Stmievac

[Danhard]

Jaksi s tepelnou setrvacnosti to nema moc spolecneho, to se uplatnuje na
zmene ruseni minimalne.
Pri rozpinani vznika ruseni ponekud jinym mechanizmem, divejte se na to
komplexne, jako kdyby jste budili vedeni. Z hlediska akustickych ruseni v
zarovce to ale velky rozdil neni.
Regulace rozpinanim se da pouzit jenom pro odporovou zatez, pripadne s
castecnou kapacitni slozkou.
Kdyz je to obecny stmivac, tak se stale pouziva antiparalelni tyristory a
nabehova tlumivka.

Danhard
*******

Ono ani tak nejde o tepelnou setrvačnost. Jestliže regulátor pracuje na 50%,
tak se vlákno nezahřeje tolik co v případě 100%, takže při sepnutí
maximálního napětí 325V do takto méně vyhřátého vlákna udělá špičku větší
než by byl onen špičkový proud 9,2A v okamžiku 325V při provozu na 100%.
EMC mi na tom neměřili, dělal jsem pouze 1 kus a výsledné rušení jsem
porovnával s triakovou regulací. Výsledek byl velmi příznivý.
Mimochodem když jsme u toho, má někdo zkušenosti s posuzováním o shodě el.
výrobků? Na kolik přijde posouzení výrobku, měření EMC apod. včetně všech
záležitostí okolo?

Tomáš Halabala


No nevím. Vlákno žárovky má dost velkou tepelnou setrvačnost aby nedělalo
efekty, které popisujete. Ostatně dá se to ověřit nějakým malým odpůrkem a
osciloskopem. Fázovou regulaci na 1,5 KW bez odrušovací tlumivky si nějak
nedokážu představit, stačí jen indukčnost sítě ke které je regulátor
připojený. Měřili vám na tom regulátoru EMC? U nás zase kolega prohlašoval,
že když máme tyristorovou regulaci (15 KW) až za trafem a trafo je do
trojúhelníka, potlačí se z principu (teď nevím jestli všechny) liché
harmonické a ty vyšší složky přes trafo na plechách stejně neprojdou. No,
přelejzalo to o 20 dB :-) Ono spousta věcí není tak, jak na první pohled
vypadá.
Anděl

- Jestliže je žárovka téměř čistě odporová zátěž, pak rušení spínáním
uprostřed půlperiody vzniká proto, protože za tu dobu co je proud přerušen,
jednak dokáže vlákno nepatrně zchládnout a pak dochází k proudovému nárazu,
protože také s teplotou vlákna klesne jeho odpor. Kdežto zapneme-li proud do
žárovky v nule, rušení se z pochopitelných důvodů nekoná a v okamžiku
vypnutí třeba uprostřed půlperiody se skoro nemá co indukovat a k rušení
tedy také nedochází - prostě klesne proud na nulu rychlostí rozepnutí
MOSFETU. V případě 1,5kW je to přibližně z 9A na 0A. Pokud zapínáte proud do
žárovky v okamžiku kdy je v síti 325V a vlákno je chladnější než při 100%
výkonu, dojde k rázu rozhodně silnějšímu než jen 0A->9A. Špička je násobkem
tohoto proudu!!! Rušení je proto mnohonásobně silnější.
Kdo mi nevěří ať zkusí bez použití tlumivky zapojit triakový regulátor s
nastaveným výkonem na 50% k zátěži složené ze žárovek (celkem 1,5kW) a
zařadit tavnou pojistku F10A. Pokud by proud nepřekročil 10A, tak by se
přece pojistka nepřepálila.

Tomáš Halabala


Tomáš Halabala napsal(a):
> Stejnosměrné SSR lze vypnout kdykoliv.
> Pro regulaci výkonu žárovek je vhodnější fázová regulace se spínáním v
> nule - neruší tolik, je to vyzkoušené. Dělal jsem regulaci 1,5kW žárovek
> (simulace východu a západu slunce u terárií - líhně) s tranzistorem MOSFET
> otevíraným v nule (viz. http://www.regulace.org/projekty/teramat60.pdf .
> Rušení je v případě neindukční zátěže minimální.

Hmmm..... a jeden by (vid Danharde) rekl, ze Fourieruv rozvoj "skokem
zapocate" nebo "skokem ukoncene" casti sinusovky bude pomalu totez...

Nekde nejaky soudruh nejspis udelal chybu.

--
Jirka