<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Ten tranzistor bych od optočlenu přesunul k děliči.<br>
<br>
Chvíli jsem přemejšlel, proč v tomto století tranzistor k optočlenu,
možná kvůli zlepšení podmínek pro ADC?<br>
<br>
A tady mi došla dost důležitá poznámka:<br>
Při plánovaném použití oversamplingu je důležité, aby signál pro ADC
nebyl dokonale čistej, což je přesně to, co v případě použití u
velkýho článku bude nastávat, teda pokud to nebude řídit i onboard
měnič. Je teda dobrý počítat s RC článkem na výstupu nějakého timeru
a z něho přes sériovej RC na vstup ADC u děliče. Nebo, jestli se
toho má měřit víc, tak pouvažovat, zda by to takhle nešlo udělat na
referenci.<br>
Pokud totiž signál nebude přiměřeně, nejlépe gaussovsky, zarušenej,
výsledkem oversaplingu budou schody odpovídající původním 12b.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 05.04.2025 v 11:18 Jan Waclawek
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:PC1993202504051118490716fffa96fd@wekovci">
<pre wrap="" class="moz-quote-pre">
[preposielam]
Dobry den,
Myslim si, ze riesenie, ktore by som zvolil ja, by bolo klasicke, kedze tam
nemate velku spotrebu prudu, a procesor pouziva ako referencne napatie pre
ADC prevodnik svoje napajanie,
tak by som volil strukturu obvodov. napajanie Ubat -> LDO 2,5V(1,8V) ->
MCU + MCU ref. Meranie Ubat -> odporovy delic do 10% - 90% rozsahu ADC
prevodnika. Tie odpory sa daju urcite kupit aj v lepsich toleranciach ako
1%, takze jednoduchost je zarucena. Toto minimalisticke riesenie je dokopy
3+1+2 suciastok, plus dalsie obvody na komunikaciu, pocitam len jednosmernu
komunikaciu tranzistor, optoclen a dva odpory, tak sa dostanete na 10
suciastok. Nech zapocitam este nejaku bizuteriu navyse, tak ste na nejakych
12-15 suciastkach. Plus teda by som rovno pocital este s tym, ze musim
poriesit ochranu i/o vstupov, napajania a meracej vetvy. Ale to az v dalsom
kroku navrhu, aj ked je dobre na to pamatat uz teraz. Problem je najst a
vybrat vhodne LDO, mna napadlo rada mcp17xx ale aj tie rozne automotive
obvody by sa dali pouzit snad tiez. Tam su tiez nejake prisne poziadavky na
spotrebu LDO.
Riesenie, ktore by som zvolil je kombinacia Vasej dvojky a trojky, ktore
ste navrhol Vy.
Problemy, ktore vidim. Nevidel som programator, ktory by vedel ine
napajanie ako 3,3V, teda bud si urobite nejaky prevodnik logickych urovni,
take cipy sa tiez vyrabaju (MAXIM, TI, NXP), alebo si urobite nejaku
pokusnu dosticku, ktoru vzdy vytiahnete z konstrukcie a strcite do
programatora.
A.
</pre>
<blockquote type="cite">
<blockquote type="cite">
<blockquote type="cite">
<pre wrap="" class="moz-quote-pre">
</pre>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
<pre wrap="" class="moz-quote-pre">
Zdravím.
Řeším problém jak napájet a současně měřit napětí 3.65V procesorem STM32.
Uspořádání: ten procesor je napájený z LFP článku, na kterém bych
potřeboval co nejpřesněji dosáhnout napětí 3.65V a tedy to napětí měřit.
Je to malý STM32, které nemá samostatný vstup pro referenční napětí.
Takže měří podle svého napájecího napětí.
Možnosti:
- Napájet výjimečně na chvíli (cca 1/2 hodiny) ten procesor napětím
3.65V, což je o 0.05V víc než povolené maximum.
Minus je potenciální strach o zdraví procesoru. Jinak to má samé plusy.
- Napájet procesor přes diodu, tím dostat napájení do vhodného rozsahu.
Ale to znamená udělat nějaký dělič z toho napájení pro měřicí vstup.
A to naráží na přesnost odporového děliče a současně na jeho spotřebu.
Tedy asi spínaný dělič a k tomu následná kalibrace.
- Udělat nějakou šílenost, jako třeba přemostění té srážecí diody FETem,
tak změřit úbytek na ní třeba při napětí 3.3V a spoléhat na to, že bude
stejný i při vyšším napětí.
Je to ale komplikované, hrozí i úbytek na tom přemosťovacím FETu a další
nepřesnosti, celkově je to takové ošklivé.
Jak byste to řešili vy?
Šli byste do krátkodobého napájení procesoru napětím 3.65V? Bylo by to
jen na omezenou dobu a jen tak 1-3x za celý život toho procesoru.
Nebo napadá vás nějaký lepší nápad?
Omezení: musí to být levné, protože to musím vyrobit v 80 exemplářích a
rád bych každý z nich dostal do nákladové ceny 100Kč, limitně 150 Kč.
A musí to mít minimální odběr, takže nějaký dělič by se asi musel spínat.
Bude to viset přímo na jednom článku LFP baterky. Tedy rozsah napájení
bude v reálném životě cca 3.0-3.45V, v tomto jednorázovém nasazení pak
3.65V (iniciační nabíjení nového článku).
</pre>
</blockquote>
</body>
</html>