Re: Solární elektrárny - FV panely

[Pavel Hudecek]

Mě ani moc nešlo o zvýšení účinnosti, jako spíš o to, zda neklesne.

Samotný příkon chlazení mi nevychází nijak hrozný, např. odvedení
100 kW tepla obnáší 25 litrů vody za sekundu, při ohřátí o 10 K.
Troufám si tvrdit, že snadno zvládnu udržet teplotu panelů pod
cca 35-45 °C.

Primární myšlenka byla, že hektar FV panelů stojí cca 300 MKč,
což odpovídá návratností 30 let - to není zrovna málo a kdyby to
bylo 3, nebo ještě lépe 1 ...

Pokud ovšem ve stejném poměru klesne i životnost, tak tudy nejspíš cesta nevede.

Jakým mechanizmem vlastně k degradaci dochází?

Je její rychlost úměrná samotnému příkonu, nebo závisí na něčem jiném?

PH

From: "Pavel Novotny"
> Ono tak trochu srovnavate nesrovnatelne. Struktura a mista vzniku tepla u tranzistoru
> a u FV clanku je tak trochu rozdilna. Povrchova struktura FV clanku na strane
> na kterou se sviti je pomerne komplikovana, vrchni kovovy kontant (mrizka, hreben)
> zabira jen cca 5% plochy a snadno pri tepelnem pretizeni clanku degraduje, pricemz
> jde o nejobtizneji chladitelnou stranu FV clanku.
> Nicmene kdyz se podivate jak takovy FV clanek funguje tak zjistite,ze
> v kremiku jsou absorbovany pouze fotony s energii vetsi nez 1.1 elektronvoltu
> (energie odpovida sirce zakazaneho pasma v kremiku), je-li takovy foton absorbovan
> vznikne v kremiku jeden volny elektron a jedna dira. Problem je, ze na elektrinu
> se premenuje jen onech 1.1 eV a zbytek energie fotonu se meni v teplo, proto
> je maximalni teoreticka ucinnost FV mensi nez 30%. U klasickeho monokrtstalickeho
> kremiku dnesni konstrukce je skutecna ucinnost 12 az 15%.Mereno podle AM1.5
> tj. pri enetrii 1000W/m2. Teto intenzity slunecni zareni dosahuje za bezoblacneho
> dne a silne zavisi na pruhlednosti atmosfery. Pokud zvednu intenzitu 10x zvysi
> se ucinnost  o 1.5 az 2% ovsem zivotnost takoveho FV klesne o rad a energie
> nutna na chlazeni bude vetsi nez enetrgeticky zisk z teto cinnosti.