ITER (bolo Elektromobil)

martin vorel hwnews.martin.vorel@arms.cz
Sobota Březen 3 12:35:31 CET 2007


Diky za zajimavy prispevek. Jak jsem pochopil, tak komunikacni oddeleni 
v cernu slouzi spis jako ozdoba na vecircich :p.
Je jasne, ze zakladni vyzkum je pro budoucnost nezbytny, a pokud se pri 
reseni dilcich otazek prijde na pouzitelne veci tak fajn.
Ona obecne popularizace vedy je hodne velky problem. Staci se podivat na 
dnes jiz zanikly porad Ces. televize - Popularis. Kdyz zil jeste p. 
Jakes (presne tituly neznam) tak se na nektere prispevky dalo jeste 
divat. Posledni rok to ale byla snuska kecu o nicem. Staci se na 
popularis.cz podivat na nejake prispevky. Uzasna rozvita souveti s 
nulovou informacni hodnotou. Hlavne ze na vsechno sviti modre nebo cervene.
Jinak s tim www jste me dostal! uplne jsem zapomel ze to je produkt 
cernu! :)
dobrou chut k obedu ... preje M.

balu@home napsal(a):
> martin vorel wrote:
>   
>> ITER resi vse :)
>> http://www.aldebaran.cz/bulletin/2003_39_itr.html
>> Rekl bych ze v roce 2050 bude doufejme uz aspon 10 komercnich fuznich 
>> reaktoru v behu. Pocitam ze typicky vykon se bude pohybovat kolem 1GW. 
>> Nasledne zacne zlaty vek lidstva... skonci doba kourova a zacne doba 
>> porozumeni (moje teorie zni: levna cista energie = konec vetsiny valek)
>>
>> Jinak osobne vice fandim ITERu nez CERNu pac v ITERu vidim neco realne 
>> vyuzitelneho. (p. Valuch mi to urcite promine :) )
>> Myslite ze vyzkum v CERNu bude mit vysledky spise filozovickeho nebo 
>> realne vyuzitelneho charakteru?
>>   
>>     
>
>
> mno, s tym tvrdenim ze ITER vsetko vyriesi by som bol trochu opatrnejsi 
> :-) Veci nie su az take ciernobiele ako sa zdaju. ITER ma pred sebou 
> este velmi dlhu cestu. Odkedy sa prislo na princip jadrovej syntezy sa 
> planuje ze funkcna elektraren bude o 50 rokov. Hovori sa to uz asi 70 
> rokov :-) Mimochodom aj ITER obsahuje niekolko urychlovacov :-)
>
> Ale k veci. Problemy fuzie nie su len financneho chartakteru. Pri fuzii 
> vznika obrovske mnozstvo neutronov a v sucasnosti nie je znamy material 
> ktory by to vydrzal. Pracuje sa na tom, ale je to velmi vazny problem.
> Tieto neutrony zaroven aktivuju vsetky okolite struktury, takze vznika 
> pomerne vysoka radiacia. V tomto nie je fuzny reaktor velmi odlisny od 
> stiepneho reaktora. Verim ze dostatocne odolny material sa casom podari 
> najst, ale problem s radiaciou to nevyriesi...
>
> V otazke CERNu a jeho dopadu na bezny zivot nam trochu krivdite :-) Viem 
> ze je to hlavne chyba komunikacneho oddelenia, ale ked tam zamestnaju 
> (rozumej odlozia) manzelky prislych fyzikov tak to tak vyzera :-)
> Tych par fyzikov, ktori tu robia zakladny vyskum na najvyssich energiach 
> je len kvapka v mori. Tento vyskum ma naozaj v sucasnosti vyznam skor 
> pre daleku buducnost.
> Za tym zakladnym vyskumom je ale obrovske mnozstvo spickovych 
> technologii, ktore sa prenasaju do priemyslu. A s tymito sa stretavate 
> denne aj v beznom zivote.
>
> Napriklad obrovsky rozvoj supravodivosti, nie zakladny vyskum ale 
> aplikacia v praxi. Mame tu najvacsie a najvykonnejsie supravodive 
> magnety na svete (asi 3), mame tu fyzicky najvacsi supravodivy system na 
> svete (27km dlhy, studena hmota ma asi desiatky tisic ton). Aplikacie v 
> doprave, v priemysle, v prenose energie
> Mame tu najvacsi vakuovy system na svete, vakuove komory s UHV maju 
> celkovu dlzku cez 50km, vsetko spojene do jedneho celku.
>
> Technologie, ktore sa riesili pre detektory castic sa dnes rutinne 
> pouzivaju v zdravotnictve, defektoskopii, na letiskach, v materialovej vede.
> Obrovske naroky na potrebny vypoctovy vykon maju velky dopad na 
> high-tech computing, ked nic ine vezmite si napriklad projket Grid.
> V CERNe boli pouzite prve "dialkove" opticke vlakna v Europe. Kable dlhe 
> asi 5km boli pouzite na synchronizaciu vysokofrekvencnych systemov PS a 
> SPS. Teraz su po svete natahane miliony kilometrov vlakien a nikto si na 
> to ani nespomenie.
>
> Male cyklotrony dnes uz nie su zlozite a drahe vedecke zariadenia. 
> Vyrabaju sa pomaly ako auta, na svete su ich uz desattisice. Kazda 
> lepsia nemocnica ma svoj cyklotron a pripravuju si izotopy pre 
> vysetrenia priamo v nemocnici.
> Male linearne urychlovace sa pouzivaju denne v nemocniciach na 
> ozarovanie nadorov elektronmi a fotonmi, teraz sa prechadza na hadrony a 
> tazke iony. Kym v 50-tych rokoch ozarovanim pacienta viacmenej zabili, 
> teraz dokazu oziarit nador s presnostou pod milimeter a ochranit 
> vedlajsie tkaniva.
>
> Elektronove synchrotrony sa pouzivaju na generaciu synchrotronoveho 
> svetla. Su to obrovske zdroje extremne kvalitneho svetla riaditelnej 
> vlnovej dlzky a vykonu. Dosahuju paramtre akym sa nevyrovnaju ani 
> lasery. Pouzivaju sa v materialovej vede, pri vyrobe polovodicov, 
> masiek, uprave materialov, pomocou tohoto svetla sa daju doslova vyfotit 
> jednotlive molekuly co pomaha napriklad farmaceutikom. Zablesky a vlnova 
> dlzka su tak kratke ze sa s tym da odfotit priebeh chemickej reakcie 
> dvoch molekul. Spolu s Grid-om maju takto farmaceuti neuveritelne 
> vykonny nastroj na vyvoj novych lieciv.
>
> Magneticka rezonancia sa dnes pouziva denne nie len v nemocniciach ale 
> aj v priemysle.
> Technologie vyvinute v cerne boli pouzite napriklad aj pri razeni 
> eurotunela (geologicky radar).
> Poznate S-link? Dnes je to uz priemyselny standard na rychle komunikacie 
> medzi programovatelnymi obvodmi alebo signalovymi procesormi.
> Pouzivate web? Ako zmenil svet za 15 rokov svojej existencie?
>
> Celym tymto vylevom som chcel povedat ze obidve institucie spolu velmi 
> uzko suvisia. Kazdy high-tech vyskum zo sebou tlaci obrovsku masu 
> znalosti, technologickych moznosti, znamena obrovsky rozvoj pre 
> priemysel a tym aj pre beznych ludi. Vase tvrdenie o niecom realne 
> vyuzitelnom pre vsetkych nie je uplne pravda, ale to je chyba 
> komunikacneho oddelenia.
>
> b.
>
>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list@list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
>   




Další informace o konferenci Hw-list