<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
<p><font face="Arial">Chápu. Mě vůbec nenapadlo, že to musí být
takto složitě udělané. Ta moje stavebnice nic z toho nepotřebuje
a byl jsem proto v zajetí mé logiky, jak to udělat. Pak asi
jedině několik zdrojů v sérii, jako to chci udělat já. Trochu
uvažuji o variantě, kterou navrhuje pan Lukeš. Je to beze sporu
jednodušší. Ale cca 2x tak drahé.</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 17:59 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:ef80b3e9-77d5-89e5-85e6-006fe940621f@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
Asi si nerozumíme.<br>
<br>
Pokud je měnič připojen ke gridu, tak on je ten, kdo definuje
napětí na drátech od baterky a od panelů.<br>
To on vymýšlí, že na panelech nebude 0V;+650V ale bude tam
-380V;+270V. A stejně tak on definuje úroveň, na které plave
baterka.<br>
Tak já nemůžu vyrobit externí napětí, které bude tvrdě opřené o
0V, a pustit mu to tam.<br>
S tím měnič nepočítá a buď to vzdá a odejde, nebo minimálně bude
silně zblblý.<br>
<br>
BMS samozřejmě musí mít možnost baterku vypnout.<br>
Psal to v jenom z minulých postů, že jsou 3 stupně:<br>
1 - periodická komunikace měnič-BMS po CANbusu, kde BMS úkoluje
měnič jaké má dodávat napětí a proud<br>
2 - pokud by na to měnič nereagoval, BMS potáhne za poplachový
drát, který vypne měnič (vstup dry-contact na měniči)<br>
3 - pokud ani to nezafunguje, stykač natvrdo odepne baterku. IGBT
tranzistor odepne jen (-) pól, stykač oba póly.<br>
<br>
PL<br>
<br>
******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 15:51 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:24cf014d-4d20-4879-bb70-2168858f2c2e@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">S baterkou máte pravdu, alespoň u mě bms
odpíná - . Vy si chcete dělat bms sám, tak by to asi šlo
udělat i tak, že odepne +, ale co vadí, jestliže při poruše
bms odepne - baterky? Dojde ke stavu, že - nebude na N ale
bude tam maximálně několik desítek V +. Ale co je podstatné,
vše ostatní, to znamená střídač i komunikace s okolím
zůstane tvrdě spojen s N, jen baterka "odpluje" výš. Alespoň
tak to mám já a nedělá to sebemenší problém. Já myslím, že
je to naopak dobře, že bms v případě nutnosti odpojí i
nabíječku od baterky. Nakonec jejím úkolem je chránit
baterku. Představte si, že nabíječce jakkoli přeskočí a bude
stále rvát proud do baterek a články zničí. Pokud ale je
rozumně udělaná a to může být i zcela jenoduchý step-down,
jakmile odpojíte zátěž, napětí stoupne jen trochu, ale proud
ustane. Nakonec i kdyby nastal zkrat na IGBT tranzistoru,
bude na výstupu nějakých 310V. Pravděpodobně to odepne
proudová ochrana bms, ale spíš vyhodí jistič z gridu,
protože ten proud snadno přeroste obvyklý odběr.</font></p>
<p><font face="Arial">Vy opravdu máte panely tak, že "plují" na
polovičním napětí?. Ale nakonec ani to by nemělo nijak
vadit. Opět - je za bms a jak jsou panely je jedno.</font></p>
<p><font face="Arial">Vadí to v jediné věci: To řešení, které
jsem původně chtěl použít, t.j. 6 12V zdrojů a každý
připojený ke čtveřici článků má dvě vady. Jednak je napětí 4
nabitých článků moc vysoké, proto zdrojů bude 7. Ale hlavně
nešlo by to zapojit až ZA bms. A ta bms je předposlední
ochrana baterky. Ta poslední je tavná pojistka.<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 14:10 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:07f4fd21-5e65-7a9d-dd4c-e58aadf3fa4a@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
Na předpisy samozřejmě kašlu.<br>
Ale jde o to, že ta baterka nemá (-) pól spojený s N.<br>
Je to celkem obecný jev, kdy si konstruktéři zjednodušují
život a používají měření na low-side.<br>
Kdežto ta nabíječka by ho spojený měla.<br>
<br>
Totéž a ještě hůř u panelů.<br>
Ty HV panely například 650V (můj případ) nemají 650V proti N,
ale je -380V a +270V.<br>
<br>
PL<br>
<br>
******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 14:02 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:664bd776-da15-4883-8a20-b6d70eeda15e@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Jde o to, zda chcete řešit předpis
(který ale já moc neovládám) nebo logiku. Pokud logiku,
tak očekávám, že - systému bude spojen s N. Pak ale to
galvanické oddělení pozbývá smyslu. Pokud to tedy je
pevná instalace, ne přes kabel, kde by mohlo dojít k
prohození přívodů, nevidím žádný technický problém.
Nakonec třeba takové tepelné čerpadlo se také
nepřipojuje vidlicí a skoro jistě jeho frekvenční měnič
neodděluje kompresor galvanicky od sítě.</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 13:39 Petr
Labaj napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:2a659f6f-e2bf-3859-e8a8-fa27a5282826@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
To nabíjení step-downem přímo z usměrněných 230V se
nabízí.<br>
Ale je tam problém, že pak není ta nabíječka galvanicky
oddělená od sítě.<br>
A beztransformátorové měniče (což jsem dneska asi všechny
kombibedny) to nezvládají.<br>
Takže by se pro nabíjení musela baterka odpojit a nabíjet
ji mimo FVE.<br>
<br>
Na druhé straně ty kombibedny umí nabíjet baterky z gridu
i z panelů.<br>
Takže by bylo asi jednodušší využít vnitřní nabíječku.<br>
Omezení je (pokud by se to nějak neohnulo), že pro
nabíjení třeba centrálou by to<br>
musela být 3f centrála. Pak by nevadilo galvanické
spojení.<br>
Nebo to usměrnit a nějak pustit do vstupu z panelů, ale
tady by opět byl problém<br>
s chybějícím galvanickým oddělením.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 8:10 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:b91d9efa-56ad-497d-959f-0ad4649c6622@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<p>Pokud byste použil třeba <a
href="https://www.ebuy7.com/cs/full-power-75w-switching-supply-lrs-ms-s-75-24v-3-2a-12v6-3a-15v5a-36v.html"
moz-do-not-send="true">Plný výkon 75w spínaný
napájecí zdroj lrs/ms/s-75-24v/3,2a 12v6,3a 15v5a
36v (ebuy7.com)</a> 11 kusů, měl byste 264V za cca
2500 Kč. Ale možná, že vzhledem k tomu, že požadované
napětí se téměř shoduje s napětí sítě, bylo by lepší
postavit jednoduchý step-down. Účinnost by byla
obrovská, zřejmě ztráta by byla prakticky jen 2V na
IGBT a 0,5V na usměrňovacích diodách. Na příčné diodě
bude ztráta malá, protože střída bude okolo 80%. Pokud
byste potřeboval cca 10A, myslím, že by ztráta mohla
být pod 30W, takže účinnost okolo 99%.</p>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
<br>
<fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
<pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
</body>
</html>