Jak na bliknuti

[Vicek Radek]

On Tue, 12 Nov 2002, Pavel Hudecek wrote:

> 2. Gravitacni zrychleni v uvaze slouzi pouze pro prepocet
> mezi hmotnosti uvazovaneho mnozstvi vody a silou,
> kterou bude ciste staticky pusobit ve smeru kolmem
> k zemskemu povrchu.
> 3. V uvaze neni vubec nic o tom, ze by se voda pohybovala
> zrychlene (take k tomu neni duvod).
> 4. Odpor koryta zde neni resen, nebot se predpoklada,
> udavany spad je k dispozici tak, ze v urcitem miste
> koryta je vodopad se zadanym rozdilem hladin.

To je ale trochu omyl, protoze ten prutok v tom koryte zajistuje prave to
gravitacni zrychleni. Jenze kdyz Vy pocitate ze nechate spadnout 10kg vody
dolu o pul metru, pak to znamena ze voda pritekla, zastavila se a spadla
dolu a vykonala praci, jenze ouha - co potom s ni ? Aby zase odtekla dal,
bude se muset urychlit, jinak se bude hromadit pod 'vodnim dilem' jeji
hladina poroste az se vysplha na hladinu z ktere padala - tam uz bude mit
dostatecnou energii aby zase protlacila tim korytem dany prutok.

> Stejneho vysledneho vykonu se ostatne dopracujete
> i vypoctem pres rozdil potencialnich energii, nebo
> silu na draze:
>
> Budeme-li pusobit silou 100 N na draze 0,5 m,
> dodame energii 50 J. Jestlize toto budeme
> opakovat jednou za sekundu, dodavame
> prumerny vykon 50 W.

No jo staticky to tak vychazi, jenze pouze v pripade ze tu vodu uplne
zastavite a to Vy nemuzete protoze musite mit stejny odtok jako pritok.
V podstate od Vas musi odtekat stejne mnozstvi jako priteka, jedina
energie kterou muzete vyuzit je ta ktera se spotrebovava na prutok korytem
a kterou dodava to gravitacni zrychleni.

> Toto je vykon, ktery bude ohrivat vodu, jestlize tato
> bude padat volnym padem v malem vodopadu majicim
> rozdil hladin 0,5 m pri prutoku 10 l/s. - Potencialni energie
> se nejprve zmeni na kinetickou a tato se naslednym
> zbrzdenim pri kolmem dopadu do spodni nadrze zmeni
> v tepelnou. jestlize nyni vodopad nahradime zarizenim,

No a co se s ni stane dal ? Je treba aby odtekala, takze se musi znovu
urychlit na patricnou rychlost a to urychleni zaridi zvysujici se hladina
odtoku. Tim se snizi rozdil hladin a ziskana energie se bude snizovat.
Samozrejme za predpokladu ze odteka stejnym type koryta ktere ji klade
stejny odpor.

> ktere bude vodu z horni hladiny na dolni transportovat
> tak, abychom dole dostali rychlost nizsi, nez by odpovidalo
> volnemu padu, ziskame v tomto zarizeni odpovidajici
> procento teto energie a tedy i vykonu.

Jestli ze tu vodu zbrzdite na rychlost nizsi, bude se asi muset nekde
hromadit ne ? Protoze ten prutok musi zustat kostantni.

>
> Priklad:
>
> Voda padajici z 0,5 m bude mit rychlost cca 3,2 m/s.
> Jestlize voda dopadajici na dolni hladinu pod nasim
> zarizenim bude mit 2 m/s, ztraci se cast energie
> odpovidajici druhe mocnine z pomeru 2/3,2, tedy 39 %,
> takze jsme odebrali 61 % puvodni kineticke energie.
>
> Pavel Hudecek

*------------------------------------------------------------------------*
|                          Petr Simek   APS JU                           |
|                             psimek@jcu.cz                              |
*------------------------------------------------------------------------*