Mereni tepla v zasobniku vody + max delka SPI

[Petr Krc]

Uff tohle bude delsi a docela off-topic.
Pripadne pokracovani radeji nekde jinde.


Vicek Radek wrote:
> Izolaci konkretne nevim, ale urcite neco na bazi polystyrenu.

Pro valcovou nadobu by byla asi vhodnejsi nejaka 'tvarnejsi' izolace,
(vata na ruznych bazich, perlit, v _extremnim_ pripade vakuum).
Polystyren by mohl mit take problemy s vyssimi teplotami.

> Hodne fandim slunecnim kolektorum (vic nez fotovolt.clankum) a specielne ve
> spojeni s tim podzemnim zasobnikem to musi byt bomba. Verim ze za leto ji v
> pohode natopi. A jestli jsem to dobre spocital tak pokud to natopi aspon na
> 65stC a bude tam mit 20t vody tak ma nasporino 3.4MJ tepla.
> 
> Nevim kolik je treba na vytopeni rodineho domku, ale tusim, ze je to velmi
> blizko te spotrebe za zimu.

Ano, muze to byt blizko, ovsem _pouze_ pro opravdu nizkoenergeticky RD,
vyuzivajici snad vsechny mozne zpusoby rekuperace tepla a cerpani tepla
ze zasobniku tepelnym cerpadlem. Obavam se vsak, ze takovych domu je v CR
mene nez safranu.
V pripade 'beznych' cihlovych neizolovanych domu a primeho odberu by
uvedeny zasobnik vystacil radove jen na nekolik dnu.
Tam by se takova akumulace mohla vyplatit snad jen pri existenci
narazoveho zdroje 'odpadniho' tepla z nejake vyrobni technologie v
bezprostredni blizkosti.

Mam zkusenost s mensim zasobnikem (necele 3m^3), ktery pri venkovni
teplote -18stC vystaci k vytapeni 1/2 'bezneho' RD vcetne odberu TUV
cca 3 dny. Ovsem pri teplotnim spadu 110/40stC.



Vicek Radek wrote:
> No nevim bojler se mi ohrival vzdy v noci. A pak se z neho cely den brala
> postupne voda. Nijak jsem nepozoroval, ze by se treba ta voda treba do
> vecera promichala.

Voda ma pomerne malou tepelnou vodivost (pri 20stC je udavano 0.598W/m/K),
takze pokud neni nucene michana, trva pomerne dlouho nez se jeji teplota
v boileru vyrovna. Z vlastni zkusenosti vim, ze neni problem 'vyrobit'
teplotni spad 110/40stC na 10cm vysky nadoby, ovsem drive ci pozdeji se
ta teplota vyrovna. U tak velke nadrze by to byly radove dny az tydny.
Prispiva k tomu i vysoka tepelna vodivost sten nadoby (napr. zelezo ma pri
20stC 73W/m/K).



Ji?? Krul wrote:
> Ztraty z akumulacni nadrze:
> 
> Mate pravhu slo mi o to ukazat, ze ztraty budou velke, a ze neni prakticky
> (ekonomicky) mozne dlouhodobe skladovat tepelnou energii pro ucely vytapeni.
> Teoreticky by bylo mozne podobny system provozovat, ale na podstatne nizsim
> potencialu a to by uz chtelo nadrz cca 200m3 a to vazne nevim jak by se
> resilo.

Podobny projekt byl jiz v CR realizovan. Z toho mala co si o tom pamatuju
se jedna o velkoobjemovy vodni zasobnik (radove asi stovky m^3 ?), sezonne
ohrivany solarnimi kolektory. Zasobnik je nadzemni, tloustka izolace asi
70cm (?) a v zimnim obdobi slouzi jako primarni zdroj tepla pro tepelne
cerpadlo, ktere zasobuje teplem nekolik domu.
Cele to bylo popsano tusim v nekterem z cisel Alternativni energie.

> Mate pravdu, ze valec ma mensi plochu nez krychle, ale podstatne hure se
> izoluje, jedinych resenim je polyuretanova pena a to je kapanek drazsi nez
> polystyren.

Polyuretan je skutecne drahe (a diky jeho vysoke horlavosti i relativne
nebezpecne) reseni. Pro izolaci valcovych nadob se hodi treba izolacni
rohoze.

Ovsem pro danou aplikaci (nadrz pod vytapenym objektem) by mohla byt
zajimava i instalace nadrze do zeme _bez_ izolace (jen s patricnou
povrchovou ochranou). Nadrz by pak slouzila jako zasobnik a tepelny
vymenik mezi okolni zeminou soucasne. Samozrejme, ze pracovni teploty
by pak byly patricne nizsi a efektivni vyuziti by bylo mozne jen
s pomoci tepelneho cerpadla. A pribyly by problemy na jare (chlad od
podlahy) a na konci leta (naopak horko v objektu).



AZE wrote:
> Jaxem uz uvadel, 8m3 vody na max. 3 dny, pak tech 25m3
> vychazi pri tepelne ztrate 10kW (coz je pro RD dost malo)
> na par dni, takze zapomente na to, ze s tim budete topit celou zimu.

Bohuzel je to tak. U RD s takovymi tepelnymi ztratami se spise
vyplati resit primarne ty ztraty (izolaci, rekuperaci...).

> pak zjistite, ze je lepsi probourat strop a instalovat otevrene ohniste.
> Coz dnes v podstate doporucuji odbornici na vytapeni (nejekologictejsi
> vytapeni je spalovani dreva, nebo jinzch organickych latek,

Uff to snad ne. Kdyz uz spalovat drevo, tak pyrolyzou (zplynovanim)
v zarizeni k tomu urcenem. Kazdopadne by to drevo melo byt dostatecne
suche a 'reaktor' (kotel) by mel po celou dobu pracovat v oblasti
max. ucinnosti, coz byva obvykle v blizkosti maxima vykonu.

> CO2 z tohoto procesu pry pohlti priroda a nema to vliv na sklenikovy
> efekt). Zrejme jsou ty molekuly CO2 nejak oznaceny.

Uhlik pochazejici z biomasy i z fosilnich paliv je v podstate jen
akumulovana solarni energie (fotosyntezou CO2 a H2O). Uhlik z biomasy
se oproti uhliku z fosilii (uhli, ropa, zemni plyn) lisi jen v dobe
obehu. Zatimco uhlik z biomasy se v prirode 'recykluje' radove roky az
stovky let, uhlik z fosilii byl akumulovan pred radove stovkami tisic
let a od te doby se neucastnil deju v atmosfere. To se vsak clovek
snazi uz pres sto let zmenit...

Jeste k biomase - nekteri mohou namitnout, ze zvyseni produkce CO2
z fosilii zpusobi rychlejsi rust rostlin a tim i rychlejsi odbouravani
CO2 z atmosfery. Bohuzel to neni zcela pravda. Zivotni cyklus roslin
(a tim padem i uliku v nich akumulovanem) dnes totiz konci opet ve
forme plynu s obsahem uhliku (CO2, CH4). A to i tehdy, kdyz tyto rosliny
nejsou primo spalovany. Nespalene rosliny shniji nebo poslouzi jako
potrava pro zivocichy. Takze v konecne fazi je tu opet uklik na nejnizsi
energeticke hladine, tedy CO2.


Jeste zajimavost:

--- cut ---
VTM 1/2001:
-----------
str.28:
K priblizne 2.5 bilionu tun veskere hmoty na nasi planete vegetujicich
rostlin prirusta kazbym rokem okolo 170 miliard tun biomasy - dreva
stromu, nejruznejsich trav, obilnin, plodin a vodnich rostlin.
Kdybychom je vsechny vyuzili pouze pro energetiku spalenim jako tzv.
"zelene uhli", stacilo by toto mnozstvi kryt desetinasobek globalni
spotreby energie.
Zatim z jejiho prirustku cerpa energetika jen 2%, prestoze je jedinym
palivem, ktere nezvysuje emise.
--- cut ---



AZE wrote:
> S tim tvrzenim o cistote spalin bych byl opatrnejsi.
> Mozna za idealnich podminek a u sucheho dreva.

Tak.

> Jenze drevo neni jen celuloza a nikdy neni 100% suche
> a mimo jine vznikaji takove veci jako fenoly a dalsi lahudky.
> Ale je to dnes moda. Vim o cem mluvim - soused topi
> drevem....at zije ekologie.

Zplodiny z primeho paleni dreva (ktere ke vsemu neni dostatecne suche)
jsou skutecne nebezpecne.
Pokud jde o pyrolyzu, je to mnohem lepsi. Z vlastni zkusenosti mohu
potvrdit, ze takovy proces produkuje mnohem mene koure. Prakticky
po roztopeni kotle nelze pohledem na komin poznat jestli se topi,
z komina se totiz nekouri, prestoze kotel bezi na plny vykon.




Egon wrote:
> To je rozumne proc si nekoupit nadrz na 100m3 a plnit ji 20m3.
> Myslim ze kapacita uz je tak mala jak zde mnoho lidi psalo takze
> nadrz nevyuzit maximalne je irelevantni sedma z deviti.

Ono to neni tak jednoduche. Voda meni svuj objem v zavislosti na
teplote, zhruba o 1.00018/stC pri 20stC. S rostouci teplotou ta
roztaznost tusim jeste nelinearne roste.

Takze pro tepelne vyuziti vodniho objemu nadrze je nutno pocitat
s rezervou na expanzi kapaliny.

-- 
Regards
           Petr Krc