Bombardování ...

[........ ........ ........]

Zdravím zdejší "zbrojní symposium". 

Protože se blíží Vánoce, nechci zde navazovat na své humorně technické články o Terezce, zahrabané v lesíku, ale zdejší témata mne zaujala. Problém tzv" přiměřené obrany", případně "legálních bezpečnostních prostředků" v tzv. "česku" je zajímavý, zvláště když se to má aplikovat prakticky, a nejen "literárně" . 
Protože se zabývám kromně jiného i vývojem bezpečnostních pomůcek, je mi známa celá řada různě důmyslných i technicky přístupných prostředků. Kdo viděl na vlastní oči, jak jsou neúčinné např. tzv" slzné náboje" a podobné certifikované věci,včetně třeba špičkové elektroniky, rozčilen může uvažovat třeba o prastarém, ale vynikajícím yperitu. Thioglykol je například  ve skoro  každém inkoustu, ale,  nemáme li doma plnicí pero, jistě najdeme v koši starší polyetylenovou tašku...

Jednou jsem byl nucen, zahánět od vchodu do své mechanické dílny jakéhosi opálenějšího českým Zákonem však proti mne privilegovaného spoluobčana, vybaveného navíc svépomocně mým neopatrně u dveří zapomenutým ocelovým pajcrem. Protože rozumná domluva nebyla úspěšná, a já musel v prvém kroku urychleně ustoupit za bezpečnostní dveře, použil jsem v nouzi gumový prak na vrhání rybářské návnady, a zinkoburelový monočlánek R4, 1,5V. Poté, co zapraskaly poprvé dveře, otevřel jsem okno, a vystřelil jej ,míře asi na horní třetinu postavy. Dle zvířecího křiku bylo vidět, že cíl byl zasažen. Nepřišel jsem ani o ocelový pajcr. Doporučuji tuto metodu všem profesionálům, kterým zklamala jejich profesionální technika, a přišli při obraně svého majetku  třeba nejen k úhoně, ale i soudním problémům.......