Laserove pojitko
Josef Kokes
kokes
Středa Březen 17 11:44:46 CET 2004
Kolegove,
uz delsi dobu sleduji diskusi kolem "Laseroveho pojitka". Taky jsem si
udelal zakladni technicke i ekonomicke uvahy, sehnal jsem si nektere
dostupne informace a co mi vyslo, o to bych se s vami rad podelil:
1. Je nas pomerne dost, kdo bychom meli zajem o levne a vykonne
pocitacove spojeni na stredni vzdalenosti. Optimalni by bylo, rekneme,
spojeni do 5 km a s prenosovou kapacitou 2Mbit/s.
2. Takove parametry jsou (technicky) zcela realne, protoze profesionalni
zarizeni jich bezne dosahuji, a to jak v infracervenem, tak v radiovem
spojeni. Ovsem je zcela mimo nase moznosti, neco takoveho si koupit.
Odhaduji, ze bychom byli ochotni vydat radove 5000 penez za jeden pocitac,
zatimco profesionalni ceny jsou zhruba 100x vyssi.
3. Takze nezbyva, nez na to bud zapomenout, nebo si to udelat sami.
4. Hodne se diskutovalo o laserovem spojeni. Hlavnim duvodem, proc to
vypada lakave, podle mne je, ze
a) zakladni komponenty (laserova dioda, PIN dioda apod.) se daji
koupit hotove, takze to vypada, ze k tomu staci neco pribastlit a uz to
bude;
b) vznikl dojem, ze na to neni potreba zadne povoleni;
c) z relativne nizkych cen laserovych diod (z ukazovatka) nebo IrDA
transceiveru usuzujeme, ze vysledek pujde poridit relativne levne.
5. Bohuzel, nic z toho ale neni pravda. Zejmena, bohuzel, plati ze
a) pri danem vykonu diody existuje jisty vztah mezi dosahem
komunikace a prenosovou rychlosti; cim vetsi vzdalenost, tim je mensi
(prakticky realizovatelna) prenosova rychlost a naopak. Oboji soucasne se da
zvysit jedine s vykonnejsi diodou (nebo tim, ze tu diodu pretizime, za cenu
snizeni jeji zivotnosti)
b) na provoz laserovych pojitek opravdu neni potreba zadne povoleni
od telekomunikacniho uradu. Ale, bohuzel, laserove zdroje nad asi 3mW (tedy
cokoliv silnejsiho nez ukazovatkova dioda) musi schvalit hygienik. A ten si
jako podminku dava (mimo jine) montaz zarizeni mimo dosah, aby to nikomu
nemohlo pripalit oko. Konkretne pro 25mW laser se vyzaduje, aby v okruhu 36m
(resp. 210m pro uzivatele s dalekohledem) bylo ochranne pasmo, kam se nikdo
nemuze dostat. No nevim, nevim...
c) existuji a daji se koupit laserove diody, ale s rostoucim vykonem
zavratne roste cena. Pro ilustraci - 100mW dioda za 550,- (...nojo, ale ne
korun. Dolaru!)
d) a navic pristupuje problem s tim, ze na vetsi vzdalenosti musi byt
zakotveni a nasmerovani laseru mechanicky velmi stabilni. Coz znamena
precizni mechaniku. Coz znamena drahou mechaniku.
Takze, kdyz to podtrhnu a sectu. Laserove pojitko jiste je mozne, je lakave,
ale vyjde nakonec neprijatelne drahe. Jako daleko nadejnejsi alternativa se
mi jevi radiove spojeni v pasmech, na ktere existuje generalni povoleni CTU,
tedy zejmena v pasmu 2.4 GHz a 10.4 GHz. Protoze jsem zacinal bastlit v
dobe, kdy byly kralem TTL obvody s mezni frekvenci 10 MHz, tak mi tech 10.4
GHz nejdriv pripadalo jako peknej ulet. Ale dneska uz vim, ze to naopak je
velmi schudne reseni, protoze splnuje ty podminky uvedene v bode 3 (da se to
koupit jako hotovy modul, pomerne levny, a neni na to potreba povoleni).
Jenomze to ma zase jine "mouchy", ponejvice ekonomicke povahy. Zkratka
musela by se dat dohromady parta vic lidi, jedinec nejspis nema sanci.
Nevim, jestli ma cenu se o tom rozepisovat, kdyby byl zajem, tak o tom
napisu kratky pokec. Zajimalo by to vubec nekoho ?
Koki
Další informace o konferenci Hw-list