hledam recenzenta pro clanek v odbornem casopise

[hwkonfera]

Preji hezky vecer,
s Petrem Simkem jsme pripravili definitivni verzi velmi (!) profesionalni
vyroby PCB superhroty :) a superlakem na Aritme 0512 vcetne leptani ...
Jirka Bezstarosti to da v nejblizsi dobe na svuj web, vcetne pdf  ke stazeni
(myslim 6ti strankovy barevny dokument). Budte tedy trpelivy (i -i), budete
mile prekvapeni ! :)

> Bezne pouzivam chlorid zelezity (vyroba je vyslovene kusova a obcasna),
> roztok je funkcni uz radu let, pri leptani za horka (predchozi ohrev lazne
v
> mikrovlnne troube) a polozeni desky na hladinu folii dolu je hotovo
doslova
> za par minut... Nicmene jako nejvetsi riziko stale vidim moznost zbarveni
> cehokoliv a kdykoliv i nepatrnou kapickou; je to proste z tohoto pohledu
> dost neprijemne. Leptani ve smesi HCl + H2O2 vubec neuvazuji, kdysi jsem
> zkusil a jednou provzdy opustil. Vim o existenci peroxodisiranu, nemam s
nim
> ale zadne zkusenosti a proto bych uvital nasledujici informace:

Pokud mate zazity postup a nemate cas experimentovat, doporucuji se sve
technologie drzet. Pokud cas mate, prejdete na leptadla typu zredene H2SO4 a
peroxidu (zadny chlor), H2SO4 a dichromanu (to same) a nebo NEJLEPE
peroxodisiranu (jednoslozkove bez plynych splodin - nepocitam-li kyslik).
Spolecnym jmenovatelem VSECH peroxidovych a peroxoslouceninovych lazni je
jejich nestabilita, jsou-li mirne vycerpane, protoze mednate ionty v roztoku
zpusobuji jejich rozklad. Pokusne jsem kdysi leptal v peroxodisiranu
draselnem (15% ni ve vode) pri 95?C, kdy jiz unika valne kyslik (oxidace
vody !!!) a je to sice fofr, ale lazen je behem par minut cela pryc. Pokud
za sebou nemate sklad chemikalii, asi bych se pri opravdu obcasnem laptani,
drzel chloridu zeleziteho. Jinak to poleze do penez.
Vyhody peroxodisiranu jsou nasledujici:
- v krystalickem stavu (krome amonneho), je neomezene staly, neni
hygroskopicky (nepohlcuje vodni vlhkost) a dobre se odmeruje
- ve vodnem roztoku je bezbarvy a take vycerpane lazne jsou stale pruhledne
a tak muzete hrave kontrolovat prubeh laptani (coz u vycerpanych FeCl3 lze
tezko - nebo to nekdo umi ? :) )
- leptani je sice pomale, ale pro desku bezbolestne: neni kysely, tozn.
nenapada nektere laky

nevyhody jsou nasledujici:
- u vycerpanejsich roztoku je leptani jiz dost pomale. Je-li Vam jedno jak
dlouho "se to tam micha", potom beru argument zpet
- nektere laky se s peroxodisiranem nemaji rady, protoze se oxiduji drive
nez med. Z chemizmu peroxodisiranu plyne, ze s rostouci vycerpanosti (resp.
obsahem medi v roztoku) ROSTE VYRAZNE jeho kyselost a tim se jednak snizuje
dlouhodoba stabilita a jednak HLAVNE lazen zacina pusobit jako kyselna
peroxodisirova a ta vyzaduje daleko mirnejsi podminky. Vysledkem jsou
podleptane, nebo lepe receno "proleptane" laky (jiste znate, takove ty
zdestruovane vrstvy laku a Cu pod nimy) na PCB a znehodnocene tistaky. Navic
s rostouci teplotou a obsahem medi zacina pusobit katalyticky rozklad medi a
vylucuji se bublinky kysliku a to bohuzel prave na hranach lak-med, coz dela
neprijemnou vec: lak se u okraju muze plynem nadzvedavat a odlupovat.
- peroxodisiran ma sice vyssi kapacitu nez chlorid (jak me pred casem ubil
argumenty pritomny pan Rotta :)))) ), ale mensi stabilitu.

> 1) u Lachemy Neratovice jsem videl peroxodisiran amonny, draselny a sodny.
> Jsou pouzitelne vsechny nebo je tam nejaky rozdil? Mam dojem, ze Conrad
> sveho casu nabizel "Ammoniumpersulfat", coz by tedy byl peroxodisiran
> amonny - cena byla ovsem znacna...

Je a znacny z hlediska sekundarnich vlasnosti:
- amonny nevydrzi vecne (i jako krystalicky a navic navlha na osklive
kase ), je nejkyselejsi, tudiz nejagresivnejsi, ale proto take lepta nejlepe
- sodny je nejvice amatersky pouzivan a je vyborne rozpustny ve vode; je to
zlata stredni cesta ...
- draselny je nejstabilnejsi (v tuhe fazi), ale nejmene (a nejhutre !)
rozpustny a tak vznikaji problemy co s lazni, ktera byla pripravena 20%ni za
tepla. Nemusim dodavat, ze ochlazenim vykrystalizuje a spatne se rozpousti
zpet (velke krystaly = pomale rozpousteni).
Cena je v Lacheme Neratovice tak 250,- za 0,5 kg (odhad)
web tu pred casem nekdo dal, je to asi www.lachemanera.cz nebo tak nejak
ceny na telefonicke dotazani, protoze na rozdil od el. soucastek se meni
casteji (ropa, asijska krize, volby v CR :) )

> 2) jak je to s barvou, toxicitou, popr. jinou agresivitou peroxodisiranu?
> Jak rychle lepta a jak je vydatny? Ma smysl nebo lze ho vubec pro leptani
> ohrivat? Jakou ma pripraveny roztok stabilitu pro skladovani (vzhledem k
> velkemu mnozstvi obsazeneho kysliku necekam nic moc...)?

je bezbarvy
netoxicky, tozn. nepusobi v beznych mnozstvich, ktere mohou ulpet, ani jako
jed, ani jako ziravina
v roztoku je nebezpecny za tepla pro oci (jako peroxid, ale pouze za tepla)
lepta rychle podle koncentrace, teploty, tloustky medene folie na kuprextitu
aj. faktoru
vdatnost (kapacita vuci medi) je vice nez dvojnasobna (viz muj prispevek
nekde z doby pred Vanocemi, tam je to vypocteno pintlich)
pri 35?C v cerstvem 15% peroxodisiranu draselnem se mi leptaji obrazce do
10-25 minut (dost zalezi na michani)
leptani za studena je mozne, ale vyzadovalo by pridavek zredene kyseliny
sirove pro nastartovani reakce - jinak by to trvalo straaaasne dlouho.
stabilita pro skladovani je velmi omezena - netroufam si odhadnout, osobne
ho vylivam, neskladuji (leptam vice tistaku naraz)
Myslim, ze Jirka Bezstarosti rikal, ze to uchovava, treba prozradi vic ...

> 3) nesla by peroxodisiranova lazen pripravit smisenim nejake jine dostupne
> latky a treba peroxidu vodiku?

Sla a divim se, ze to nikdo z pritomnych nepouziva. Nestabilni, ale velice
ucinna a plyny NEVYTVAREJICI je smes zhruba 20-40% ni kyseliny sirove a
zrdeneho peroxidu vodiku za pritomnosti "spetky" kyseliny borite, ktera
trochu brzdi samovolny rozklad peroxidu. Velmi vhodna smes pro amaterske
pouziti ! Urychlit leptani lze i pridavkem siranu mednateho (modre skalice)

Jenom pro info: velice aktivni leptadlo je kyselina dusicna. V ni lze podle
koncentrace a teploty vyleptat i do 5 SEKUND (ctete spravne). Vyzaduje ale
VELMI kvalitni lak, jinak lehce odejde i s ni. Nevyhoda HNO3 jsou plyny a s
tim spojena digestor, ktera je zde NAPROSTO nevyhnutelna. - kdo zkusil, vi o
cem mluvim :)

> 4) nema nekdo tip, kde jinde nez v Lacheme a samozrejme co nejlevneji
koupit
> uvedeny peroxodisiran, popr. i chlorid zelezity v mnozstvi radove okolo 1
> kg? Mam na mysli vyrobce, popr. dodavatele chemikalii, nikoliv obchody
typu
> GM electronic, GES apod. Chlorid zelezity se mj. pouziva i ve
vodarenstvi -
> nevedla by cesta tudy?

Bohuzel Vas musim zklamat. Ty tam jsou ceny, kdy v RVHP pridelili vyrobu
peroxodisiranu do NDR (Leuna) a tak jsme kupovali lahvicky od "Jena chemie
Apolda" asi za 30 Kc / 0,5 kg. Ceny se zmenily. V cechach uz chemikalie
temer nikdo nevyrabi, uz se pouze kseftuje a ceny umele drzi vysoko. Ceske
maloobchodni ceny chemikalii uz jsou az na Neratovickou Lachemu a omzene
firmu Penta (podivejte se k nim na web, dodavaji celorepublikove 30%ni
peroxid) rizene Nemci (Fluka, Merck, Aldrich, BASF, BAYER ...). A ty nas
derou, ze se musim smat. Zejmena kdyz vidim, za co to kupuji z Ciny, kde se
dneska vetsina jakostnich chemikalii tohoto typu v chemickych enklavach
vyrabi. Proste, platime chemikaliemi Nemcum jejich komfort, mercedesy a
zivotni uroven - a - jeste si myslime, jak jsme chytri :(((( - holt,
nalestene lahvicky s blisticimi samolepkami jsou preci krasne ...

Pokud je mezi Vami ale nekdo kdo dela leptani na veliko a nebo velmi casto a
ma kde uskladnit, a zajima ho zhruba 50 nizsi cena nez "bezna", at se mi
ozve na soukromy mail, pro baleni 100kg mohu prozradit ... nesmejte se,
vyjde to jako 2 kg v krame, ale vydrzi na veky.

> 5) neni jeste nejaka jina rozumna (levna, ucinna, jednoducha a pokud mozno
> ekologicka) moznost, cim leptat? Ja o ni nevim...

Je !
... elektrolytickym generovanim kyseliny peroxodisirove v anodovem prostoru
zredene kyseliny sirove. Je to proste, ale narocnejsi na materialove
vybaveni. Na druhou stranu je to proces VECNY, kdy dolivate pouze vodu,
jinak to oprvadu krome proudu (resp. el. naboje :) ) nic nestoji.
Principem je oxidace kyseliny sirove na anode (ale material neni uplne
jednoduchy) na kyselinu peroxodisirovou, tedy to, co vznika pri leptani
smesi H2SO4 a peroxid. Anodovy a katodovy prostor museji byt oddeleny
diafragmou a nebo fritou!

> Diky za odpovedi
> Jirka

Neni zac ...
Hezky vecer, Simon Cihelnik