vrakoviste

[Pavel Nevrkla]

On Tue, 12 Nov 2002, Jiri Foldyna wrote:

> Tedy jeste jednou (a naposledy, lepe to vysvetlit bohuzel neumim).
> Vodni elektrarny vyuzivaji potencialni energii vody, ktera se shromazduje v
> nadrzi. Potencialni energie stojici vody se v turbinovem kanalu transformuje

To co je napsano nize plne uznavam. Ale zamyslete se na tim jak se ta
voda dostane k te turbine. Dejme tomu ze turbinou proteka 30m^3/s a ze
to same mnozstvi priteka do te prehrady. Takze na jedne strane do prehrady
vteka 30kubiku a na druhe strane skoro v te same vysce z ni 30 kubiku
vyteka do turbiny. Prehrada je dlouha 2km. A ted vlastne prepravujete
30 kubiku za vterinu na vzdalenost 2km. Samozrejme ze tech 30kubiku tam
neleta rychlosti 2km/sec - to co na jedne strane vtece na druhe musi
vytect, ale proudit to musi jinak by se nam na jedne strane voda hromadila
a na druhe by nam chybela

Kdyz by to melo tect potokem bude k tomu zapotrebi spad treba 30m aby to
vubec proteklo. Kdyz tam date nejakou velerouru tak bude treba spad napr.
15m . A kdyz je tam prehrada s tim sirokym korytem tak se pro prutok
30 kubiku vytvori zanedbatelny spad a na turbinu zbyde tech 30m.
A to je to o cem mluvim - ze zalezi na tom kudy to tece, ze kdyz chcete
tu potencionalni energii vyuzit, musite si tu vodu na potrebne misto
dopravit nejakym zpusobem, ktery vsechnu jeji potencionalni energii
nespolkne na tu dopravu.


> do energie kineticke, maximalni kineticka energie vody otacejici lopatkami
> turbiny je dana soucinem hmotnosti protekajici vody, svislou vyskou mezi
> lopatkami turbiny a vpusti a gravitacni konstantou. Transformace samozrejme
> neni bezeztratova, protoze pri proudeni vody vznikaji hydrodynamicke ztraty
> (treni vody o kanal vpusti, kavitacni ztraty, ztraty turbulenci atd.).
> Kineticka energie vody pak roztoci turbinu, ktera pohani generator. Voda,
> ktera projde turbinami, pak dale odteka (vetsinou puvodnim korytem) s
> potencialni energii zmensenou o dE = m.g.(h2 - h1), kde m je hmotnost vody,
> g gravitacni konstanta, h2 nadmorska vyska hladiny prehrady a h1 nadmorska
> vyska hladiny odtekajici vody. Kouzlo, ktere zpusobuje premenu potencialni
> energie vody na kinetickou, se jmenuje gravitacni sila.
>
> Zaverem - maximalni vykon, ktery lze za idealnich podminek ziskat z vodni
> elektrarny, lze matematicky vyjadrit takto:
> Pmax = p.g.(h2 - h1), kde P je vykon [W], p je prutok [kg/s, u vody v l/s],
> g je gravitacni konstanta, h2 - h1 je vyskovy rozdil hladin, ktere pouzivame
> pro generovani energie.
>
> Realny vykon je
> Preal = Pmax . koef, kde vzdy plati koef < 1, ktery charakterizuje ucinnost
> transformace. U trivialnich transformaci, kdy se vyuziva prirozeneho spadu
> vodotece a vodniho kola se spodnim nahonem je samozrejme ucinnost nizoucka.
> Veskery technicky vyvoj vodni energetiky je zameren na zvysovani ucinnosti
> transformace. Ovsem pres Pmax vlak nejede :-))
>
> Zdravim
>
> Jiri Foldyna

*------------------------------------------------------------------------*
|                          Petr Simek   APS JU                           |
|                             psimek@jcu.cz                              |
*------------------------------------------------------------------------*