OT: cola etc - Re: stojan na vodu

Thomas Shaddack hwnews@shaddack.mauriceward.com
Sobota Duben 9 20:37:36 CEST 2005


On Sat, 9 Apr 2005, Jaroslav Lukesh wrote:

> > Vod ty doby, co se do Koly nepridava kokain, uz mi tolik nechutna :-)
> 
> Pane Hanzal, kdyz se do coly přestal davat kokain, vy jste ji urcite jeste 
> nepil. Ale nebojte, davaji se jine, mnohem navykovejsi latky (dnesni nejvetsi 
> vyrobni tajemstvi firem neni uz ani tak originalni receptura, jako prave tyto 
> latky), nejen do onoho piti.

Nejdulezitejsi navykutvornou prisadou je obvykle kofein, v puvodni 
recepture obsazeny v oriskach cola. Pouziva se jednak kvuli navyku, dvak 
kvuli povzbudivym ucinkum, trak kvuli dodani horke (bitter) chuti.

(Sprazeny dotaz: Daji se na mistnim volnem trhu sehnat kofeinove pilulky? 
V USA se za asi $11 da koupit 100 tablet po 200 mg vicemene vsude. Hodi 
se, kdyz clovek nema cas nebo chut nebo prostredky varit kafe.)


Dalsi faktory jsou psychologicke; sladka chut, self-image vytvoreny 
saturacnimi reklamnimi kampanemi. (Sprite "Image je na nic" je primy 
protiutok proti reklamni taktice Coca Coly.)

Zde nelze nezminit studii, porovnavajici preferenci chuti napoje mezi 
znackou Coca Cola a Pepsi, a vlivu toho, ze ochutnavajici vi (nebo nevi) 
co pije na hodnoceni vysledku. Mala ilustrace vlivu reklamy na neuvedomele 
chovani.
http://www.timesonline.co.uk/article/0,,3-1308477,00.html

Ucinek znackovosti na mozek lze detekovat i magnetickou rezonanci:
http://www.futurepundit.com/archives/002414.html

Zajimavy clanek o Coca Cole je zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Coca-Cola_Company
http://encyclopedia.laborlawtalk.com/Coca-Cola_Company
Velmi zajimavy je odstavec o vrazdach odborovych predaku v Kolumbii, do 
nichz je zminena nadnarodni korporace pravdepodobne namocena.

Popis napoju typu cola zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Cola
Za zminku stoji OpenCola, open-source recept, a Mecca Cola, soft drink 
vyvinuty specificky pro muslimskou komunitu, s 10% zisku darovanymi na 
humanitarni projekty v Palestine. (Zajimalo by mne, zda nakup lahve teto 
znacky pri placeni kreditkartou muze cloveka dostat na seznam osob 
podezrelych z podpory terorismu.)
http://en.wikipedia.org/wiki/Mecca_Cola


> A nejen jidla, ale treba i kosmetika. Baba neco zacne pouzivat co videla v 
> kravovizi, ono se ji neco docasne zlepsi, po case se ono zlepseni vrati k 
> normalu, baba nastvana ten zazrak vysadi (nebo proste dojde tak si koupi jiny 
> podle jine reklamy), a ono je to za par tydnu horsi nez pred tim (svagrova by 
> mohla vypravet, o jeji urovni svedci i pravidelna "konzumace" blesku pro zeny 
> a televize v provozu po vetsinu dne - ma ji v kuchyni; je holt nepoucitena).

To je neprekvapujici. Komplexni systemy, od kolonie bakterii pres 
svagrovou az po dopravni systemy mest, maji tendenci se prizpusobovat 
okolnostem. Svagrova se zacne patlat kremem, ten udela nejaky okamzity 
efekt, ale jeji pokozka, vyvedena z toho co povazuje za "normalni" tim 
kremem, se pomaloucku zacne prizpusobovat. Az za nejakou dobu je tam kde 
byla predtim, akorat ze to musi udrzovat drahym blivajzem, k nemale 
radosti jeho vyrobce. Nebo pouzit jeste drazsi a ucinnejsi blivajz, kde se 
situace bude za cas opakovat, jenom s horsimi nasledky pri jeho vysazeni.


> Mimochodem, parfemujete nekdo ze zdejsich vyrobcu svoje vyrobky? Ne? Tak to 
> jste opravdu pozadu, elektronika se jiz par let parfemuje.

Ugh? Mate podrobnosti?

(Jelikoz struktury mozku vyhodnocujici cichove vjemy jsou velmi stare, a 
tedy jednoduche a primitivni a velmi silne ovlivnujici, ani mne to 
neprekvapuje. Pouzivani rozsahle palety rozlicnych smradku za ucelem 
ovlivnovani nalady konzumentu je malo publikovane, lec velmi bezne. Az 
nekdy vstoupite do oddeleni peciva ve vhodne globalizovane megaprodejne, 
aroma cerstve upeceneho chleba, jez vam slinu na jazyk prinese, nebude 
pochazet z pekarske pece, ale z prumysloveho provozu nikoliv nepodobneho 
zmensene ropne rafinerii. Jeden z mnoha svindlu, jez nam prinasi Rozvinuty 
Kapitalismus. Ale o pouziti tehoz v elektronice jsem jeste neslysel.)

Zajimave podrobnosti ze zakulisi viz zde:
http://www.nben.ca/environews/media/mediaarchives/01/jan/mcds.htm
Sice ponekud dlouhy text, ale stoji za precteni.


> Jinak pan Jirka ma opet pravdu, ale az na detail kdyz je starosta zaroven 
> clenem predstavenstva VaK jako treba u nas a na pripominky zvysoka se*e 
> (nikdo ho uz davno nechtel, presto byl zvolen - ono stalinske "volby vyhrava 
> ten kdo pocita hlasy" plati stale).

Nemusi to byt nutne ani pocitaci podraz. Socialni skupiny jsou dnes docela 
oddelene, a zatimco ve skupine vysokoskolaku, kde se dotycny naleza, nema 
daneho papalase skoro nikdo v oblibe, dany papalas nasmeruje svoji kampan 
na baby ze zeleniny, se kterymi se dotycni vysokoskolaci vyznamne 
nestykaji (a tedy neznaji jejich preference), ale kterych je vic - dost na 
to, aby dotycneho paznechta "legitimne" zvolily. (Stary priklad ze 
zahranici: "Nixon nema na znovuzvoleni sanci. Neznam nikoho, kdo by pro 
nej hlasoval." Novejsi priklad z tuzemska: "Neznam nikoho, kdo by hlasoval 
pro vstup do EU.")

Zejmena u jednodussich osobnosti zde hraje vyznamnou roli psychologie 
vnimani. Zapadni styl propagandy je velmi jemny a propracovany, a experti 
na problematiku ovlivnovani mysleni nejsou vubec spatne placeni. (I kdyz 
na urovni obce nepredpokladam ucast gigantu jako Burston-Marsteller, 
stejne principy se daji uplatnit i "amatersky", casto s prekvapive dobrymi 
vysledky.)

Mozek Prumerneho Obcana, zvlaste vetsinoveho typu Prumerny Divak Novy, ma 
jeste vic backdooru, nez Windows XP.


Další informace o konferenci Hw-list