ITER (bolo Elektromobil)

Marek Pavlu pavlu@HWserver.cz
Sobota Březen 3 12:19:33 CET 2007


Hele Balu, to neni jen problem komunikacniho oddeleni v CERNu.
Ten problem je mnohem hlubsi a myslim si, ze i mnohem zavaznejsi.

Zasadni problem totiz je v tom, ze bezne lidi NEZAJIMA, co se ve vede deje.
Nakonec pokud vezmu bezna informacni media jako televize, noviny a radio,
tak tam je jasne patrne, ze to ocividne 99,9% populace nezajima.
V mediich se objevi vzdy jen prulomove objevy a nebo pak takove veci, jako
kdyz Hawking rekne, ze se zmylil.
Prulomove objevy proste nelze nezminit, ackoliv by bylo lepsi pro
sledovanost misto toho dat, ze se v autobuse zabilo tricet lidi a pak kdyz
uznavany vedec tvrdi, ze se spletl, tak to zase radi vsichni slysi, na to
ceka kazdy...

Takze klasicky clovicek spadajici do 99% populace, takovy ten Franta Pupek
od vedle kasle ne tyhle veci, nerozumi jim a jeste drze rekne: "A bude
chleba levnejsi??? "

Klast si otazku: "Proc to tak je??? CO to zpusobuje?"
Podle meho nazoru to zpusobuji predne media sama a pak nutne skolstvi vsech
stupnu.
Uz jen proto, ze bezne se uci jen to, co je napsano v ucitelove oblibene
knize a tim to konci:(.
Co tam neni a co neni v osnove, to NEEXISTUJE pro velke procento ucitelu.

Takze ten problem ohledne technickych a vedeckych objevu a prulomu na poli
vedeni, ktere meni nas zivot od zakladu, zacina problemem neinformovani v
mediich a nezajmu skol vsech stupnu informovat o pokrocich.

S pozdravem,
		Marek Pavlu


//  -----Original Message-----
//  From: hw-list-bounces@list.hw.cz [mailto:hw-list-bounces@list.hw.cz]
//  On Behalf Of balu@home
//  Sent: Saturday, March 03, 2007 10:49 AM
//  To: HW-news
//  Subject: ITER (bolo Elektromobil)
//  
//  
//  martin vorel wrote:
//  > ITER resi vse :)
//  > http://www.aldebaran.cz/bulletin/2003_39_itr.html
//  > Rekl bych ze v roce 2050 bude doufejme uz aspon 10 komercnich
//  fuznich
//  > reaktoru v behu. Pocitam ze typicky vykon se bude pohybovat kolem
//  1GW.
//  > Nasledne zacne zlaty vek lidstva... skonci doba kourova a zacne
//  doba
//  > porozumeni (moje teorie zni: levna cista energie = konec vetsiny
//  valek)
//  >
//  > Jinak osobne vice fandim ITERu nez CERNu pac v ITERu vidim neco
//  realne
//  > vyuzitelneho. (p. Valuch mi to urcite promine :) )
//  > Myslite ze vyzkum v CERNu bude mit vysledky spise filozovickeho
//  nebo
//  > realne vyuzitelneho charakteru?
//  >
//  
//  
//  mno, s tym tvrdenim ze ITER vsetko vyriesi by som bol trochu
//  opatrnejsi
//  :-) Veci nie su az take ciernobiele ako sa zdaju. ITER ma pred sebou
//  este velmi dlhu cestu. Odkedy sa prislo na princip jadrovej syntezy
//  sa
//  planuje ze funkcna elektraren bude o 50 rokov. Hovori sa to uz asi 70
//  rokov :-) Mimochodom aj ITER obsahuje niekolko urychlovacov :-)
//  
//  Ale k veci. Problemy fuzie nie su len financneho chartakteru. Pri
//  fuzii
//  vznika obrovske mnozstvo neutronov a v sucasnosti nie je znamy
//  material
//  ktory by to vydrzal. Pracuje sa na tom, ale je to velmi vazny
//  problem.
//  Tieto neutrony zaroven aktivuju vsetky okolite struktury, takze
//  vznika
//  pomerne vysoka radiacia. V tomto nie je fuzny reaktor velmi odlisny
//  od
//  stiepneho reaktora. Verim ze dostatocne odolny material sa casom
//  podari
//  najst, ale problem s radiaciou to nevyriesi...
//  
//  V otazke CERNu a jeho dopadu na bezny zivot nam trochu krivdite :-)
//  Viem
//  ze je to hlavne chyba komunikacneho oddelenia, ale ked tam zamestnaju
//  (rozumej odlozia) manzelky prislych fyzikov tak to tak vyzera :-)
//  Tych par fyzikov, ktori tu robia zakladny vyskum na najvyssich
//  energiach
//  je len kvapka v mori. Tento vyskum ma naozaj v sucasnosti vyznam skor
//  pre daleku buducnost.
//  Za tym zakladnym vyskumom je ale obrovske mnozstvo spickovych
//  technologii, ktore sa prenasaju do priemyslu. A s tymito sa
//  stretavate
//  denne aj v beznom zivote.
//  
//  Napriklad obrovsky rozvoj supravodivosti, nie zakladny vyskum ale
//  aplikacia v praxi. Mame tu najvacsie a najvykonnejsie supravodive
//  magnety na svete (asi 3), mame tu fyzicky najvacsi supravodivy system
//  na
//  svete (27km dlhy, studena hmota ma asi desiatky tisic ton). Aplikacie
//  v
//  doprave, v priemysle, v prenose energie
//  Mame tu najvacsi vakuovy system na svete, vakuove komory s UHV maju
//  celkovu dlzku cez 50km, vsetko spojene do jedneho celku.
//  
//  Technologie, ktore sa riesili pre detektory castic sa dnes rutinne
//  pouzivaju v zdravotnictve, defektoskopii, na letiskach, v
//  materialovej vede.
//  Obrovske naroky na potrebny vypoctovy vykon maju velky dopad na
//  high-tech computing, ked nic ine vezmite si napriklad projket Grid.
//  V CERNe boli pouzite prve "dialkove" opticke vlakna v Europe. Kable
//  dlhe
//  asi 5km boli pouzite na synchronizaciu vysokofrekvencnych systemov PS
//  a
//  SPS. Teraz su po svete natahane miliony kilometrov vlakien a nikto si
//  na
//  to ani nespomenie.
//  
//  Male cyklotrony dnes uz nie su zlozite a drahe vedecke zariadenia.
//  Vyrabaju sa pomaly ako auta, na svete su ich uz desattisice. Kazda
//  lepsia nemocnica ma svoj cyklotron a pripravuju si izotopy pre
//  vysetrenia priamo v nemocnici.
//  Male linearne urychlovace sa pouzivaju denne v nemocniciach na
//  ozarovanie nadorov elektronmi a fotonmi, teraz sa prechadza na
//  hadrony a
//  tazke iony. Kym v 50-tych rokoch ozarovanim pacienta viacmenej
//  zabili,
//  teraz dokazu oziarit nador s presnostou pod milimeter a ochranit
//  vedlajsie tkaniva.
//  
//  Elektronove synchrotrony sa pouzivaju na generaciu synchrotronoveho
//  svetla. Su to obrovske zdroje extremne kvalitneho svetla riaditelnej
//  vlnovej dlzky a vykonu. Dosahuju paramtre akym sa nevyrovnaju ani
//  lasery. Pouzivaju sa v materialovej vede, pri vyrobe polovodicov,
//  masiek, uprave materialov, pomocou tohoto svetla sa daju doslova
//  vyfotit
//  jednotlive molekuly co pomaha napriklad farmaceutikom. Zablesky a
//  vlnova
//  dlzka su tak kratke ze sa s tym da odfotit priebeh chemickej reakcie
//  dvoch molekul. Spolu s Grid-om maju takto farmaceuti neuveritelne
//  vykonny nastroj na vyvoj novych lieciv.
//  
//  Magneticka rezonancia sa dnes pouziva denne nie len v nemocniciach
//  ale
//  aj v priemysle.
//  Technologie vyvinute v cerne boli pouzite napriklad aj pri razeni
//  eurotunela (geologicky radar).
//  Poznate S-link? Dnes je to uz priemyselny standard na rychle
//  komunikacie
//  medzi programovatelnymi obvodmi alebo signalovymi procesormi.
//  Pouzivate web? Ako zmenil svet za 15 rokov svojej existencie?
//  
//  Celym tymto vylevom som chcel povedat ze obidve institucie spolu
//  velmi
//  uzko suvisia. Kazdy high-tech vyskum zo sebou tlaci obrovsku masu
//  znalosti, technologickych moznosti, znamena obrovsky rozvoj pre
//  priemysel a tym aj pre beznych ludi. Vase tvrdenie o niecom realne
//  vyuzitelnom pre vsetkych nie je uplne pravda, ale to je chyba
//  komunikacneho oddelenia.
//  
//  b.
//  
//  
//  
//  _______________________________________________
//  HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
//  Hw-list@list.hw.cz
//  http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list



Další informace o konferenci Hw-list