barevny PE AR!!! co tomu rikate?

hwkonfera hwkonfera
Středa Březen 17 14:24:34 CET 2004


> Otazkou je, kolik lidi bez pocitacu cte tyhle casopisy.

Ze sveho okoli (pohybuji se i mezi pocitacove ZCELA negramotnou vrstvou
elektroniku) mohu potvrdit, ze tistena verze (a naklad tomu odpovida) ma
svuj smysl stale. Je to jiz velmi OT, ale hledat napad v elektronicke forme
media neni totez jako hledat napad v tistene forme. Toto tvrzeni je zalozeno
na nekolika ne primo racionalne vysvetlitelnych jevech, ale jednom dvema
zcela racionalnich:
1. tistena verze z principu neni zavisla na prostredi, kde se cte. Z toho
plyne, ze si clovek muze lehce vytvorit pro cteni prostredi, kde je mu
prijmne. A z toho plyne, ze take prostredi, kde muze specificky premyslet
("odborne se zasnit" a resit problematiku pri cteni v duchu).
2. je mnohokrat potvrzeno (a sam to tak citim), ze z elektronickeho media a
tehoz v tistene verzi se zapojuji lepe obe hemisfery mozku pri cteni z
tistene verze (lepe to leze do hlavy - kdybych si datasheety specifikaci
nevytisknul, nic bych z nich nemel - mozna ale pouze muj osobni problem
:) ). Faktoru je mnoho, specialni pedagogove se tim zabyvaji a vymysleji
teorie ad absurdum.
3. v elektronice chybi to, co ma chemie v Chemical Abstracts (CA). To je
databaze (dnes bohuzel jiz pouze elektronicka) tvorena abstrakty z puvodnich
clanku v casopisech, knih, patentu, sborniku atd. Odrazi se to napr. ve
smutnem faktu, ze i VS vzdelani elektronici neumi pracovat s literaturou
(vc. patentove), obecne hledat. Znaji pouze internet. Kdybych mel balik
penez, nevahal bych podobny casopis (i paralelne kvuli search v el. podobe)
"Electronic Abstracts" vydavat. Soucasti jsou ruzne typy vyhledavacich
rejstriku (autor, keywords, zde by byly "soucastka" v chemii samozrejme
"nazev molekuly" atp.). V tomto smeru byla zajimava predplysakova ST a
Radio-Fernsehen-Elektronik, kde v zadu byly abstrakta z jinych casopisu a
patentu vcetne. Tak takto nejak ve velmi rozsahove (vetsi pocet
abstrahovanych casopisu) rozsirenejsi forme bych si to predstavoval.
Mohu Vam z vlastni zkusenosti potvrdit, ze prochazet 1000 abstraktu na PC a
1000 abstraktu v tistene forme je uplne neco jineho a opravdu to souvisi s
cinnosti mozku. VSICHNI kdo pravidelne citali CA v tistene forme mi dnes
potvrdi, ze elektronicka je dobra pouze z duvodu neuveritelneho zkraceni
hledani. Ale za cenu, ze nelistuji a proto prechazim mnoho jinych nesmirne
zajimavych informaci, ktere jinak nemam sanci zjistit.
Ja si delal pred asi 3 lety uplnou resersi na konstrukci pH metru v CA.
Vysledkem je rada unikatnich clanku (z casopisu typu J.Appl.Physics
Bangladesh :)) ) a patentu a proto rada unikatnich navrhu kontrukci, ktere
bych jinak nezachytil.

> Kazda informace co vyjde, je totiz na webu podstatne
> drive a mam takovy dojem, ze vsichni uz jen porad
> kopiruji totez, jako by uz nebylo co vymyslet.

Pricin je nekolik: premira integrovanch obvodovych reseni primo od vyrobce,
cimz se tlumi v te dzungli obvodu moznost improvizace. Trend je to spravny z
hlediska koncoveho uzivatele (ale nejen, treba i ekologie), protoze zlevnuje
vyvoj. Ale mela by existovat nejaka protivaha, jinak se z konstruktera stane
opicak firemnich datasheetu. A to by byla skoda.
Jinak kazda Jirko ne, o opaku se budu snazit na Novy rok presvedcit :))))))

Ona zminena ST je nejvymluvnejsim odrazem doby. Kdo mel v ruce rocnik ST z
roku 1986 a 1996, myslim, ze chape co se snazim rici ...

> Kdyby tu tak byl casopis plny jen napadu, klidne i
> obcas spatnych a klidne i graficky mizerny (nacrty).
> I slepa cesta kdyz ji nekdo proslapne je fajn vec.
> Ale kdo si dnes bude kupovat casopis s napady,
> kdyz mysleni nejak neni v mode.
> Pokud se mne ptate, proc tedy neco nezverejnim
> v casopisech, pak je to prave proto, ze to musi mit
> stabni kulturu a tu clovek co hleda napad nepotrebuje
> a ja na ni nemam cas. Klidne budu cist i role toaletaku
> pocmarane fixou, kdyz tam bude poradny napad.

Forma bohuzel jiz obsah clanku zcela zastinila. A to je bolestnejsi problem
zejmena u ryze vedeckych a odbornych casopisu. V elektronice je sqele, ze
obvykle lze hledat schudna alternativni reseni i u puvodnich myslenek, ale
treba v chemii lze zreprodukovat pouze kazdy CTVRTY navod. Tak kde to jsme ?
:(

Hezky vecer, Simon Cihelnik




Další informace o konferenci Hw-list