Měnič frekvence a kompletni katalog TI, Burr, Uni on CD.

[Andy Jancura]

Nahledl jsem do monografie Elberg, Mathonnet: Odvod tepla z
elektronickych zarizeni. Podle zde uvedenych vzorcu a tabulek
je salavost bile natreneho telesa (0.95) jen nepatrne mensi nez
cerneho (0.97), ale ani pri 100 oC neni vyssi (pro srovnani: hlinik
prirodni 0.14, vysoce lesteny 0.04). Absorpce slunecniho zareni pro
cerny nater je 0.79 az 0.94, pro bily 0.19 az 0.33.

Chladice se uz nebarvi na cerno proto, ze pri nucene konvekci (vetrak)
je ochlazovani radiaci zanedbatelne. Pro prirozenou konvekci ma
ale srovnatelny vyznam.

Ales Prochaska


> Je to zajimave, ale emisivita povrchu az tak dalece na barve
> nezalezi. Daleko vic zavisi na teplote toho povrchu. Zavislost je
> ale obracena takze pri nizkych teplotach ma skutecne nizsi
> vyzarovani bily povrch, ale s vzrustajici teplotou se hodnota
> vyzarovani bileho povrchu priblizuje cernemu. Pri teplote uz okolo
> 100stC je hodnota vyzarovani prakticky stejna. A rozdil je tedy jen
> v prijimanem vykonu ktery hovori ve prospech cerneho telesa.

> Zaver pro elektrotechniku je takovy, ze cerne chladice jsou sice
> efektni, ale naprosto zbytecne (vyrobci procesorovych chladicu to
> urcite take vedi - skoro zadne vykonne chladice uz nejsou cernene).
> Dokonce pokud pouzijete nevhodnou barvu a silnou vrstvu muze byt
> vysledek jeste horsi. 

> RadekCX