Re: Kompaktní zářivky

Pavel Hudecek phudecek@tiscali.cz
Pátek Listopad 17 19:39:58 CET 2006


From: "JD" <jirkonf@seznam.cz>
> ta stmivatelna usporka me docela zajima, zkousel sem googlit schema ale
> bez uspechu. Netusi nekdo jak by to mohli mit udelane (princip)? Nebo
> treba nejaky napad, jak zapojeni klasicke usporky "obohatit" o nejaky
> potenciometr na regulaci jasu? Premyslel sem nad tim a zatim jedine, co
> by podle me mohlo fungovat, by byla uprava budiciho traficka, ze by se
> primarni civka navinula treba s 3x takovym poctem zavitu a udelaly by se
> ji odbocky v 1/3 a 2/3 a ty by se prepinaly prepinacem. Budici traficko
> stabilizuje proud trubici, zalezi na materialu jadra kdy se presyti.
> Moje myslenka byla takova, ze vice zavitu primarniho vinuti = rychlejsi
> presyceni jadra = mensi proud trubici = mensi jas. Mohlo by to fungovat?

Já tam tedy vždy našel sériový rez. obvod (někdy napájený přes trafo).
Přesycování budícího trafa je součástí funkce toho oscilátoru, s jasem
by nemělo souviset (hystereze trafa zařídí obdélníkový průběh proudu
budícího tranzistory).
Regulaci nutno provádět změnou kmitočtu, fáze, nebo možná i střídy.

> Jinak k philipsum - mam jednu slabsi philipsku (svitivost udavana
> vyrobcem ma byt jako 40W zarovka) a asi po 3 mesicich odesla -
> zkratovala se jedna z diod (1N4007) v mustkovem usmernovaci sitoveho
> napeti. Zajimave je, ze neodesla pri zapnuti, kdy je nejvetsi naraz
> (protoze se musi nabit filtracni elyt), ale normalne v prubehu provozu.

Prostě se upekla, byla asi nějaká horší a to trvalé vedro ji dostalo
(normálně je životnost elektroniky definována vyschnutím elytu
- ano, jeho volbou může výrobce docílit (pro něj) ekonomicky
optimální životnosti).

> BTW: proc usporkam vadi caste rozsveceni / zhasinani? Je jasne, ze pri
> zapnuti jsou soucastky menice chvilkove mnohnasobne vice namahane a
> pokud by k tomu dochazelo extremne casto (treba kazdou sekundu), tak se
> upecou tranzistory v menici, ktere nejsou schopne v usporce uchladit
> takovy ztratovy vykon. Ale kdyz by se rozsvecela dejme tomu kazdou
> minutu, tak si myslim, ze by v tomhle problem byt nemel...

Vadí především to, že po určitou dobu trvá stav, kdy jsou vlákna studená,
ale výboj již probíhá (málo zatížený sériový RO udělá velké napětí), takže se
rozprašují - každé rozsvícení tedy znamená úbytek materiálu.
Ty odolné napřed nažhaví vlákna a potom teprve zapálí výboj, případně
postupně zvyšují proud tak, aby za studena byl ještě velmi malý.
Problém je tedy skoro stejný, jako u zářivek s tlumivkou a startérem
(zde to má statistickou povahu - někdy se podaří zapálit výboj moc brzo,
jindy zas vlákna moc dlouho topí naplno).

PH 




Další informace o konferenci Hw-list