Atmel vs PIC

[Libor Lasota]

> PICy s 12 bitovym jadrem, cili 12C50x, 12CE51x, 16C54-8, 16C554-8,
16C505, 16HV540 maji pamet programu strankovanou po 512 slovech.
Skakat (GOTO) se muze kamkoliv v ramci teze stranky, skoku na jinou
stranku musi predchazet nastaveni bitu PA0, pripradne PA1. Volany
podprogram (CALL) musi zacinat v prvni polovine stranky. Je to pekna
pakarna, obzvlaste, kdyz k tomu pridame jenom 2 urovne zasobniku.
>
> PICy se 14 bitovym jadrem, cili ostatni typy z rady 16Cxx, 16Cxxx,
16F8x, 16F87x maji pamet programu strankovanou po 2048 slovech. Skakat
(GOTO) i volat podprogram (CALL) se muze kamkoliv v ramci teze
stranky, skoku ci volani na jinou stranku musi predchazet nastaveni
registru PCLATH. Zasobnik maji na 8 vnorenych volani.
>
> Tato omezeni vyplyvaji z konecne sirky instrukce 12 nebo 14 bitu,
kdy pro cilovou adresu je vyhrazeno 9 nebo 11 bitu, zbyle 3 bity
identifikuji instrukci GOTO nebo CALL.

To jsem mel puvodne na mysli. Zajimalo by mne, jak se pak treba resi u
tech typu s dvouurovnovym zasobnikem volani vice vnorenych procedur.
To si musim vytvorit svuj zasobnik z pameti RAM? To zni prilis desive,
nez aby to mohla byt pravda..

+++

> Nerad bych se mylil, ale architektura PICu vznikala nekdy na zacatku
80 let, tehdy to byly pouze maskou programovatelne ROM verze
inteligentnich periferii (PIC=Peripheral Interface Controller), mozna
tech 15 let je trochu optimistickych.

Nekde jsem to cetl taky, ale mam dojem, ze ta architektura asi nebyla
moc stejna, nebo ano? Vim akorat, ze PICy v te dnesni podobe u nas
byly v kursu minimalne uz pred 7 lety, kdy jsem byl jeste na skole
(ne-li drive).

+++

> Zarizeni, ktere umi jenom natahnout program a pripadne nastavit
breakpoint ci jeste prohlednout pamet dat, neni hodno nazvu emulator.
To muzete udelat i modifikaci vlastniho programu. Emulator umi take
zachytit preteceni a podteceni zasobniku, zapis nebo cteni urceneho
mista v RAM, pripadne zapis pouze urcitych dat, a hlavne umoznuje
zpetne vystopovat, co se delo pred inkriminovanou udalosti. Neomezuje
pouzivani periferii, pameti programu ci dat, bezi skutecnou rychlosti
a v plnem rozsahu napajecich napeti.

No jo, to bude ta prava definice emulatoru. V tom bych s Vami
souhlasil. Omlouvam se, pokud jsem nekoho predem navnadil na neco, co
vlastne nechce.

+++

> Mozna je to take tim, ze takovy simulator pak cloveka svadi
odladovat kazdou malickost zvlast, pripadne zkouset, co se stane kdyz
..., misto sledovani a analyzovani cinnosti programu, uvazovani a
hledani chyb. Kdybyste musel pokazde vypalit a vymazat EPROMku, to by
se najednou dalo vse odladit na 20-30 pokusu :-)

Presne jste odhalil, co pri vyvoji aplikace provadim. Ono je to podle
mne uzitecne, kdyz clovek vyzkousi vice variant, nez stvorit neco na
papiru a pak to nabouchat do stroje. Casove sice vyjde nastejno udelat
20..30 napaleni EEPROM nebo pracovat mou metodou, ale ja osobne mam
pri me metode jaksi lepsi pocit. Takovy tvurci pocit. U slepeho paleni
EPROM a metodou prisnych teoretickych rozboru bych se unudil k smrti.
Lepe se mi kouka na nejaky ten displej, nez na papir nebo monitor s
malinkymi pismenky..

+++

Zdravim Vas a dekuji za vysvetleni, jak to je s tou segmentaci
programove pameti.

Libor Lasota