<!DOCTYPE html>
<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Oteplování ztrátovým teplem naší civilizace mě taky kdysi napadlo,
    ale ono je prostě proti slunci zanedbatelný. kW/m^2, k tomu pí.r^2 a
    je jasno.<br>
    <br>
    Nenápadného úniku metanu komínem elektrárny bych se opravdu nebál.
    Kromě nějakých hodně extrémů, neuniká při nedostatku kyslíku
    uhlovodík, ale CO, nebo CO + H2 a pak se přidaj saze, případně
    nějaký těžký (poly)aromatický uhlovodíky, což by hodně silně
    obtěžovalo blízké okolí.<br>
    <br>
    Problém naopak je, že metanu uniká poměrně dost ještě před tím, než
    se dostane ze země do tý elektrárny.<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 09.11.2024 v 21:57 Vláďa Anděl
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:ddd44841-a31e-42fe-9057-f40ff6d2f863@vaelektronik.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      <div class="moz-cite-prefix">Ohledně toho CO2 už jsem četl různá
        vysvětlení.</div>
      <div class="moz-cite-prefix">1. CO2 nám stále narůstá, způsobuje
        skleníkový efekt a proto stoupá teplota.</div>
      <div class="moz-cite-prefix"><br>
      </div>
      <div class="moz-cite-prefix">2. Obsah CO2 v atmosféře sice stoupá,
        ale proti mnohem více zastoupenému skleníkovému plynu - vodní
        páře je vliv CO2 zcela zanedbatelný. K oteplování dochází
        ztrátovým teplem, které do vzduchu vypouštějí tepelné
        elektrárny, uhelné i jaderné. Taky auta, spalovací motor má taky
        účinnost okolo 35% a v zemích dál od rovníku i vytápění v zimě.
        Svět je dimenzovaný na miliardu lidí a né na 8 miliard.</div>
      <div class="moz-cite-prefix"><br>
      </div>
      <div class="moz-cite-prefix">3. Podle dlouhodobých měření se
        prokazuje vliv stoupající koncentrace CO2, ale né že by CO2
        fungoval přímo jako skleníkový plyn, ale zvyšuje rozpustnost
        vodní páry ve vzduchu. Vzduch je čím dál vlhčí a to zvětšuje
        skleníkový efekt. Je tam prý kladná zpětná vazba.<br>
      </div>
      <div class="moz-cite-prefix"><br>
      </div>
      <div class="moz-cite-prefix">Ta třetí možnost vychází z nějakého
        modelování a porovnáním modelu s dlouhodobým sledováním. Takže
        bych tomu i věřil. Ohledně plynových elektráren, které mají snad
        perspektivně přecházet na vodík. Pokud se spaluje metan, jistě
        je proces řízený nějakou lambda sondou. Problém je, pokud do
        vzduchu uniká nespálený metan. Zase skleníkový plyn, i když s
        kratší životností, než CO2. Pokud je kyslíku nadbytek, začnou se
        tvořit oxidy dusíku. Je mezi těmito stavy nějaký poměr, kdy
        neuniká metan a zároveň se netvoří NOx, nebo to je nějaký
        kompromis a po pár letech se dozvíme, že je to úplně špatně? No
        a to samé pro vodík. Tam bude nejspíš vyšší spalovací teplota,
        ale nevím.<br>
      </div>
      <div class="moz-cite-prefix"><br>
      </div>
      <div class="moz-cite-prefix">Anděl<br>
      </div>
      <div class="moz-cite-prefix"><br>
      </div>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 09.11.2024 v 20:44 Petr Labaj
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:532c0f34-23b1-2c6b-0c0d-495060eca91f@volny.cz">
        <meta http-equiv="Content-Type"
          content="text/html; charset=UTF-8">
        Já čtu například server oenergetice.cz.<br>
        Tam každou chvíli je článek, jak v nějaké vesnici odmítli stavbu
        větrníku v katastru jejich obce.<br>
        Tak pokud to tam někdo chtěl stavět, asi měli spočítáno a
        změřeno, že to není úplně špatné místo.<br>
        Třeba Drahanská vrchovina je větrně myslím hodně dobrá. Pár
        větrníků tam je. Ale rozhodně ne něco takového, jak vypadají
        větrné farmy v zahraničí, kde je v jedné lokalitě nasekáno třeba
        30 větrníků.<br>
        <br>
        K SMR: ono to v reálu asi zase tak moc 'S' není. Aby fungoval
        reaktor s "civilně" obohaceným palivem, tak aktivní zóna musí
        mít nějaké (poměrně značné) rozměry. Takže v reálu to vždy bude
        rozměrné zařízení. A tedy se bohužel asi zas tak moc nedají
        použít výrobní postupy pro hromadnou výrobu někde ve fabrice,
        které by to skutečně mohly zlevnit.<br>
        A na druhé straně i pro malé zařízení musí být zajištěn
        kompletní servis kolem zabezpečení a všechna možná povolení.<br>
        Proto taky chce ČEZ postavit první potenciální SMR v areálu
        velké jaderky, kde bude "parazitovat" na vybudované
        infrastruktuře.<br>
        <br>
        K CO2: já mám v tomto dezolátní úchylku, že mi zas tak
        nepřátelský nepřipadá.<br>
        Uhelky mi sympatické nejsou, ale kvůli jiným fujtajblům (třeba
        rtuti).<br>
        Plynovky mě zas tak moc nepohoršují. A jsou vysoce operativní,
        kdy můžou naskočit opravdu rychle. Tedy v plynovém režimu,
        nikoli paroplynovém.<br>
        No ale já o tom nerozhoduji.<br>
        <br>
        PL<br>
        <br>
        ******************<br>
        <br>
        <div class="moz-cite-prefix">Dne 9.11.2024 v 19:49 Petr Zapadlo
          napsal(a):<br>
        </div>
        <blockquote type="cite"
          cite="mid:6f158576-eff3-48d9-946a-101d98483eb2@email.cz">
          <meta http-equiv="Content-Type"
            content="text/html; charset=UTF-8">
          <p>Dovolím si trochu oponovat s větrem, tady je větrná mapa
            čr:</p>
          <p><a class="moz-txt-link-freetext"
              href="http://vitr.ufa.cas.cz/male-vte/"
              moz-do-not-send="true">http://vitr.ufa.cas.cz/male-vte/</a></p>
          <p>přepněte si to na rychlost větru.  A až se rozkoukáte, tak
            zjistíte, že trochu využitelné jsou leda hřebeny našich
            nejvyšších hor, jinak je to docela dost bída s nouzí. A
            přiznám se, že já bych teda větrnou farmu například kolem
            Luční boudy a nebo na Pradědu nechtěl.  Takže ano, leckterá
            místa jsou ještě volná, ale do těch opravdu větrně
            zajímavých stavitele větrníků naštěstí nikoho nepustí.</p>
          <p>problém s plynem je ten, že sice bude u kormidla momentálně
            Trump který těžbě fandí, ale ani jeho ego bohužel neodbourá
            CO2 které se spalováním vypouští.  A pokud máme být CO2
            neutrální, tak to s plynem dlouhodobě nepůjde.  A z
            uvedeného mixu vidím CO2 neutrální technologii leda to
            jádro. Osobně bych přivítal, malé modulární reaktory, které
            by se sekali jak "Baťa cvičky", ale nálada ve společnosti
            tomu asi zatím nepřeje.  Úplně do toho nevidím v čem je
            problém s tím, že se malé reaktory zatím nedělají "formou
            kontejneru", který se někam přiveze a je hotovo. (Tušíte
            někdo v čem spočívají ty obtíže?)</p>
          <p>K tomu CO2, donedávna jsem se na to díval taky docela z
            vrchu, ale nedávno mi nejstarší syn dovezl knihu o stavbě
            ITERu od kterou dostal od profesora Petra Kulhánka (fyzika
            ČVUT). On ji teda nenapsal (autorem je nějaký insider, jméno
            se mi teď vypařilo), ale doporučil ji ke čtení. <br>
          </p>
          <p>A v poslední kapitole se dotyčný zamýšlí na CO2 a fakt že
            od začátku průmyslové revoluce je vždy ten loňský rok, ten s
            největšími CO2 emisemi a změna vidět není, mě docela
            překvapilo. A taky tam byl pohled od mimozemšťanů  - lidé
            nemají problém s energiemi, ale s fotbalem a auty -
            například mistrovství světa v Kataru stálo 2x tolik co celá
            stavba ITERu (pokud si to dobře pamatuju). A do vývoje aut
            se ročně vrazí o 1 až 2 řády více jak do vývoje nových
            technologíí v energetice.</p>
          <p>Z toho pohledu fandím jádru - ekonomicky to není zázrak,
            ale je to "navěky" - minimálně na dobu jednoho lidského
            života.  Ze začátku ekonomicky nic moc, ale pak se 100%
            zaplatí - proto naše JE produkují elektřinu za pár šupů.</p>
          <p>Můj pohled sdílet můžete a nemusíte, ale tak to vidím já.</p>
          <p>Uff to jsem se rozepsal.</p>
          <p>Hezkou sobotu.</p>
          <p>Petr<br>
          </p>
          <p><br>
          </p>
          <div class="moz-cite-prefix">Dne 09. 11. 24 v 19:22 Petr Labaj
            napsal(a):<br>
          </div>
          <blockquote type="cite"
            cite="mid:fba61a98-0037-5563-1bd4-70003b28735e@volny.cz">
            <meta http-equiv="Content-Type"
              content="text/html; charset=UTF-8">
            Vítr v Česku myslím rozhodně zdaleka vyčerpaný není.<br>
            <br>
            OZE, akumulace a plyn jako záloha bude asi trend, čekal
            bych. Plynu je na trhu nadbytek.<br>
            Teď s vládou Trumpa bude ještě větší, protože chce opět
            povolit rozšiřování těžby a stavby terminálů, což Biden
            zkrouhnul.<br>
            <br>
            Já jsem byl vždy velkým fandou jaderek. Neskromně si myslím,
            že o nich i něco vím.<br>
            Dneska už jsem zůstal spíš jen technickým fandou.
            Ekonomickým už asi zas tak moc ne.<br>
            <br>
            Vrátím se ještě ke včerejší debatě.<br>
            Padlo tady, jak odborníci (kterým se jistě musí věřit, že)
            na semináři v Parlamentu povídali, že cena elektriky z
            jaderky je 0.25 Kč/kWh.<br>
            Obyčejný Franta uživatel (jak byl předřečníkem nazván) a
            navíc dezolát Labaj dostal kdysi k Ježíšku kalkulačku.<br>
            <br>
            Přijměme asi zcela nereálný předpoklad, že se jeden blok
            postaví opravdu za 200 miliard Kč.<br>
            Je to krajně nepravděpodobné, protože všude jinde (v
            rozvinutých zemích) vždy reálná cena vyskočí tak na
            3-násobek původního rozpočtu a předpokladu.<br>
            Aktivisti, žáby, zpřísňování podmínek atd.<br>
            Ale pro zjednodušení berme, že to tak bude. Jako se třeba
            úlohy na základce nebo střední zjednodušují zadáním "tření
            zanedbáme".<br>
            <br>
            Blok 1 GW bude za dobré konstelace a po záběhu dělat
            nějakých 8 TWh elektriky ročně. <br>
            Při ceně 0.25 Kč/kWh je to 250 mil. Kč/TWh. Za rok to udělá
            elektriky za 2 miliardy.<br>
            <br>
            Takže to udělá elektřinu v ceně 1% pořizovací hodnoty. Tedy
            méně než polovinu toho, kolik by bylo třeba jen na spláceni
            úroku při velmi výhodném financování.<br>
            Tedy ani při nezapočtení provozních nákladů (palivo, lidi,
            ostraha) nesplatí nic z pořizovací ceny, a nezaplatí ani jen
            úrok ze supervýhodné "hypotéky".<br>
            Dělá dezolát někde ve výpočtu chybu?<br>
            <br>
            Takže to asi nebude jen náhoda, že počet aktivních reaktorů
            na světě je prakticky stále stejný a ne příliš vysoký, někde
            pod 450 kousků.<br>
            Mimochodem nevěřím ani na jadernou syntézu, kterou nadšenci
            nazývají ideálním řešením.<br>
            Je pěkné, že syntéza může produkovat obrovské množství
            energie a palivo je "zdarma".<br>
            K čemu je to ale dobré, že sice zmizí marginální cena za
            palivo, když potřebné zařízení k realizaci bude tak extrémně
            drahé, že to pohřbí všechny potenciální výhody?<br>
            <br>
            PL<br>
            <br>
            *********************<br>
            <br>
            <div class="moz-cite-prefix">Dne 9.11.2024 v 7:00 Petr
              Zapadlo napsal(a):<br>
            </div>
            <blockquote type="cite"
              cite="mid:00e2523d-516f-4741-ba57-30277abc4270@email.cz">
              <meta http-equiv="Content-Type"
                content="text/html; charset=UTF-8">
              <p>Moc se do těchto diskuzí nezapojuji, ale nedá mi to
                abych nepoložil dotaz.</p>
              <p>A čím budeme svítit a topit?  Uhlí už moc není a taky
                bude zakázané, vodní zdroje co jsme mohli už máme
                využité (a dlouhodobě se výroba z vodních elektráren
                dost snižuje a to nejen u nás - rakušáci by mohli
                vyprávět), soláry nás v noci nespasí, plyn nemáme,
                větrná místa taky nic moc ( kde to šlo, už větrníky
                stojí).</p>
              <p>Zapomněl jsem nějaký zdroj v energetickém mixu? Čím
                tedy? </p>
              <p>Zvlášť když i okolní státy se stanou  dovozci, kde se
                bude elektřina brát?</p>
              <p>Petr<br>
              </p>
              <p><br>
              </p>
              <div class="moz-cite-prefix">Dne 08. 11. 24 v 22:46
                Jaroslav Buchta napsal(a):<br>
              </div>
              <blockquote type="cite"
cite="mid:391de633-d542-426b-9732-105962a9df0b@hascomp.cz">
                <meta http-equiv="Content-Type"
                  content="text/html; charset=UTF-8">
                <div class="moz-cite-prefix">Doufam, ze se u nas zadna
                  JE stavet nezacne, protoze je to v soucasnych
                  podminkach nesmysl. To si mohou dovolit jen staty, co
                  si to dokacou komplet postavit sami...</div>
                <div class="moz-cite-prefix">A jinak to bude asi
                  zajimave <a
href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-nefoukalo-nesvitilo-elektrina-na-burze-dosahla-letosniho-rekordu-264159"
                    moz-do-not-send="true">Cena elektřiny na burze
                    vylétla na letošní rekord - Seznam Zprávy</a></div>
                <div class="moz-cite-prefix">Dne 08.11.2024 v 21:21 Petr
                  Labaj napsal(a):<br>
                </div>
                <blockquote type="cite"
cite="mid:4bda77e5-3de5-62e7-81ca-70cb9ed871ce@volny.cz">Vliv je
                  jednoduchý a přímočarý. <br>
                  Je to nejnovější jaderka v Evropě. Takže ukazuje
                  současnou (finanční) realitu v tomto oboru. <br>
                  <br>
                  Ale je samozřejmě správné, že věříte politikům a
                  všemu, co se ve Sněmovně řekne. <br>
                  Plukovník Foltýn říkal, že politikům nevěří jen
                  prasata, nebo tak něco. <br>
                  Tak já si pomalu zvykám na to, že jsem Foltýnovo
                  prase. Mimo jiné i proto, že na cenu 0.25Kč/kWh
                  nevěřím. <br>
                  No co už nadělám. <br>
                  <br>
                  PL <br>
                  <br>
                  ******************* <br>
                  <br>
                  Dne 8.11.2024 v 21:02 Jiri Foldyna napsal(a): <br>
                  <blockquote type="cite">Dne 08.11.2024 v 20:26 Petr
                    Labaj napsal(a): <br>
                    <blockquote type="cite">Jasně. Pokud Vás teda
                      nezaráží rozdíl ceny z naší jaderky  údajně 0.25
                      Kč/kWh a z nové Hinkley Point C cca 0.15 Euro/kWh.
                      Tedy cca 15-násobek. <br>
                      Zajímavé bude, jakou základní cenu pro CfD nebo
                      PPA stanoví stát u našich nových reaktorů. Pokud
                      tedy vůbec k nějakým někdy dojde. <br>
                      <br>
                      PL <br>
                    </blockquote>
                    <br>
                    Není mi jasné, proč by mě to mělo zarážet, ale možná
                    jsem něco přehlédl. <br>
                    <br>
                    Účastnil jsem se zprovozňování JEDU i JETE a žádná z
                    nich rozhodně "Hinkley Point C" není. Není mi tedy
                    jasné, jaký má Vámi uváděná cena energie z tohoto
                    zdroje vliv na relevantnost odhadu aktuální výrobní
                    ceny elektřiny z JE v ČR. <br>
                  </blockquote>
                </blockquote>
              </blockquote>
            </blockquote>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>