Prenos dat po napajeni - dotaz

[Matejcek Petr]

To vypada nadejne jdu to vyzkouset zatim diky moc 

	Petr Matejcek

-----Original Message-----
From: owner-hw-news@list.gin.cz [mailto:owner-hw-news@list.gin.cz] On
Behalf Of Petr Simek
Sent: Thursday, October 31, 2002 10:32 AM
To: hw-news@list.gin.cz
Subject: RE: Prenos dat po napajeni - dotaz

Impedance je Z=omega*L=2*Pi*f*L takze L = pozadovanaZ / 2 * 3.15 * 50000

Civku motate samozrejme na jadro (jinak se umotate) a to bud feritove
nebo ve Vasem pripade jeste lepe zelezoprach. Jadra mivaji obvykle
specifikovanou konstantu Al v [nanohenry na zavit^2] - pokud ji znate
mate vyhrano, pokud ne  da se zjistit tim ze namotate X zavitu zmerite
civku na Lmetru a Al vypoctete podle vzorce L = n^2 * Al . Al se da i
spocitat ale to zase musite znat ur daneho materialu a rozmery jadra,
coz take nemusi byt snadno zjistitelne.

Zdalo by se ze cim vetsi Al tim lip protoze civka bude mit vetsi
indukcnost pri mensim poctu zavitu, ale neni to pravda. Je tu totiz
jeste vztah ktery rika :
             I*n = S*Bmax/Al

Kde vlevo je maximalni magnetomotoricke napeti v Amperzavitech ktere na
civku smite pustit, vpravo je plocha jadra v m^2 a max mag. indukce B v
tesla a dole je prave konstanta Al. A z toho plyne ze cim mensi Al tim
vetsi m-m-napeti muzete pouzit. Tenhle vztah je dulezity hlavne pro
aplikace kde prochazeji civkou vetsi proudy nez male. Dale muzete vyjit
z nasledujicich odhadu ze feritove jadro muzete sytit tak do 0.25 az 0.3
Tesla a zelezoprach tak 0.7 mozna az 1T . Je to v podstate o energii
kterou do daneho jadra muzete ulozit.

Aby tato energie byla co nejvetsi dela se u feritovych jader vzduchova
mezera (cast energie je v jadre a cast ve feritu) u zelezoprachovych
jader je mezera rozptylena rovnomerne mezi zrnky a tutiz je daleko lepsi
prubeh mag. silocar.

Takze nejaky priklad - chci tlumivku 2mH a ma ji protekat SS proud 10A.
Sezenu zelezoprachove toroidni jadro s plochou 1cm^2 a Al 100nH/n^2 .
Vypocitam si, ze pro syceni 0.8T ja max m-m-napeti 800 amperzavitu, z
toho plyne ze pro proud 10A smite namotat max 80zavitu . Maximalni
indukcnost tedy bude L = 80^2 * 100*10^-9 = 0.6mH , takze to nestaci,
musel by jste dat aspon tri za sebe.

Priklad s feritovym jadrem - L = 2mH I=10A . Velke hrnickove jadro
prumer 42mm ma plochu asi 2cm^2 a s nejvetsi vzduchovou mezerou co se da
sehnat se Al pohybuje okolo 400nH/n^2 . Pouzitelne syceni feritu je asi
0.3T , takze A*n = 150Az pro 10A je tedy max pocet zavitu 15 a to nam
dava indukcnost 15^2 * 400*10^-9 = 90uH - potreboval by jste tedy asi 20
jader. Takze tudy asi cesta nevede, feritove jadro bez mezery na tom
bude jeste hur.

> Diky moc za namety Petz Matejcek

Zkratka, vypocty ukazuji ze to nebudete mit vubec jednoduche. Jeste
poznamka k tomu co jsem psal predtim - to schema by chtelo doplnit o
kondenzator u spotrebice jinak zmeny jeho odporu budou mit velky vliv na
velikost jeho napajeciho napeti :

zdroj - INDUKCNOST --*-- LINKA --*-- INDUKCNOST --*-- spotrebic
                     |           |                |
                  vysilac     prijimac         kondenzator

male zakmity na napajecim napeti spotrebice ale stejne budou vlivem
pulsniho kolisani jeho odberu - preci jenom je to rezonancni obvod i
kdyz silne tlumeny.


*-----------------------------------------------------------------------
-*
|                          Petr Simek   APS JU
|
|                             psimek@jcu.cz
|
*-----------------------------------------------------------------------
-*