prenos dat na 5 km

[Pavel Hudecek]

Výkon vysílače se rozloží na celou plochu povrchu koule tak, aby
na plochu přijímací antény (ležící na povrchu oné koule) dopadal
nejmenší výkon, potřebný pro správnou funkci přijímajícího zařízení.

Aktivní plochu přijímací antény můžete pro běžný kousek drátku
čouhající z přijímače tipnout na

S = (lambda/2)^2

přičemž lambda je vlnová délka požadovaného kmitočtu, tedy

lambda = 300/f

kde f je kmitočet v MHz a lambda je v metrech (možno též použít
GHz a mm, kHz a km, nebo Hz a Mm)

Plocha koule je S = 4 * Pí * r^2

S je plocha, r je poloměr (dosah vysílače), Pí je poměr mezi průměrem
a obvodem kruhu (přibližně 3,14, přesně nelze vyčíslit).

Nyní stačí převést r na druhou stranu a zbytek problému je běžná slovní
úloha ze ZŠ.

PH

From: "Pandael" <pandael@seznam.cz>


No, ale jak ta koule, kterou si muzeme predstavit kolem anteny bude velka ?
Ma jejim povrchu bude -10dBm, to chapu, ale kolik to bude metru ?

From: "Pavel Hudecek" <phudecek@tiscali.cz>
> Úvaha o dosahu obecně:
>
> Pro začátek předpokládejme izotropní (všesměrovou) anténu u vysílače.
>
> Pokud do ní pustíme 10 dBm, tedy 10 mW, můžeme okolo ní stanovit kouli,
> na jejímž povrchu dostaneme intenzitu signálu -100 dBm (tedy 10^-13 W = 0,1 pW)
> na jednotku plochy, za kterou zvolíme aktivní plochu přijímací antény.

> Skutečná vzdálenost bude většinou o něco menší, neb je tu ještě útlum vzduchu,
> různé vlivy okolního terénu a aktuálního počasí. Může se také stát, že bude přijímač
> zarušen a pak musíme počítat s intenzitou, která náležitě překračuje úroveň
rušení.