Oktávy a ne-oktávy (Was: Zesilovac k PC ?)

[Jaroslav Lukesh]

Děkuji že jste to vzal za mně, na levou půlku klavíru jsem nějak zapomněl 
:o)

Jen bych chtěl dodat, půltón je 50 centů a nejnižší/nejvyšší rozsah je u 
malých pianin ujetý mnohdy i o více než těch 50 centů. Já si doma piáno 
vysoké 148cm ladil sám, mám změřenou i jeho ladící křivku, uhýbá přes 30 
centů.

----- Original Message ----- 
From: "Pavel Troller" <patrol@sinus.cz>


>
> Viděla jste někdy ladiče piána (ne pijana) při práci? A víte že oktáva na
> klavíru není přesně dvojnásobek ale o něco více? A víte proč? Zkuste
> popátrat, přinejhorším bych vám to napsal, ale je to fakt nadlouho a teď 
> mám
> ženu s nejmladší dcerou ve špitále a na krku 4 děcka.
>
Zdravím,
  zajisté že víme o pseudooktávách, kdy místo poměru 2:1 se používá 2.01:1 
či
podobná čísla. Jde o fyzikální principy kmitání strun, kde se uplatňuje 
kromě
pružnosti a hmotnosti také tuhost struny. Díky tomu není spektrum struny 
čistě
harmonické, ale vyšší harmonické jsou "o malinko vyšší", než by měly být. A
pokud zahrajete oktávu či dokonce více oktáv, vyšší harmonické nižšího tónu
by zněly rozladěně proti základnímu tónu vyšší oktávy a jeho harmonickým
a proto se musí ladit o malinko výše, aby byl tento efekt minimalizován.
Naopak, spodní oktávy se ladí níže, než je referenční (malé A - 440 Hz).
  U dlouhých strun je tento efekt redukován, takže koncertní klavíry jsou 
tak
dlouhé nejen proto, aby hrály silněji (ikdyž i to je v orchestru výhodou), 
ale
hlavně proto, aby tento nedostatek nebyl v souhře s jinými nástroji tak 
patrný.
  S těmi odmocninami to nemá nic společného, to je běžné temperované ladění,
kde se frekvence půltónu určuje ze vztahu x=r*2^(n/12), kde r je referenční
frekvence. Zde však dosazením 12 pro oktávu získáme x=r*2. Oktávy jsou
v temperovaném ladění vždy čisté, horší je to s jinými intervaly, kde je 
rozdíl
oproti čistému ladění (kde jsou poměry tónů vyjádřeny zlomky malých celých
čísel) až kolem jednoho procenta. Nejhůře vyjde zmenšená kvinta, ta má 
+1.02%,
ale naštěstí ta zní sama o sobě natolik falešně, že to většinou není poznat.
Taky zní dost tupě malá tercie (-0.91%) a naopak velká sexta je příliš 
"veselá"
(+0.90%).
  Dalo by se toho napsat ještě mnoho - o Pythagorejském ladění, kde třeba
Fis a Ges jsou různé tóny, o chromatických a atonálních systémech atd.

  JENŽE: Tohle vše patří mezi přirozené aspekty hudby. Není mi jasné, jak 
tohle
dát do souvislosti s výběrem zesilovače pro PC :-)). A už vůbec mi není 
jasné,
jak může zbytkový náboj při elektrickém tavení india působit v obvodu
s impedancí 4 Ohmy, kde protékají dosti velké proudy, slyšitelný efekt. 
Velice
by mne zajímalo konkrétní fyzikální vysvětlení. Odkaz na něj bych pro změnu
uvítal já :-).
               S pozdravem Pavel Troller
_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list@list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list