SW problem - vymyslite reseni?

[Snail Instruments]

>mate dva dvoustavove signaly o TEMER stejne freqenci se stridou 1:1. Ta
>freqence se ale prece jen o nemeritelne malicko lisi a tak se ty signaly
>vzajemne fazove posunuji. Kdyz je freqence B mensi nez A, tak se B opozduje
>(posunuje doprava) a opacne. Kazda hrana signalu B vyvola preruseni ve
>kterem se precte stav signalu A (vraci 1 nebo 0). Potrebuju algoritmus pro
>zjisteni ktery signal ma vyzsi freqenci (samozrejme vzhldem k pomalemu
>posunu pocitam, ze ten vypocet muze trvat dlouho).

Zkusil bych vysvetlit, proc neni mozne pri danem zpusobu vzorkovani uspet.
Predstavme si, ze v dobe preruseni od hrany B byl signal A prave na nizke
urovni a ze jsme zrovna uprostred nizke urovne signalu A (casove):

   ___________________                      ____________________
A:                    |____________________|

                                 ^ zde vzorkujeme
             ____________________                      _________
B: _________|                    |____________________|


Cili vzorkujeme zatim same nuly. Za urcitou dobu se obrazek zmeni, pokud
zachovame polohu signalu B, pak se signal A vuci nemu posune, budto se
predbiha nebo zpozduje.

        ___________________                      _______________
A:                         |____________________|

                                 ^ zde vzorkujeme
             ____________________                      _________
B: _________|                    |____________________|


Pritom se jedna z hran, ktere vymezuji trvani urovne L u signalu A,
posunuje k bodu vzorkovani, ale stale jeste vzorkujeme same nuly. V
okamziku, kdy se tato hrana presune pres bod vzorkovani, zacneme vzorkovat
jednicky, cili vime, ze hrana 'presla' pres nasi vzorkovaci sipku. To je
sice prima, akorat ze nevime ktera hrana to byla, obe totiz davaji uplne
stejny vysledek:

A<B: 00000000000000000000000000000000000000000001111111111111111111111...

A>B: 00000000000000000000000000000000000000000001111111111111111111111...

Jak z toho ven? Seznamit se s pojmem aliasing (zrcadleni), Nyquistuv teorem
a vyvodit z toho patricne zavery o vzorkovacim kmitoctu.

Snad bylo toto vysvetleni dostatecne obsirne, abychom mohli uzavrit
neplodne obdobi a venovat se vecem, jez maji vetsi nadeji na uspech. Osobne
budu dopoledne konstruovat perpetum mobile a odpoledne venuji chlazeni pod
absolutni nulu :-)

J. Hanzal