<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    To jemné ztrátové balancování se hodí tam, kde je o baterku dobře
    postaráno.<br>
    Je snadné a u dobře udržované baterky i energeticky efektivní.<br>
    Když se podíváte na baterky v autech, tak se používají dost slušné
    kapacity ve velkých desítkách nebo stovkách Ah.<br>
    Přesto tam je ztrátové balancování s balančním proudem někde pod
    200mA. Takže proti kapacitě baterky 100Ah prostě zdánlivě úplně
    zanedbatelné.<br>
    Stejně tak profi baterky k vysokonapěťovým solárům. Třeba asi
    nejpopulárnější baterky Pylontech mají osazené články 50Ah, a max.
    balanční proud kolem 100mA.<br>
    Při cenách jak těch aut tak těch BESS by si tam jistě mohli dovolit
    dát nějaké přečerpávání energie. Přesto to ani jedni z nich
    nedělají.<br>
    <br>
    Když jsem začal přemýšlet o té své BMS (ke které se furt nemůžu
    dostat a dodělat ji :-( ), tak jsem v prvotním návrhu chtěl použít
    balanční proud 3A. Resp. ve 3 stupních 1, 2 nebo 3A, a k tomu
    samozřejmě řízení pomocí PWM.<br>
    Ale jak jsem se pak učil o baterkách trochu víc a díval se na nějaké
    profi konstrukce velkých kluků (třeba ty automobilky a dodavatele
    baterek k FVE), tak jsem hodně přehodnotil svůj náhled na věc. A v
    praxi tam osadím asi 100, 200 a 300mA. Tedy desetinu toho, co jsem
    tam chtěl dát původně. A to jsem se tehdy ještě bál, jestli to bude
    dost.<br>
    <br>
    Ta moje BMS bude distribuovaná a bude pracovat tak, jak jste popsal,
    jak byste na to chtěl mít ten jeden chip.<br>
    Jen to nebude chip ale malá deska na každém článku. Spolu svázané
    pomocí jednoho optronu do jednosměrného kruhu. A kromě balancování a
    měření bude mít jednu velmi důležitou věc, kterou jste tam nenapsal
    - kvalitní měření teploty. To považuji za naprostý základ
    bezpečnosti a životnosti baterek.<br>
    <br>
    Ano, máte pravdu, že se to hodí pro srovnané baterky. Právě proto to
    musí být udělané dobře, aby se ty baterky nerozjely a nedostaly se
    do stavu, kdy už se to bude muset balancovat nějak na sílu.<br>
    Proto jsem se ptal pana Hudečka, jaký počet plných cyklů na své
    baterce natočil. Psal, že koloběžka měla dojezd nějakých 40km, a on
    na ní natočil 7000km. Takže to odpovídá necelým plným 200 cyklům.<br>
    Kdyby to tak fungovalo v autě, tak by to znamenalo po 80 tis. km
    měnit baterku. Kdyby to tak fungovalo u soláru, tak by to znamenalo
    ojet baterku za 1-2 roky.<br>
    A to u něho je pokles ne na nějakých 70% původní kapacity (jako se
    bere hranice použitelnosti u aut nebo solárů), ale mnohem větší,
    když píše o dojezdu 15km.<br>
    Jasně, on ji asi provozuje velmi drsným způsobem. Ale i tak mi
    životnost baterek nějakých 100 cyklů (kolik to tak asi mohlo dát do
    rozumného poklesu na 70% kapacity) připadá dost malá.<br>
    Proto jsem se ptal, jestli opravdu to balancování a omezování dělá
    dobře.<br>
    A u víceméně mrtvé baterky to přervat tím, že budu přelívat velkou
    energii mezi články a zvětším tak dojezd o 3km - no nevím. Ale asi
    to má promyšlené a spočítané.<br>
    <br>
    PL<br>
    <br>
    *******************<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 20.10.2024 v 7:52 Martin Záruba
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:2ba2f1cf-06f2-4b14-ada6-c9b7c8152b3e@volny.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      <p><font face="Arial">Přestože si Vašich odpovědí velmi vážím a
          mnohdy s nimi souhlasím, tentokrát s tím souhlasit nemohu.
          Tedy s odstavcem "Odbočka:" Ztrátové balancování (bez ohledu
          na to, kde je použité) má výhodu v jednoduchosti. Spíše se
          divím, že jej nějaký výrobce nedotáhl do maximální
          jednoduchosti, t.j. jediné součástce o 4 vývodech. Dva budou
          připojeny k článku a budou měřit jeho napětí a současně obvod
          napájet zcela zanedbatelným proudem. Druhé dva budou oddělené
          optikou a budou u všech článků spojené paralelně. A to je
          veškerý HW. Každý bude mít jednoznačnou adresu, podobně jako
          třeba obvody 1-wire. Bude umět povely: 1) vrať napětí článku
          2) sepni vnitřní rezistor při dosažení zadaného napětí a tím
          článek vybíjej. Pokud by balancoval těch 0.1A, bude ztráta max
          0.4W, což snadno zvládne. Aby se vyloučily chyby měření na
          přívodech, může v tomto režimu střídat vybíjení a měření.<br>
        </font></p>
      <p><font face="Arial">Ale zpět k Vašemu příspěvku: Tento způsob
          balancování je použitelný jen v případě že splníte několik
          podmínek:</font></p>
      <p><font face="Arial">1) Články mají velmi podobné vlastnosti,
          prakticky tedy vyžadují výběr</font></p>
      <p><font face="Arial">2) Nejde Vám o dosažení získání co nejvíce
          energie z baterie, ale o vyrovnání NESTEJNÝCH ZTRÁT
          jednotlivých článků, které by dlouhodobě baterii rozvážily</font></p>
      <p><font face="Arial">3) Zajistíte, že nadřazený systém baterii i
          v zimním období v určitých intervalech nabije naplno (což u
          LiFe jinak není nutné), aby se vůbec takovýto systém mohl
          aktivovat</font></p>
      <p><font face="Arial">Úkolem aktivního balanceru není balancovat
          vlastní vybíjení článků, ale nestejnost kapacity. A ta se
          časem zvětšuje, zvláště u velmi namáhaných baterií, jako v
          připadě pana Hudečka. Zde může aktivní balancer významně
          prodloužit životnost baterie a navíc i když nastane stav, že
          ochrana baterii vypne, po určité době balancer dobije
          nejslabší článek a zařízení bude zase chvíli fungovat.</font></p>
      <p><font face="Arial">Naopak bych souhlasil s odstavcem "A odbočka
          číslo 2". Pokud je to technicky proveditelné, snažil bych se
          vytvořit aktivní balancer s co nejvyšší účinností a se
          schopností dodat co největší proud do nejslabšího článku.
          Klidně může balancovat pouze jen dole. U LiFePo balancování ve
          střední části je skoro nemožné vzhledem k extrémně ploch VA
          charakteristice.<br>
        </font></p>
      <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 19.10.2024 v 16:10 Petr Labaj
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:ed069dc6-b728-72e9-f02c-a5668fad1307@volny.cz">
        <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
          charset=UTF-8">
        Odbočka:<br>
        A je to opravdu k něčemu?<br>
        I velká bateriová úložiště s články třeba 50Ah používají
        ztrátové balancování. A to dokonce velmi malým proudem. Např.
        100mA.<br>
        Má smysl se za každou cenu tlačit do nějakého přelévání?<br>
        Balancovat se stejně má jen nahoře, tedy při nabíjení. A tam ten
        watt elektriky většinou zase tak strašně vzácný není.<br>
        Aby navíc ten aktivní balancér nesežral ve finále víc než nějaký
        hloupý pasívní.<br>
        <br>
        A odbočka číslo 2:<br>
        Když už balancování, tak co ho udělat externí?<br>
        Na kolobrndu dát nějaký hustý konektor a vyvést všechny středy
        ven.<br>
        A nabíječku udělat pořádnou venku.<br>
        Tedy vlastně podobný režim, jako to dělají modelářské nabíječky.<br>
        <br>
        PL<br>
      </blockquote>
    </blockquote>
    <br>
  </body>
</html>