Re(2x): Re(2x): Leskla a cerna plechovka na slunci - snad od

[vicek.radek@ozjc.cpost.cz]

Ano, tomuhle se neda nic vytknout a zapada to myslim i do toho co jsem zde 
napsal ja.

K tomu lakovanemu povrchu pri mereni:
ono je potom v podstate otazka co s cim muzete srovnavat - jestli nejake 
"teoreticke" materialy nebo neco co prichazi do uvahy pri konstrukci. Musel 
bych mit k dispozici pri mereni i lestenej hlinik s eloxem coz je podle mne 
neresitelne. Takze jsem se snazil najit materialy, ktere prichazeji 
konstrukcne do uvahy pri vyrobe puvodniho zadani (mely to byt dve krabicky 
jedna cerna a druha vylestena).

I tak stale nevidim v tej rovnici nic co by ukazovalo na vliv povrchu. Pokud 
nekdo objevi nejakej vzorec ktery bude presne urcovat velikost emitovane 
energie byla by nadeje o tom s konecnou platnosti rozhodnout.

Pravdepodobne se bude jednat o urcity integral nejake funkce (je mozne ze 
dokonce pujde o Gausovu krivku) pak by to nebyl zas takovy problem vzhledem 
k vzorci uvedenemu nize, urcit maximum a dosadit jej do rovnice krivky a 
spocitat koeficienty a proves vypocet integralu v rozmezi limitnich bodu.

Pokud ten vzorec nekdo vi budu rad kdyz mi jej poslete, chci si to zkusit 
cvicne spocitat.

RadekCX


--- P?vodn? dopis ----------------------------------------------------------
Datum: 23.01.2002  17:29
Od: Petr Krc <pekr@magneton.cz>
Pro: vicek.radek@ozjc.cpost.cz, ...
V?c: Re: Re(2x): Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odp...
----------------------------------------------------------------------------
>vicek.radek@ozjc.cpost.cz wrote:
>> dva plechy (jeden lestenej lakovanej hlinik a druhej cernej matovej elox)
>                             ^^^^^^^^^
>
>Nechci zpochybnovat vysledky mereni, jen si dovolim poznamenat, ze
>emisivita lakovaneho povrchu (byt je ten lak ve viditelnem spektru
>zcela prusvitny) muze byt diametralne odlisna, od emisivity holeho
>lesteneho povrchu. Teleso o teplote 373K emituje spektrum zareni,
>jehoz maximum je dano rovnici (Wienuv zakon posuvu):
>
>lambda = 2880 / T   [um; K]
>
>Vlnova delka zareni bude tedy okolo 7.7um, coz je zhruba desetkrat
>vice nez vlnova delka 'bezneho' viditelneho zareni.
>
>Pokud jde o barevne provedeni chladicu - pri chlazeni 'beznych'
>(nizkoteplotnich) aplikaci byva dominantni odvod tepla proudenim
>vzduchu a je tedy vhodne mit maximalni obtekanou plochu. Ovsem
>vzhledem k miniaturizaci dnesnich zarizeni zustavaji zastavbove
>rozmery chladicu relativne male. Plocha chladice tedy byva velka,
>avsak uzavrena okolnimi plochami. Zareni ktere tyto plochy emituji
>pak opet zcasti pohlti plochy na protejsi strane tehoz chladice
>a tudiz se nedostane ven. Efektivni plocha zarice je tedy vyrazne
>mensi, nez efektivni plocha vymeniku. Podobny efekt se muze projevit
>u chladice, obklopeneho kovove lesklymi plochami krytu pristroje.
>
>-- 
>Regards
>           Petr Krc
>
>P.S. mohu se samozrejme mylit, takze me pripadne opravte.
>
>