<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Napájecí napětí zdroje signálu lze použít prakticky libovolné,
stejně z toho ve finále nesmí vzniknout víc než ten 1 Vpp na
potopených elektrodách. Když má elektronika v sodabaru k dispozici
12, dal jsem tam 4093 protože chodí na 12, když je nejlevnější
oddělovací zdroj 5V, dal jsem do konduktometru AVRko co chodí na 5 a
kdyby bylo požadováno použít ARM, bude 3,3.<br>
<br>
Na frekvenci taky v podstatě nezáleží, ale s těma více kHz je to
jednodušší. Je dobré si uvědomit, že sestava
elektroda-voda-elektroda je vlastně Ce-Rv-Ce, kde C jsou v součtu na
méně než 1 V. Celý to pak bude minimálně R-C-Ce-Rv-Ce-C-R, aneb
přibudou oddělovací C aby bylo zaručeno že tam nepoleze DC a pak
taky nějaký ochrany. Ve finále je teda jednodušší použít větší f,
než si to komplikovat malou.<br>
<br>
V tom konduktometru generuju obdélník 1Vpp (ATtiny414, interní DAC)
a výslednej průběh proudu je, že po každé hraně klesá, prostě
klasickej derivační RC článek. Nejlíp se tedy měří těsně po hraně,
když je hodnota ještě vysoká, ale už skončil přechodovej děj. Na 10
kHz je použitelnejch skoro 100% času.<br>
<br>
Klasika je, spodní elektroda společná, třeba GND (nebo zdroj
signálu) přes C a ostatní měřej. Ale vůbec nevím, zda to bude takhle
hezky fungovat na desítky metrů:-) Takže bych radši dělal
univerzální řečení, kdy mám vlastně jenom 2 dráty, zdorjovej a
měřící, oba zapojím do multiplexerů, třeba 4067 a pak se můžu
rozhodnout, zda společnej bude dole, nebo zda budu měřit po
dvojicích sousedy a žádnej pevnej společnej nebude.<br>
<br>
Tady pro inspiraci kousky konduktometru:<br>
<img src="cid:part1.3k8vuKmR.YiHTES75@seznam.cz" alt=""><br>
Poznámka: těch 56k je tam kvůli tomu, že už jinde bylo potřeba,
jinak to nemusí sedět do půlky ref, jen je potřeba aby se tam s
mírnou rezervou vešel ten průběh z TI zesilovače (IO3A+R1).<br>
Velmi důležitý je taky galvanicky oddělit napájení i komunikaci,
jinak se tam objeví rušivé signály, případně nastane destrukce velým
rozdílem U, když třeba začne probíjet čerpadlo, nebo uhodí blesk pár
km daleko. Kvůli těm bleskům<br>
<br>
<blockquote type="cite">chybí horní část izolátoru, která téměř
nikdy není ve vodě</blockquote>
Jde o to, že normálně je třeba nádrž, ze stropu jdou elektrody a ty
jsou v izolátorech několika délek. Většina délky izolátorů je trvale
nad hladinou, takže jsou sice kondenzačně mokrý, ale ne zahumusený
slizem, co je jinak časem na všem pod vodou.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 19.09.2024 v 21:44 Petr Matějček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:197eb55d-7687-44e7-b3be-e09a8f0255b0@komfi.cz">zdravím a
děkuji za nasměrování,
<br>
<br>
nutnost AC jsem tak nějak věděl i když jsem našel i schémata s
trafkem na 50Hz - proč je vhodnější frekvence přes 10kHz ?
<br>
analogová část není můj šálek kávy, takže raději nějaký malý
procesor. bude vhodné spínat 12 V pomocí pwm ?
<br>
chápu to dobře tak že na společné nejnižší elektrodě je jeden
konec zdroje a na ostatních druhý přes velký odpor a snímá se
napětí ?
<br>
dráty zas tak dlouhý nejsou a docela tlustý tak snad to nebude
vadit, co myslíte tím "chybí horní část izolátoru, která téměř
nikdy není ve vodě"
<br>
<br>
díky pm
<br>
<br>
Dne 19.9.2024 v 18:29 Pavel Hudeček napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">Elektrodové měření cody jsem řešil
několikrát, podle okolností jednoduše (<min/>max - 4093 a
nějaký smetí) i složitěji (víc elektrod - AVRko a nějaký smetí)
a nejsložitěji (měření konduktivity - AVRko, OZ, smetí).
<br>
<br>
Všechno to má společný:
<br>
- všechno je AC
<br>
- všechny elektrody přes C, 10 kHz+
<br>
- malej proud (4093 z 12V, výstup přes 100k)
<br>
- nebo malý napětí (+/-0,5V obdélníkem z DAC - spolu s 1 nebo 5
kHz požadováno zadáním konduktometru)
<br>
<br>
Prostě elektrody s elektrolytem mají následující vlastnosti:
<br>
- nevodivost do určitého U (s delším přechodem od 0,3-05 V "fakt
nic" do něco pod 2 "moc to nevede")
<br>
- pod tímto U chování jako ultracap s velkým Ri, dle
konduktivity vody
<br>
- dlouhodobé působení I který nejde jen přes kapacitu
"ultracapu" ničí elektrody
<br>
<br>
Triviální řešení: AC zdroj s velkým Ri (oscilátor z 4093, nebo
40106 + R 100k), detekce zkratu jednou elektrodou na jinou.
Chodí na první dobrou. Ale jestli tady vedou kdovíjak dlouhý
dráty, budou mít slušnou C a už to nebude. Další problém je, že
tu chybí horní část izolátoru, která téměř nikdy není ve vodě.
Takže si myslím, že tohle se nehodí.
<br>
<br>
Takže radši postavit konduktometr (zdroj 1Vpp na jedné straně +
druhá strana zkratována transimpedančním zesilovačem) a ten
multiplexovat na všechny sousední elektrody, po každém cyklu sw
najde skok ve změřeném I, tam je hranice pod/nad hladinou.
<br>
<br>
I se měří jako U lezoucí z TI zesiku někdy krátce po každé
hraně. Myslím že jsem měřil nějaký desítky kS/s v čase 5-15 %
každé půlvlny, pr;měrování 2 sekundy - ale to byl měřák, na
detekci hladiny asi nebude potřeba tolik:-) Na druhou stranu,
nezavíral bych si k tomu cestu, okolí elektrod se časem zahumusí
a rozdíly budou klesat.
<br>
<br>
Kdybych dělal novej vrt, zaved bych do něj měřící trubku až
dolů, pouštěl do ní vzduch a měřil tlak. Aneb výrobci praček
dobře vědí, proč to pořád dělají právě takhle:-)
<br>
(jen nemusí pouštět vzduch, protože mají zaručeno, že je
pravidelně zavzdušněno)
<br>
<br>
PH
<br>
<br>
<br>
Dne 18.09.2024 v 21:28 Petr Matějček napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">zdravím,
<br>
<br>
neměl by prosím někdo ověřené schéma na snímání hladiny
vody pomocí elektrod ve vrtu ?
<br>
mám 5 nerezových elektrod v určitých výškách
připáskovaných k plastové trubce vyvedených ven z vrtu ( to už
bych nerad měnil )
<br>
jen to nějak spolehlivě / odolně zpracovat
<br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>