Antena 433MHz

[Daniel Valuch]

je dobre mat este nejaku "protivahu" (zemna rovina, drotenna protivaha 
pripojena na referencnu svorku a pod.), vyzaruje to potom lepsie. Po 
jednom drate prud netecie, aj ked su to vysoke frekvencie :-)
Ohladom dlzky, na otvorenom konci anteny je vzdy maximalne napatie a 
nulovy prud. Velmi zjednodusene povedane na dlzke drotu sa transformuje 
impedancia (otvoreny obvod z konca), ktoru potom vidi vysielac. Pokial 
by bol ten drot dlhy povedzme 1/2 lambda, tak bude vysielac vidiet 
vysoku impedanciu, do ktorej jednoducho nedokaze natlacit ziaden vykon 
(ohmov zakon funguje aj tu). 
Ak uvazujeme, ze sa do ziarica dostava vykon, tak jeho dlzka ovplyvnuje 
vyzarovaci diagram. Najkratsi mozny pripad (lamba/4) s dokonalou zemnou 
rovinou poskytuje v idealnom pripade gulovu vyzarovaciu charakteristiku.
Tvarovanie ziarica ma samozrejme vplyv na jeho elektricke vlastnosti 
(napriklad dobre znamy kapacitny klobuk, pripadne mala cievka niekde v 
tele anteny). Je to docela ducharina, pac vlastnosti lubovolne 
tvarovaneho ziarica sa nedaju zratat, iba odhadnut. Co sa da pomerne 
dobre spocitat su plosne anteny realizovane na dielektrickych 
substratoch, lebo maju presne definovanu geometriu aj referencnu rovinu. 
Na 400MHz by nemuseli byt az tak velke...
Asi som velmi nepomohol :-)
balu



Snail Instruments wrote:

>Chtel bych si jenom overit svoje naivni predstavy o antenach:
>
>K modulum TX-DFM a RX-DFM z Eniky jsem pripajel napred 11cm dlouhe lanko urzene z sedeho plocheho kabelu, ale dosahl jsem prenosu jenom kdyz se 'anteny' dotykaly (nebo trochu zakroutily kolem sebe). Pak jsem spocital delku ctvrtvlny na 17.3cm a pouzil drat 0.8mm delky kolem 19cm (ktery jsem hodlal zastipnout a pripadne dopilovat). Ale uz v teto podobe funguje prenos az na ulici. Muze to byt tim, ze lanko je stocene a chova se jako indukcnost? Nebo i u anteny plati, ze delsi je lepsi? Doplnuji, ze cesta na plosnaku mezi antenou a modulem ma par milimetru.
>
>J. Hanzal
>  
>
>