Re(2x): Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odpoved

[Igor Cesko]

  Zdravim!


> Ja jsem to "precital" :-) a myslim, ze jste smotal pate pres devate - s 
> prominutim.
> 
> Preskakujete z predavani energii vedenim a salanim a zaroven ty zpusoby 
> jeste kombinujete.
> 
> Zkusim to vepsat do textu.
> 
> --- P?vodn? dopis ----------------------------------------------------------
> Datum: 22.01.2002  16:41
> Od: "Igor Cesko" <cesko@internet.sk>
> Pro: vicek.radek@ozjc.cpost.cz, ...
> V?c: Re: Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odpoved
> ----------------------------------------------------------------------------
> >  Zdravim!
> > Ono je to asi tak:
> > Treba rozlisovat, ci sa teplo absorbuje z ineho telesa s vyssou 
> >teplotou, alebo ci to chceme vyziarit.
> 
> Pod pojmem absorbce (jestli spravne rozumim tak cesky pohlceni) si lze 
> predstavit oba zpusoby prijimani tepla. Navic se domnivam, ze lze energie 
> prijimane a odevzdavane pocitat kazdou zvlast a jejich rozdil je to zda se 
> teleso ohriva nebo ochlazuje.

  Tymto som myslel prijem a odovzdavanie tepla ziarenim (lebo to 
bola hlavna otazka - ci sa oplati ciernit)

> 
> >Teda ak mame vedla seba 
> >biely a cierny chladic a nami produkovane teplo je nulove, tak budu 
> >mat obidva chladice rovnake teploty, pretoze tu nie je externe 
> >ziariace teleso.
> 
> Jen upozornuji, ze i tak v tomhle stavu obe telesa zari a energii ztraci. 
> Samozrejme ji zase okamzite odebiraji z okoli.
  Presne tak - to je ustaleny stav: obe telesa ziaria a sucasne 
prijimaju energiu. Ale pri tomto stave som predpokladal 
dominantnost prenosu vedenim tepla. Keby to bolo napr. v kozme 
vo vakuu, tak to cierne teleso bude teplejsie, lebo ma mensiu 
odraznost nez biele (hosi absorpciu mozu mat rovnaku - ale 
nemaju) a emisivity predpokladam tiez rovkake - takze rozdiel 
teplot je priamo umerny asi koeficientu odrazu.
> 
> >Ak zacneme do kazdeho chladica davat urcity 
> >vykon, tak pri ustalenom stave bude mat cierny chladic nizsiu 
> >teplotu, lebo viac vyzaruje pri danom teplotnom rozdiele voci okoliu 
> >(lepsiu emisivitu). Okolie ale musi byt "tvrde" ohladom teploty 
> >(staci odvadzat teplo).
> 
> Vy ale tady dokazujete neco (ze cerne teleso lip vyzaruje) a pritom 
> vychazite z toho ze to neco plati. Takze vam to samozrejme musi vyjit. :-)
> 
> Navic pro zareni je uplne jedno jake je okoli (zda tvrde ci nikoliv) teleso 
> o urcite teplote zari porad stejne.
> 
 Ano tu mate pravdu - opieram sa o predpoklad lepsieho koeficientu 
emisivity pri ciernom telese - to neviem dokazat, lebo je to 
zmerane prakticky. Pri vyssich teplotach sa vsak tieto koeficienty 
navzajom priblizuju (ale tazko to dokazat aj prakticky, lebo pri 1000 
stupnoch uz neviete aku "farbu" ma biele teleso - proste ziari, ak to 
material vydrzi a nezmeni strukturu ;-) )
> >
> > Ak by sme mali opacny pripad - absorpcia tepla (napr. slnecny 
> >kolektor), bude pripad opacny, lebo biele teleso odrazi viacej svetla 
> >do okolia a cierne teleso ho pohlti.
> 
> Jenze tady musite uvazovat jen prenos tepla salanim. Vzhledem k tomu, ze se 
> snazime kolektor od okolniho prostredi izolovat muzeme prenos tepla vedenim 
> z okoli zanedbat.
> 
 Plne suhlasim.
> >
> > Preto prakticky v elektronickom zariadeni: ak chceme chladic, 
> >ktory je umiestneny pri zdroji tepla, tak z tej strany by mal byt 
> >lesteny (alebo tam dat alobal),
> 
> Ano, ale pomuze vam to jen proti odstineni salani.
> 
> >z chladnej strany cierneny.
> Proc?
> 
 Lebo prakticky ma cierny povrch lepsiu emisivitu (mozne overit iba 
prakticky meranim).

> >Zalezi 
> >iba na rozdiele teplot: Ak je okolie teplejsie, oplati sa lesteny 
> >chladic a teplo odvadzame prudenim (obmedzime prijem salanim). 
> 
> Pokud je okoli teplejsi nepomuze vam nic a pokud jeste zvysite proudeni 
> ohrejete chladic jeste rychleji.
  Tym  slovom teplejsie som myslel, ze v okoli je salavy zdroj tepla, 
napr. nejaky vyzhaveny rezistor v dostatocnej vzdialenosti. Potom 
teplota prudiaceho vzduchu okolo nasho chladica bude 
neovplyvnena, ale v nevyhode bude prenos tepla ziarenim (ako ked 
mate cez leto cierny povrch na slnku - lepsie je potom mat 
zariadenie napr. na Sahare v bielej skrinke, ked ho date do tiena 
tak je lepsia cierna skrinka).
  
> 
> Prijem tepla salanim nelze omezit zadnym vetrakem!!!! Ja dana jen schopnosti 
> povrchu pohltit toto zareni.
  Plne suhlasim.
 > 
> >Ak je okolie chladnejsie treba chladic tmavy -
> Proc?
 Tym chladnejsim myslim okolite steny a zdroje tepla v sucte. A 
preco: znovu sa opieram o to ze emisivita ciernej je vyssia (overit 
mozno iba prakticky)
> 
> >chladime vtedy 
> >prudenim, ale aj salanim (a salanim tym viac, cim je vacsi rozdiel 
> >teplot - ide to so stvrtou mocninou teploty !!! (T1na4 minus T2na4) - 
> >Stefan Boltzmanov zakon).
> Ano s timhle souhlasim. Jen je si opet treba uvedomit, ze to jen uvadi o 
> kolik vic teleso zari kdyz je rozdil takovej jakej je, ale opet zde nevidim 
> zavislost na povrchu telesa. Urcite v tom vzorci to bude zahrnuto take, ale 
> jak zde nekdo psal tak ta emisivita je v podstate stejna.
> 
> RadekCX
> 
  Jinak asi vse vyresi prakticke mereni ;-) .
 S pozdravem
                               Igor



-------------------------
Ing. Igor Cesko
Hardware & Software
http://www.cesko.host.sk
E-mail: cesko@internet.sk

Applied Precision Ltd.
Technicka 5
821 04 Bratislava
SLOVAKIA
Tel,Fax: +421-2-4342 6628
Tel:     +421-2-4363 3151
Tel:     +421-2-4333 7340
E-mail:  info@appliedp.sk
Web:     http://www.appliedp.sk
-------------------------