<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"> </p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">Já používám LTC3300 a obous, flyback</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"> </p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">https://visualprog.cz/balancer/LTC3300-EXAM1.jpg</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">na obrázku vlevo svítí zelená LED , probíhá vybíjení, vedle + červená nabíjení</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"> </p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"> </p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">Pavel</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">______________________________________________________________<br />
> Od: "Petr Labaj" <labaj@volny.cz><br />
> Komu: hw-list@list.hw.cz<br />
> Datum: 20.10.2024 14:43<br />
> Předmět: Re: Obousměrný flyback se step-up švábama<br />
></p>
To jemné ztrátové balancování se hodí tam, kde je o baterku dobře postaráno.<br />
Je snadné a u dobře udržované baterky i energeticky efektivní.<br />
Když se podíváte na baterky v autech, tak se používají dost slušné kapacity ve velkých desítkách nebo stovkách Ah.<br />
Přesto tam je ztrátové balancování s balančním proudem někde pod 200mA. Takže proti kapacitě baterky 100Ah prostě zdánlivě úplně zanedbatelné.<br />
Stejně tak profi baterky k vysokonapěťovým solárům. Třeba asi nejpopulárnější baterky Pylontech mají osazené články 50Ah, a max. balanční proud kolem 100mA.<br />
Při cenách jak těch aut tak těch BESS by si tam jistě mohli dovolit dát nějaké přečerpávání energie. Přesto to ani jedni z nich nedělají.<br />
<br />
Když jsem začal přemýšlet o té své BMS (ke které se furt nemůžu dostat a dodělat ji :-( ), tak jsem v prvotním návrhu chtěl použít balanční proud 3A. Resp. ve 3 stupních 1, 2 nebo 3A, a k tomu samozřejmě řízení pomocí PWM.<br />
Ale jak jsem se pak učil o baterkách trochu víc a díval se na nějaké profi konstrukce velkých kluků (třeba ty automobilky a dodavatele baterek k FVE), tak jsem hodně přehodnotil svůj náhled na věc. A v praxi tam osadím asi 100, 200 a 300mA. Tedy desetinu toho, co jsem tam chtěl dát původně. A to jsem se tehdy ještě bál, jestli to bude dost.<br />
<br />
Ta moje BMS bude distribuovaná a bude pracovat tak, jak jste popsal, jak byste na to chtěl mít ten jeden chip.<br />
Jen to nebude chip ale malá deska na každém článku. Spolu svázané pomocí jednoho optronu do jednosměrného kruhu. A kromě balancování a měření bude mít jednu velmi důležitou věc, kterou jste tam nenapsal - kvalitní měření teploty. To považuji za naprostý základ bezpečnosti a životnosti baterek.<br />
<br />
Ano, máte pravdu, že se to hodí pro srovnané baterky. Právě proto to musí být udělané dobře, aby se ty baterky nerozjely a nedostaly se do stavu, kdy už se to bude muset balancovat nějak na sílu.<br />
Proto jsem se ptal pana Hudečka, jaký počet plných cyklů na své baterce natočil. Psal, že koloběžka měla dojezd nějakých 40km, a on na ní natočil 7000km. Takže to odpovídá necelým plným 200 cyklům.<br />
Kdyby to tak fungovalo v autě, tak by to znamenalo po 80 tis. km měnit baterku. Kdyby to tak fungovalo u soláru, tak by to znamenalo ojet baterku za 1-2 roky.<br />
A to u něho je pokles ne na nějakých 70% původní kapacity (jako se bere hranice použitelnosti u aut nebo solárů), ale mnohem větší, když píše o dojezdu 15km.<br />
Jasně, on ji asi provozuje velmi drsným způsobem. Ale i tak mi životnost baterek nějakých 100 cyklů (kolik to tak asi mohlo dát do rozumného poklesu na 70% kapacity) připadá dost malá.<br />
Proto jsem se ptal, jestli opravdu to balancování a omezování dělá dobře.<br />
A u víceméně mrtvé baterky to přervat tím, že budu přelívat velkou energii mezi články a zvětším tak dojezd o 3km - no nevím. Ale asi to má promyšlené a spočítané.<br />
<br />
PL<br />
<br />
*******************<br />
<br />
<div class="moz-cite-prefix">Dne 20.10.2024 v 7:52 Martin Záruba napsal(a):</div>
<blockquote cite="mid:2ba2f1cf-06f2-4b14-ada6-c9b7c8152b3e@volny.cz">
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"><font face="Arial">Přestože si Vašich odpovědí velmi vážím a mnohdy s nimi souhlasím, tentokrát s tím souhlasit nemohu. Tedy s odstavcem "Odbočka:" Ztrátové balancování (bez ohledu na to, kde je použité) má výhodu v jednoduchosti. Spíše se divím, že jej nějaký výrobce nedotáhl do maximální jednoduchosti, t.j. jediné součástce o 4 vývodech. Dva budou připojeny k článku a budou měřit jeho napětí a současně obvod napájet zcela zanedbatelným proudem. Druhé dva budou oddělené optikou a budou u všech článků spojené paralelně. A to je veškerý HW. Každý bude mít jednoznačnou adresu, podobně jako třeba obvody 1-wire. Bude umět povely: 1) vrať napětí článku 2) sepni vnitřní rezistor při dosažení zadaného napětí a tím článek vybíjej. Pokud by balancoval těch 0.1A, bude ztráta max 0.4W, což snadno zvládne. Aby se vyloučily chyby měření na přívodech, může v tomto režimu střídat vybíjení a měření.<br />
</font></p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"><font face="Arial">Ale zpět k Vašemu příspěvku: Tento způsob balancování je použitelný jen v případě že splníte několik podmínek:</font></p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"><font face="Arial">1) Články mají velmi podobné vlastnosti, prakticky tedy vyžadují výběr</font></p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"><font face="Arial">2) Nejde Vám o dosažení získání co nejvíce energie z baterie, ale o vyrovnání NESTEJNÝCH ZTRÁT jednotlivých článků, které by dlouhodobě baterii rozvážily</font></p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"><font face="Arial">3) Zajistíte, že nadřazený systém baterii i v zimním období v určitých intervalech nabije naplno (což u LiFe jinak není nutné), aby se vůbec takovýto systém mohl aktivovat</font></p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"><font face="Arial">Úkolem aktivního balanceru není balancovat vlastní vybíjení článků, ale nestejnost kapacity. A ta se časem zvětšuje, zvláště u velmi namáhaných baterií, jako v připadě pana Hudečka. Zde může aktivní balancer významně prodloužit životnost baterie a navíc i když nastane stav, že ochrana baterii vypne, po určité době balancer dobije nejslabší článek a zařízení bude zase chvíli fungovat.</font></p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"><font face="Arial">Naopak bych souhlasil s odstavcem "A odbočka číslo 2". Pokud je to technicky proveditelné, snažil bych se vytvořit aktivní balancer s co nejvyšší účinností a se schopností dodat co největší proud do nejslabšího článku. Klidně může balancovat pouze jen dole. U LiFePo balancování ve střední části je skoro nemožné vzhledem k extrémně ploch VA charakteristice.<br />
</font></p>
<pre class="moz-signature">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 19.10.2024 v 16:10 Petr Labaj napsal(a):</div>
<blockquote cite="mid:ed069dc6-b728-72e9-f02c-a5668fad1307@volny.cz">Odbočka:<br />
A je to opravdu k něčemu?<br />
I velká bateriová úložiště s články třeba 50Ah používají ztrátové balancování. A to dokonce velmi malým proudem. Např. 100mA.<br />
Má smysl se za každou cenu tlačit do nějakého přelévání?<br />
Balancovat se stejně má jen nahoře, tedy při nabíjení. A tam ten watt elektriky většinou zase tak strašně vzácný není.<br />
Aby navíc ten aktivní balancér nesežral ve finále víc než nějaký hloupý pasívní.<br />
<br />
A odbočka číslo 2:<br />
Když už balancování, tak co ho udělat externí?<br />
Na kolobrndu dát nějaký hustý konektor a vyvést všechny středy ven.<br />
A nabíječku udělat pořádnou venku.<br />
Tedy vlastně podobný režim, jako to dělají modelářské nabíječky.<br />
<br />
PL</blockquote>
</blockquote>
<br />
<br />
<br />
----------<br />
<br />
_______________________________________________<br />
HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz<br />
Hw-list@list.hw.cz<br />
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br />