Zvaracka so spinanym zdrojom

[zaloha]

On Tue, 4 Feb 2003, koli pl wrote:

> pre zvaracie vykony by to maticove trafo bolo asi
> pekne velke. Tiez som nad tym rozmyslal urobit ho z
> toroidov pouzivanych na tlmivky.

Nedoporucuji - tlumivky byvaji delane obvykle z jader s nizkym Al takze
pouziti techto jader na trafo ma obvykle vysledek ze magnetizacni proud
vychazi vetsi nez pracovni coz vede k potrebe spinacu , rekup. diod a kondu
dimenzovanych na nasobne vyssi proud.

> Zoberme si obycajne trafo s E plechmi. Povedzme ze
> urobim 2 trafa, obidve budu mat rovnaky pocet prim. aj
> sekundarnych zavitov. Jedno naviniem tak ze na primar
> naviniem sekundar, druhe urobim tak, ze na stredny
> stplik, na jednu jeho polovicu naviniem sekundar na
> druhu primar. To druhe trafo bude mat "maksie" sek.
> napatie, jednoducho pri zatazeni bude klesat
> rychlejsie.

To je pravda, jen jsem mel pocit ze se ta vazba lisi tak o procenta.
Ze vzhledem k tomu mag. materialu jadra ktery ma typicky nekolik set
krat vetsi mag. vodivost nez vzduch je prenaseni mag vykonu vzduchem
zanedbatelne, takze rozdil je nepodstatny. Ze se to rozdeleni do dvou
komurek pouziva u bezpectnostnich traf s tim ze bude zanedbatelne mekci.

> Ked si jeden zavit na trafe tak cast magnetickeho toku
> sa mi uzatvara cez jadro a druha mensia cast vzduchom.
> Tj. cim blizsie k nemu dam druhy zavit, tym viac z
> toho mag. toku uzavreteho vzduchom bude prechadzat
> druhym zavitom.

Hmm, mam oddelovaci trafo na 220V, je navinute na ovalnem toroidu, jedna
civka na jedne pulce, druha civka na druhe a je to tvrdy zdroj. Takze
mi to porad nejak neleze do hlavy, ze by to mohlo byt tak vyznamne.
Leda ze by to bylo tim pouzitym spec. jadrem. Nevite jake ma ur ?

> Palo

*------------------------------------------------------------------------*
|                          Petr Simek   APS JU                           |
|                             psimek@jcu.cz                              |
*------------------------------------------------------------------------*