RE: totální destrukce dat na HDD

[Krucinsky Ladislav]

Vážení kolezi.
Před dalším plýtváním duševním potenciálem doporučuji kliknout si na domovskou stránku toho pána. Ledacos mi to připomíná...
Obzvláště pikantní je fotka reproduktoru z handsfree sady s cenou 19 900,- http://mujweb.cz/www/kolumbersky/nabidka.htm a noticka u ní: "Není vůbec nic slyšet a přece působí..."
Ach jo, když si představím, co práce dá vyvinout funkční třeba regulátor ohřevu TUV v paneláku a pak ho prodat a uživit se tím...


zdravim - regards - tschuess

Ing. Ladislav Krucinsky
specialista servisu
Linde Material Handling Ceska republika s.r.o.


-----Original Message-----
From: hw-list-bounces@mailman.nethouse.cz
[mailto:hw-list-bounces@mailman.nethouse.cz]On Behalf Of Thomas Shaddack
Sent: Sunday, July 04, 2004 4:28 PM
To: [HWnews]
Subject: Re: totální destrukce dat na HDD



> Nechápu, že se toho z disku dá tolik přečíst, zvlášť to zkoumání okolí 
> stopy. Přece stopa má určitou šířku proto, aby dala alespoň tolik 
> signálu, který je bezpečně nad šumem. Sbírat nejaké zbytky signálu v 
> okolí stopy a navíc přepsané něčím jiným se mi zdá být jako věštění z 
> křišťálové koule. Textové věci a obrázky možná, tam si člověk chybějící 
> věci domyslí. Ale třeba u hesel nebo dokonce u exe souborů, to opravdu 
> nechápu.

Existuji techniky na precteni obsahu disku i po prepsani. Ale je potreba 
specialni a vysoce drahy hardware, disk se musi rozebrat a hlavy nahradit 
hlavami jinymi, podstatne mensimi, a jde to hodne hodne pomalu. Myslim ze 
jedna z technik je podobna tunelove mikroskopii, kdy se snima sila 
pusobici na nepatrne magneticke telisko, ktere se timto vychyluje a zmeny 
jeho pozice se snimaji de facto tunelovym mikroskopem. Vic je jich popsano 
v publikaci viz nize.

Mezi nejspolehlivejsi a v domacich podminkach snado realizovane techniky 
likvidace dat patri tzv. "NSA Wipe", neboli disk rozebrat a osmirkovat 
desky.

Dalsi technika, ktera by nemusela mit spatne vysledky, je pridelat nad 
plotny disku do kruhu nekolik trubek s naboji do brokovnice s tezkymi 
broky, a v pripade nebezpeci je odpalit elektricky. Pokud se v tom 
okamziku plotny toci, mohla by vzajemna interakce rychle leticich 
fragmentu kovu s rychle rotujicimi kovovymi (nebo v pripade nekterych 
disku i sklenenymi) plotnami znacnou cast magneticke vrstvy doslova 
oloupat.

Jeste jedna moznost, stylove cistsi a s mensim hlukem, je pouzit sifrovaci 
radic, a vsechny cteni/zapisy z disku prohanet pres AES. (Na opencores.org 
je AES core pro FPGA s propustnosti vysoce pres 1 gigabit/sec.) Pak muzeme 
veskerou energii soustredit na ochranu/zniceni klice, coz se da ucinit 
jednoduchou malinkou pyrotechnickou slozi, mozna i napr. smesi kovu a 
okyslycovadla vysypanou z vetsiho delobuchu od Vietnamcu; pokud nebude v 
uzavrenem prostoru ale napr. v perforovane azbestem izolovane kovove 
krabicce, nevybuchne, ale shori vysokou teplotou - pokud tato bude 
dostatecna a dostatecne dlouha na to, aby rekrystaloval kremik v SMD 
EEPROM cipu, protivnik odtahne s brekem. Vyhodou tohoto schematu je 
pomerne mala ztrata v pripade nahodneho spusteni, jelikoz pamet je levna, 
autodestrukcni system taky, a klic je mozne zalohovat, a to i jeho 
kryptografickym rozdelenim stylem m-of-n a ulozenim kopii na bezpecnych 
mistech - pak nehrozi riziko prozrazeni pri vyzrazeni mene nez m fragmentu 
ani ztraty pri ztrate mene nez n-m fragmentu.

(Existuji algoritmy, ktere dokazou zasifrovat data pomoci n klicu, a 
rozsifrovat je kdyz je k dispozici alespon m z techto klicu; tak se 
napriklad daji realizovat zasedani anonymnich spravnich rad 
undergroundovych podniku, kdy se vygeneruje nejake nahodne cislo, toto se 
zasifruje timto stylem, kazdy ucastnik zasedani dostane pres remailer nebo 
jinym anonymizujicim systemem svuj klic, a pokud hlasuje pro, rozhodne se 
jej vratit stejnym nebo podobnym systemem. Pokud se pak podari pomoci 
vracenych klicu vygenerovane tajemstvi zpetne rozsifrovat, znamena to, ze 
minimalne m z n klicu se vratilo, a usneseni bylo odsouhlaseno, aniz byla 
prozrazena identita jednotlivych zucastnenych osob a jejich hlasovani. 
Zaroven se volby nedaji zfalsovat, pokud protivnik neziska pristup ke 
klicum ve fazi jejich rozesilani (moznost falesneho pozitiva) nebo se mu 
nepodari zabranit jejich rozeslani ci zpetnemu prijmu napr. DoS utokem na 
infrastrukturu (vyvolani falesneho negativa).)

Problematika magnetickych medii je vyborne popsana v publikaci "Peter 
Guttman: Secure Deletion of Data from Magnetic and Solid-State Memory", 
http://www.cs.auckland.ac.nz/~pgut001/pubs/secure_del.html

Publikace je z roku 1996, takze mnohe popsane techniky budou mit pro 
dnesni disky s exotictejsimi modulacnimi technikami a radove vyssi 
hustotou zaznamu ponekud snizenou ucinnost. Tato ucinnost se s dalsim 
vyvojem zaznamovych technik bude nadale snizovat, ke znacne a bezmocne 
nelibosti vselikych tajnych sluzeb.