<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
To jemné ztrátové balancování se hodí tam, kde je o baterku dobře
postaráno.<br>
Je snadné a u dobře udržované baterky i energeticky efektivní.<br>
Když se podíváte na baterky v autech, tak se používají dost slušné
kapacity ve velkých desítkách nebo stovkách Ah.<br>
Přesto tam je ztrátové balancování s balančním proudem někde pod
200mA. Takže proti kapacitě baterky 100Ah prostě zdánlivě úplně
zanedbatelné.<br>
Stejně tak profi baterky k vysokonapěťovým solárům. Třeba asi
nejpopulárnější baterky Pylontech mají osazené články 50Ah, a max.
balanční proud kolem 100mA.<br>
Při cenách jak těch aut tak těch BESS by si tam jistě mohli dovolit
dát nějaké přečerpávání energie. Přesto to ani jedni z nich
nedělají.<br>
<br>
Když jsem začal přemýšlet o té své BMS (ke které se furt nemůžu
dostat a dodělat ji :-( ), tak jsem v prvotním návrhu chtěl použít
balanční proud 3A. Resp. ve 3 stupních 1, 2 nebo 3A, a k tomu
samozřejmě řízení pomocí PWM.<br>
Ale jak jsem se pak učil o baterkách trochu víc a díval se na nějaké
profi konstrukce velkých kluků (třeba ty automobilky a dodavatele
baterek k FVE), tak jsem hodně přehodnotil svůj náhled na věc. A v
praxi tam osadím asi 100, 200 a 300mA. Tedy desetinu toho, co jsem
tam chtěl dát původně. A to jsem se tehdy ještě bál, jestli to bude
dost.<br>
<br>
Ta moje BMS bude distribuovaná a bude pracovat tak, jak jste popsal,
jak byste na to chtěl mít ten jeden chip.<br>
Jen to nebude chip ale malá deska na každém článku. Spolu svázané
pomocí jednoho optronu do jednosměrného kruhu. A kromě balancování a
měření bude mít jednu velmi důležitou věc, kterou jste tam nenapsal
- kvalitní měření teploty. To považuji za naprostý základ
bezpečnosti a životnosti baterek.<br>
<br>
Ano, máte pravdu, že se to hodí pro srovnané baterky. Právě proto to
musí být udělané dobře, aby se ty baterky nerozjely a nedostaly se
do stavu, kdy už se to bude muset balancovat nějak na sílu.<br>
Proto jsem se ptal pana Hudečka, jaký počet plných cyklů na své
baterce natočil. Psal, že koloběžka měla dojezd nějakých 40km, a on
na ní natočil 7000km. Takže to odpovídá necelým plným 200 cyklům.<br>
Kdyby to tak fungovalo v autě, tak by to znamenalo po 80 tis. km
měnit baterku. Kdyby to tak fungovalo u soláru, tak by to znamenalo
ojet baterku za 1-2 roky.<br>
A to u něho je pokles ne na nějakých 70% původní kapacity (jako se
bere hranice použitelnosti u aut nebo solárů), ale mnohem větší,
když píše o dojezdu 15km.<br>
Jasně, on ji asi provozuje velmi drsným způsobem. Ale i tak mi
životnost baterek nějakých 100 cyklů (kolik to tak asi mohlo dát do
rozumného poklesu na 70% kapacity) připadá dost malá.<br>
Proto jsem se ptal, jestli opravdu to balancování a omezování dělá
dobře.<br>
A u víceméně mrtvé baterky to přervat tím, že budu přelívat velkou
energii mezi články a zvětším tak dojezd o 3km - no nevím. Ale asi
to má promyšlené a spočítané.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 20.10.2024 v 7:52 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:2ba2f1cf-06f2-4b14-ada6-c9b7c8152b3e@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Přestože si Vašich odpovědí velmi vážím a
mnohdy s nimi souhlasím, tentokrát s tím souhlasit nemohu.
Tedy s odstavcem "Odbočka:" Ztrátové balancování (bez ohledu
na to, kde je použité) má výhodu v jednoduchosti. Spíše se
divím, že jej nějaký výrobce nedotáhl do maximální
jednoduchosti, t.j. jediné součástce o 4 vývodech. Dva budou
připojeny k článku a budou měřit jeho napětí a současně obvod
napájet zcela zanedbatelným proudem. Druhé dva budou oddělené
optikou a budou u všech článků spojené paralelně. A to je
veškerý HW. Každý bude mít jednoznačnou adresu, podobně jako
třeba obvody 1-wire. Bude umět povely: 1) vrať napětí článku
2) sepni vnitřní rezistor při dosažení zadaného napětí a tím
článek vybíjej. Pokud by balancoval těch 0.1A, bude ztráta max
0.4W, což snadno zvládne. Aby se vyloučily chyby měření na
přívodech, může v tomto režimu střídat vybíjení a měření.<br>
</font></p>
<p><font face="Arial">Ale zpět k Vašemu příspěvku: Tento způsob
balancování je použitelný jen v případě že splníte několik
podmínek:</font></p>
<p><font face="Arial">1) Články mají velmi podobné vlastnosti,
prakticky tedy vyžadují výběr</font></p>
<p><font face="Arial">2) Nejde Vám o dosažení získání co nejvíce
energie z baterie, ale o vyrovnání NESTEJNÝCH ZTRÁT
jednotlivých článků, které by dlouhodobě baterii rozvážily</font></p>
<p><font face="Arial">3) Zajistíte, že nadřazený systém baterii i
v zimním období v určitých intervalech nabije naplno (což u
LiFe jinak není nutné), aby se vůbec takovýto systém mohl
aktivovat</font></p>
<p><font face="Arial">Úkolem aktivního balanceru není balancovat
vlastní vybíjení článků, ale nestejnost kapacity. A ta se
časem zvětšuje, zvláště u velmi namáhaných baterií, jako v
připadě pana Hudečka. Zde může aktivní balancer významně
prodloužit životnost baterie a navíc i když nastane stav, že
ochrana baterii vypne, po určité době balancer dobije
nejslabší článek a zařízení bude zase chvíli fungovat.</font></p>
<p><font face="Arial">Naopak bych souhlasil s odstavcem "A odbočka
číslo 2". Pokud je to technicky proveditelné, snažil bych se
vytvořit aktivní balancer s co nejvyšší účinností a se
schopností dodat co největší proud do nejslabšího článku.
Klidně může balancovat pouze jen dole. U LiFePo balancování ve
střední části je skoro nemožné vzhledem k extrémně ploch VA
charakteristice.<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 19.10.2024 v 16:10 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:ed069dc6-b728-72e9-f02c-a5668fad1307@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Odbočka:<br>
A je to opravdu k něčemu?<br>
I velká bateriová úložiště s články třeba 50Ah používají
ztrátové balancování. A to dokonce velmi malým proudem. Např.
100mA.<br>
Má smysl se za každou cenu tlačit do nějakého přelévání?<br>
Balancovat se stejně má jen nahoře, tedy při nabíjení. A tam ten
watt elektriky většinou zase tak strašně vzácný není.<br>
Aby navíc ten aktivní balancér nesežral ve finále víc než nějaký
hloupý pasívní.<br>
<br>
A odbočka číslo 2:<br>
Když už balancování, tak co ho udělat externí?<br>
Na kolobrndu dát nějaký hustý konektor a vyvést všechny středy
ven.<br>
A nabíječku udělat pořádnou venku.<br>
Tedy vlastně podobný režim, jako to dělají modelářské nabíječky.<br>
<br>
PL<br>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>