<div dir='auto'>Kdysi jsem mabnetickou smyčkovou anténu na KV zkoušel, fungovalo to, ale oproti kusu drátu to bylo velmi úzkopásmové, takže furt dolaďovat. Zase to bylo malé. Vždy je něco za něco.<div dir="auto">Nevím co má být cílem, ale pro širokopásmovou detekci impulzů ve vzduchu jsme měli postavenou "kapacitní vazbu", fungovalo to velmi dobře, ale detailní kmitočtovou závislost jsem neměřil, nebylo potřeba. Pro EMC zkoumání jsem měl půjčenou sadu sond, jedna z nich byla "tužka s malou snímací smyčkou". Celkem to fungovalo, ale byl k tomu kalibrační protokol, který nebyl moc jako rovná křivka, ale spíš jako pohoří.</div><div dir="auto">A k té zkratované smyčce okolo DCF přijímače - nebude to náhodou fungovat jako stínění?</div><div dir="auto">Tomáš OK2MTM </div></div><div class="gmail_extra"><br><div class="gmail_quote">Dne 28. 12. 2024 0:33 napsal uživatel Vláďa Anděl <vaelektronik@vaelektronik.cz>:<br type="attribution" /><blockquote class="quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div>
<div>Zajímavé čtení. První, co mě při tom
napadlo, pokud se vysílá výkon 100W z tak malé plochy antény, že
tam musí být tak velká síla pole, že už by to pro člověka nemuselo
být bezpečné.</div>
<div><br />
</div>
<div>Já jsem se zabýval dlouhýma vlnama
(DCF77) a dá se říct, že i ta feritka je v principu smyčková
anténa. Jen má menší plochu závitů a má těch závitů mnohem víc.
Zatím co na krátkých vlnách jsou nejspíš nejrozšířenější drátové
antény, na velmi dlouhých vlnách je drátová anténa docela průšvih.
Zatím co feritka s o několik řádů menšími rozměry chodí obvykle
líp.</div>
<div><br />
</div>
<div>V ostravské televizi měli za socíku
přijímač Pragotron na OMA50. Měli drátovou anténu nataženou přes
dvůr mezi dvěmi budovami a na to jim to chodilo. Pokud byl v
Liblici výpadek a vysílalo se s nižším výkonem z náhradního
vysílače z Poděbrad, už jim to nepřijímalo.</div>
<div><br />
</div>
<div>Taková vlastní zkušenost - rozhlasáci
chtěli DCF hodiny do přenosového vozu a prý aby příjem nezáležel
na směru, že to chtějí přijímat prutovou anténou. Po různých
pokusech jsem zjistil, že kus drátu natažený v místnosti chytá
nejvíc rušení ze zářivek a obecně z elektroinstalace, ale užitečný
signál byl hodně ubohý. Čím je anténa výš nad zemí a samosřejmě
čím je delší, tím je signálu víc a venku to chodí mnohem líp, než
v baráku. Ve stejné místnosti jsem DCF přijímal feritkou bez
problémů. Zatím co drátová anténa musí být co nejvýš nad zemí, na
výšce feritky nad zemí nezáleží. Tohle třeba nemohli pochopit
technici v rozhlasu, anténu od hodin by nejradši cpali někam na
střechu. Což pak obvykle chodí do první bouřky. Při tom na úrovni
země chodí feritka úplně stejně. <br />
</div>
<div><br />
</div>
<div>Dělal jsem taky pokusy s rámovou
anténou. Rám 1x1m dává mnohem víc signálu, než feritka. Jeden pán
na Slovensku si koupil anglickou meteostanici a nechodily mu v tom
hodiny. Ta meteostanice přijímala vysílač MSF na 60 KHz
<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Time_from_NPL_%28MSF%29">https://en.wikipedia.org/wiki/Time_from_NPL_(MSF)</a> který je už u
nás slabý, natož na Slovensku. Tak jsme řešili, co s tím. Na DCF
mám krystaly a není problém udělat anténu se zesilovačem. Na 60
KHz krystaly nemám. Nakonec jsem mu poradil rámovou anténu, že jí
může zastrčit třeba za skříň. Povedlo se mu jí naladit, navázat na
feritku přijímače a hodiny mu šly.</div>
<div><br />
</div>
<div>Anděl<br />
</div>
<div><br />
</div>
<div>Dne 27.12.2024 v 21:42 Jirka Mww
napsal(a):<br />
</div>
<blockquote>
<div dir="auto"><a href="https://www.loop2er.cz/unify/assets/loop2er/media/MLA2014g.pdf">https://www.loop2er.cz/unify/assets/loop2er/media/MLA2014g.pdf</a></div>
<br />
<div>
<div dir="ltr">Dne pá 27. 12. 2024 21:13
uživatel Jirka Mww <<a href="mailto:jirka.mww@gmail.com">jirka.mww@gmail.com</a>>
napsal:<br />
</div>
<blockquote style="margin:0 0 0 0.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div dir="auto"><a href="https://www.megaknihy.cz/technicke-vedy/217437-magneticka-smyckova-antena.html">https://www.megaknihy.cz/technicke-vedy/217437-magneticka-smyckova-antena.html</a></div>
<br />
<div class="elided-text">
<div dir="ltr">Dne pá 27. 12. 2024 15:46
uživatel Daniel Valuch <<a href="mailto:balu@k-net.fr">balu@k-net.fr</a>>
napsal:<br />
</div>
<blockquote style="margin:0 0 0 0.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">skusim
nacat trochu temu :-)<br />
<br />
Majme slucku, vola sa to mala sluckova antena. Jej rozmery
su vyrazne <br />
mensie ako vlnova dlzka frekvencii ktore nas zaujimaju.<br />
<br />
Napatie indukovane v slucke je priamo umerne frekvencii,
ploche a <br />
intenzite pola. Mozeme povazovat slucku za zdroj napatia
(ano/nie)?<br />
<br />
Slucka ma vlastnu indukcnost, ktora zalezi od jej
geometrie. Tato <br />
indukcnost predstavuje jej vnutorny odpor (ano/nie?).
Impedancia <br />
indukcnosti s frekvenciou stupa priamo umerne.<br />
<br />
Ak budem slucku prevadzkovat do skratu, dostanem
frekvencne nezavislu <br />
hodnotu prudu (indukovane napatie stupa s frekvenciou,
impedancia stupa <br />
s frekvenciou)? Ano/nie?<br />
<br />
Kto naozaj rozumie elektromagnetizmu a vedel by odpovedat?
:-)<br />
<br />
b.<br />
<br />
<br />
<br />
_______________________________________________<br />
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a><br />
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a><br />
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br />
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
<br />
<fieldset></fieldset>
<pre>_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
<p><br />
</p>
</div>
</blockquote></div><br></div>