programovatelna hradlova pole

[Andy Jancura]

Ahojte,

ak to ozaj niekoho zaujima, tak myslim, ze cele to najde v specializovanej 
fyzike. Aspon si pamatam, ze cely tento problem vratane odvodenia som mal na 
vyske v prednaskach... Ale to je uz par rokov dozadu a clovek tiez starne.

A.

>From: "Igor Cesko" <cesko@internet.sk>
>Reply-To: hw-news@list.gin.cz
>To: hw-news@list.gin.cz
>Subject: Re: Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odpoved
>Date: Tue, 22 Jan 2002 15:55:34 +0100
>
>   Zdravim!
>  Ono je to asi tak:
>  Treba rozlisovat, ci sa teplo absorbuje z ineho telesa s vyssou
>teplotou, alebo ci to chceme vyziarit. Teda ak mame vedla seba
>biely a cierny chladic a nami produkovane teplo je nulove, tak budu
>mat obidva chladice rovnake teploty, pretoze tu nie je externe
>ziariace teleso. Ak zacneme do kazdeho chladica davat urcity
>vykon, tak pri ustalenom stave bude mat cierny chladic nizsiu
>teplotu, lebo viac vyzaruje pri danom teplotnom rozdiele voci okoliu
>(lepsiu emisivitu). Okolie ale musi byt "tvrde" ohladom teploty
>(staci odvadzat teplo).
>
>  Ak by sme mali opacny pripad - absorpcia tepla (napr. slnecny
>kolektor), bude pripad opacny, lebo biele teleso odrazi viacej svetla
>do okolia a cierne teleso ho pohlti.
>
>  Preto prakticky v elektronickom zariadeni: ak chceme chladic,
>ktory je umiestneny pri zdroji tepla, tak z tej strany by mal byt
>lesteny (alebo tam dat alobal), z chladnej strany cierneny. Zalezi
>iba na rozdiele teplot: Ak je okolie teplejsie, oplati sa lesteny
>chladic a teplo odvadzame prudenim (obmedzime prijem salanim).
>Ak je okolie chladnejsie treba chladic tmavy - chladime vtedy
>prudenim, ale aj salanim (a salanim tym viac, cim je vacsi rozdiel
>teplot - ide to so stvrtou mocninou teploty !!! (T1na4 minus T2na4) -
>Stefan Boltzmanov zakon).
>
>  Dufam, ze to aspon niekto precita.
>S pozdravom
>                              Igor
>
> > Nahledl jsem do monografie Elberg, Mathonnet: Odvod tepla z
> > elektronickych zarizeni. Podle zde uvedenych vzorcu a tabulek
> > je salavost bile natreneho telesa (0.95) jen nepatrne mensi nez
> > cerneho (0.97), ale ani pri 100 oC neni vyssi (pro srovnani: hlinik
> > prirodni 0.14, vysoce lesteny 0.04). Absorpce slunecniho zareni pro
> > cerny nater je 0.79 az 0.94, pro bily 0.19 az 0.33.
> >
> > Chladice se uz nebarvi na cerno proto, ze pri nucene konvekci (vetrak)
> > je ochlazovani radiaci zanedbatelne. Pro prirozenou konvekci ma
> > ale srovnatelny vyznam.
> >
> > Ales Prochaska
> >
> >
> > > Je to zajimave, ale emisivita povrchu az tak dalece na barve
> > > nezalezi. Daleko vic zavisi na teplote toho povrchu. Zavislost je
> > > ale obracena takze pri nizkych teplotach ma skutecne nizsi
> > > vyzarovani bily povrch, ale s vzrustajici teplotou se hodnota
> > > vyzarovani bileho povrchu priblizuje cernemu. Pri teplote uz okolo
> > > 100stC je hodnota vyzarovani prakticky stejna. A rozdil je tedy jen
> > > v prijimanem vykonu ktery hovori ve prospech cerneho telesa.
> >
> > > Zaver pro elektrotechniku je takovy, ze cerne chladice jsou sice
> > > efektni, ale naprosto zbytecne (vyrobci procesorovych chladicu to
> > > urcite take vedi - skoro zadne vykonne chladice uz nejsou cernene).
> > > Dokonce pokud pouzijete nevhodnou barvu a silnou vrstvu muze byt
> > > vysledek jeste horsi.
> >
> > > RadekCX
> >
>
>
>
>-------------------------
>Ing. Igor Cesko
>Hardware & Software
>http://www.cesko.host.sk
>E-mail: cesko@internet.sk
>
>Applied Precision Ltd.
>Technicka 5
>821 04 Bratislava
>SLOVAKIA
>Tel,Fax: +421-2-4342 6628
>Tel:     +421-2-4363 3151
>Tel:     +421-2-4333 7340
>E-mail:  info@appliedp.sk
>Web:     http://www.appliedp.sk
>-------------------------
>


_________________________________________________________________
Send and receive Hotmail on your mobile device: http://mobile.msn.com