<div dir="ltr"><div dir="auto">Dobrý den,<div dir="auto">Já bych s vlastnoručními úpravami elektroměrového rozvaděče byl velmi opatrný. Mě FVE instalovala poměrně renomovaná brněnská firma a to včetně potřebných úprav elektroměrového rozvaděče,  a když to přišel zkontrolovat člověk od ČEZu, požadoval ještě nějaké další úpravy. Dodavatel FVE to samozřejmě s omluvou a zdarma upravil podle požadavků, s tím, že na jižní Moravě funguje EON a ti to chtějí jinak, tak oni to původně udělali podle EONu i u mě. </div><div dir="auto"><br></div><div>Zdraví Jirka Sloupenský OK1MWW</div></div><br><div class="gmail_quote"><div dir="ltr" class="gmail_attr">Dne čt 5. 12. 2024 12:14 uživatel Petr Zapadlo <<a href="mailto:zapik@email.cz" target="_blank">zapik@email.cz</a>> napsal:<br></div><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex"><u></u>

  
    
  
  <div>
    <p>Já mám elektroměrný rozvadeč ještě na baráku a trochu obavu, že
      na jejich chutě bude docela vysoko. Na druhou stranu, elektrika je
      k nám tažena  stále rozvodem na sloupech, takže z konzoly nahoře
      na baráku mi vede kabel fasádou do elektroměrného rozvaděče. Takže
      sloupek na hranici pozemku zatím moc nepříchází v úvahu. Ale když
      tak nad tím přemýšlím, tak bych se mu možná ani nebránil, protože
      by mi umožnilo si v původním rozvaděči dělat co uznám za vhodné.</p>
    <p>právě varianta "na klíč" mi právě nedává ekonomický smysl a
      kalkulovat návratnost s budoucím prudkým zdražením elektriky je
      divné.</p>
    <p>Ano, pokud byste se rozdělil o schema - beru vše, každá informace
      je dobrá.</p>
    <p>Díky.</p>
    <p>Petr<br>
    </p>
    <div>Dne 05. 12. 24 v 9:58 Martin Záruba
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite">
      
      <p><font face="Arial">Pokud jde o elektroměrový rozvaděč, je asi
          jediná možnost to nechat udělat. Já to tak udělal. Ten starý
          byl hnusný, kácel se, protože měl blbě základy a navíc když
          dělali silnici, tak ji udělali o 30cm níž, než byla v
          projektu, jenže ten starý sloupek už tam byl. A tak byla skříň
          moc vysoko a PREdi řekli, že nevyhovuje. Skončilo to tak, že
          odpojili celou ulici, zbourali ten starý včetně skříně s
          nožovými pojistkami a udělali vše znova. Mohu poslat fotku,
          vypadá fakt hezky. Samozřejmě včetně revize, a přechodného
          zaplombování. Pak to jednou z PREdi někdo přeplomboval. Je tam
          stále starý elektroměr, chytrý mají povinnost vyměnit až se
          prokoušu buzerací lejster o FVE. Ale vypadá to, že to je
          možné. Nebo počkat do roku 2027, kdy jej musí vyměnit ze
          zákona.</font></p>
      <p><font face="Arial">Jenže je to v Praze. Takže tam ta firma, co
          mi dělala rozvaděč nepojede.</font></p>
      <p><font face="Arial">Varianta vše je naprd. Mají to tak tři naši
          sousedi. Nic nezařizovali, stálo dlouhé peníze, nic s tím
          nemohou udělat a pochybuji, že si to na sebe někdy vydělá.
          Samozřejmě se všemi nedostatky, které tu již zazněly. Tudy
          bych v žádném případě nešel (tedy já, ale já jsem exot, který
          stále přemýšlí nad tím, proč to jiní udělali tak blbě)<br>
        </font></p>
      <p><font face="Arial">Pokud chcete, pošlu Vám schéma, jak to mám
          udělané. Konzultace s radostí zdarma. </font></p>
      <p><font face="Arial">Ukazoval jsem to známému revizákovi a říkal,
          že si myslí, že to je v pořádku, ale on nemá povolení na
          revize FVE a toho zatím nemám.</font></p>
      <pre cols="72">Martin Záruba</pre>
      <div>Dne 5.12.2024 v 9:01 Petr Zapadlo
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite">
        
        <p>Zdravím,</p>
        <p>ono je to i tím, že použití "kombibedny"  je jednoduché a
          firmy to mohou sekat jak baťa cvičky.  Cokoliv jiného je pro
          ně komplikace. Zatím mají zakázek dost na to aby se zabývali
          něčím ne úplně běžným.</p>
        <p>Já po fotovoltaice taky pošvidrávám, nejradši bych si to
          udělal taky po svém. Jenže to nechci dělat jako úplný punk  -
          tj minimálně úpravu elektroměrného rozvaděče bych chtěl nechat
          udělat někomu, kdo na to má razítko a dá mi revizi.  (Problém
          je v tom, že původně byli v rozvaděči dva elektroměry ke dvou
          bytům a spojení obou částí je provedeno někde v útrobách
          zaplombované, takže se nedostanu k tomu společnému uzlu abych
          tam nasadil nějaký smartmeter).</p>
        <p>Napsal jsem mail 7 místním elektrikářským firmám co potřebuji
          (tu úpravu rozvaděče)  a výsledek - nezareagoval nikdo.
          Následně sem jich několik obvolal, většinou mi řekli, že se
          někdo ozve  a samozřejmě neozval. Jedna přijela na obhlídku a
          že pošle nabídku. A nic, tak jsem se připomínal,  za 2 měsíce
          urgencí, že to dotyčný někde ztratil a přijede znova. Přijel
          znova, do týdne slíbil nabídku. A dneska jsou to 4 měsíce a 10
          urgencí a nic.</p>
        <p>připadám si jako pitomec.</p>
        <p>Oslovil jsem několik místních solárníků,  že bych rád
          elektrárnu, ale že bych chtěl do toho mluvit a něco udělat z
          toho sám - konstrukci a panely na střechu, natahat dráty,
          mechanické montáže věcí a případně kecat do volby komponent.</p>
        <p>Všichni mě poslali z krátké cesty, buď vše a nebo nic. Když
          jsem se ptal jestli by byli ochotni udělat alespoň projekt  a
          udělat mi placené konzultace - nikoliv. A opět odpověděla mi z
          několika oslovených pouze jedna firma.</p>
        <p>Takže jsem z toho takový dost rozladěný. <br>
        </p>
        <p>A když už píšu tenhle výlev  - neznáte někoho kdo by byl
          ochoten mi udělat projekt na fotovoltaiku podle mých přání
          (třeba 3 nízkonapěťové stringy a 3 měniče na každou fázi) a
          ideálně eletrikáře ze střední moravy, který by se se mnou
          bavil o úpravě elktroměrného rozvaděče?</p>
        <p>Díky</p>
        <p>Petr<br>
        </p>
        <p><br>
        </p>
        <div>Dne 05. 12. 24 v 7:38 Martin Záruba
          napsal(a):<br>
        </div>
        <blockquote type="cite">
          
          <p><font face="Arial">Opravdu nechci, aby to vypadalo tak, že
              prosazuji moje řešení, ale prosím, co Vás tedy vedlo k
              tomu, použít řešení, které má tolik problémů a to jste
              ještě nezmínil problém optimizérů a bezpečnosti?</font></p>
          <p><font face="Arial">Problém obtížného nabíjení považuji za
              zásadní. Ceny akumulátorů stále klesají, takže udělat
              akumulátor, který vystačí běžnému domu na cca 12 hodin je
              zcela reálné. Přibývá hodin se zápornou nebo velmi nízkou
              spotovou cenou. V zimě nabíjet v této době dává smysl. A
              všechno to zabije "kombibedna". Ve vlákně "Nabíječ baterie
              80V 5kW" jsem přednesl návrh na jednoduchý nabíječ s
              vysokou účinností a poměrně velmi levný. Ale vyžaduje, aby
              baterie měla uzemněný mínus.</font></p>
          <p><font face="Arial">Fakt nechci prudit a omlouvám se. Jen
              stále nechápu, jakou to vysokonapěťové řešení má výhodu.<br>
            </font></p>
          <pre cols="72">Martin Záruba</pre>
          <div>Dne 5.12.2024 v 0:18 Petr Labaj
            napsal(a):<br>
          </div>
          <blockquote type="cite">O
            PID vím. Ale nevím, jestli je možné, aby proti tomu byly
            nové panely imunní. A uživatel to asi zjistí až s dost
            velkým zpožděním. <br>
            Tak jsem to aspoň trochu zlepšil tím, že jsem u všech
            stringů udělal záporný pól stringu na přístupnějším místě.
            Panely mám na střeše tak, že k jedné straně se dostanu
            snadno, ke druhé velmi obtížně. Tak na tu snadnou stranu
            jsem dal záporný pól. S tím, že tam případně snadněji
            vyřeším nebo změřím problém. <br>
            <br>
            U měničů s vysokonapěťovými stringy (což jsou dneska snad
            všechny kombibedny, tedy co, co instalují instalační firmy)
            nebývá celé napětí stringu proti zemi, ale je položené nějak
            symetricko-asymetricky proti GND. Nenapadá mě vhodné slovo.
            <br>
            Například asi nejnasazovanější měniče Solax to mají v běžném
            rozsahu napětí posazené tak, že je tam -380V a +zbytek do
            napětí stringu. <br>
            Tedy pokud má celý string třeba 600V, tak to bude posazené
            jako -380V; +220V. <br>
            Nevím ale, jak je to na okrajích pásma. Pokud je napětí
            menší než 380V nebo naopak vyšší než 760V. <br>
            Jiné měniče používají třeba -400V a zbytek. <br>
            <br>
            Což se mi vzhledem k PID zdá nepříjemné. Protože pak i při
            kratších strinzích například kolem 600V je ten záporný pól
            zbytečně moc záporný. <br>
            <br>
            To posazení napětí symetricky znamená, že není možné záporný
            pól uzemnit. <br>
            A taky není možné udělat jednoduchý interface pro nabíjení
            (nebo tester měničů) tak, že by se jednoduše usměrnila síť a
            pustila dovnitř místo vstupu z panelů. <br>
            Šlo by to snad z nějaké centrály, která by byla spolehlivě
            galvanicky oddělená od země. Nebo samozřejmě přes trafo, ale
            to by při výkonech obvyklých měničů byl slušný macek. <br>
            <br>
            PL <br>
            <br>
            ***************** <br>
            <br>
            Dne 4.12.2024 v 19:54 Vláďa Anděl napsal(a): <br>
            <blockquote type="cite">U současných panelů se uvádí, že by
              měly být PID rezistentní. Tak snad. Ale někde psali, že
              tím trpí panely na záporném konci, když je tam 800V. Tak
              mám dva stringy po 350V. Jinak na dráze, kde se bojuje s
              bludnými proudy (kolej má vlivem úbytku napětí proti zemi
              a je snaha tohle co nejlíp od země izolovat) se stožáry od
              trakčního vedení ukolejňují přes průrazky. Je to tohle. <br>
              <a href="https://www.elzel.cz/wp-content/uploads/2020/01/Pr%C5%AFrazka-HGS-150RW-250-V.pdf" rel="noreferrer" target="_blank">https://www.elzel.cz/wp-content/uploads/2020/01/Pr%C5%AFrazka-HGS-150RW-250-V.pdf</a>
              Ty jejich průrazky mají obvykle 250V nebo 500V, něco je o
              tom tady <br>
              <a href="https://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=5318.0;wap2" rel="noreferrer" target="_blank">https://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=5318.0;wap2</a>
              <br>
              takže bych to viděl uzemnit přes průrazku 500V a dát na
              konstrukci s panely nějaké kladné polarizační napětí, co
              ta průrazka ještě bezpečně snese. Nebo pak jsou
              bleskojistky, které zapalují při 2 KW. Ale jestli to na ty
              izolace už není moc. <br>
              <br>
              Anděl <br>
              <br>
              Dne 02.12.2024 v 15:14 Václav Ovsík napsal(a): <br>
              <blockquote type="cite">Díky moc za zkušenosti <br>
                <br>
                On Mon, Dec 02, 2024 at 01:53:40PM +0100, Martin Záruba
                wrote: <br>
                <blockquote type="cite">… <br>
                  Problém PID (doteď jsem o něm neslyšel) zřejmě vzniká
                  jen u vysokonapěťových <br>
                  instalací. Na mých 80V, kdy jsou jen dva panely ve
                  stringu je zjevně <br>
                  zanedbatelný. Další důvod pro nízkonapěťové řešení. <br>
                </blockquote>
                Přesně. No já o tom PID taky nic neslyšel, ale nějak
                jsem se pídil po <br>
                informacích, abych tušil jak bych mohl dát někdy v
                budoucnu panely na střechu. <br>
                Takže jak je to s hromosvodem a uzemněním těch profilů a
                panelů. <br>
                Někdo tam napsal, že by snad kvůli PID panely
                neuzemňoval a že to <br>
                některé "profi" firmy neuzemňují. :-D <br>
                Takže takhle jsem se o tom dozvěděl. No neuzemněním se
                sice ten PID může <br>
                malinko zmenšit, ale pak ten rám panelů bude asi podle
                momentální <br>
                vlhkosti plavat někde mezi zemí a polovinou napětí
                stringu? Dost <br>
                šílené. Některé lidi to fakt kopalo, tak uzemnění
                dodatečně doplňovali. <br>
                <br>
                On ten PID byl možná problém jenom nějakých starších
                panelů <br>
                a předpokládám, že nové panely to mají nějak eliminované
                (snad lepší <br>
                materiál). Ale jsou firmy se prodávají zařízení, které
                se tomu snaží <br>
                zabránit, případně zpětně panely regenerovat. No, ale
                proč se tomu <br>
                nevyhnout - jak píšete další výhoda toho nízkého
                potenciálu. <br>
                <br>
                Jinak stran hromosvodu mě vyšlo, že tam asi profily dám
                tak, abych byl <br>
                dost daleko od hromosvodu (60cm+) a kdybych později
                upřednostnil <br>
                velké pokrytí střechy tak doplním po jednom profilu nad
                a pod ty dvě <br>
                řady a ze dvou řad udělám řady tři. (rozestup profilu
                polovina délky <br>
                panelu) Pak by se to muselo s hromosvodem spojit. A
                akceptovat zvýšená <br>
                rizika, že tomu nějaké výboje ublíží. <br>
              </blockquote>
            </blockquote>
            <br>
            _______________________________________________ <br>
            HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a> <br>
            <a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" rel="noreferrer" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
            <br>
            <a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
            <br>
          </blockquote>
          <br>
          <fieldset></fieldset>
          <pre>_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" rel="noreferrer" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
        </blockquote>
        <br>
        <fieldset></fieldset>
        <pre>_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" rel="noreferrer" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
      </blockquote>
      <br>
      <fieldset></fieldset>
      <pre>_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" rel="noreferrer" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
    </blockquote>
  </div>

_______________________________________________<br>
HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a><br>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" rel="noreferrer" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a><br>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br>
</blockquote></div>
</div>