<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Určitě ano. U baterek bezpečnosti není nikdy dost. Je to přece jen
docela dost koncentrované energie.<br>
Jsou tam 3 úrovně:<br>
- Baterka průběžně komunikuje s měničem, s periodicitou cca 1 Hz.
Baterka je tady šéf a úkoluje měnič co má dodávat (při nabíjeni) a
kolik si může vzít (při vybíjení).<br>
- V případě problému může baterka zatáhnout za poplachový drát a
pokusit se odstavit měnič, pokud ten přestane komunikovat.<br>
- Pokud zklame všechno, baterka se tvrdě odpojí silovým stykačem.
Ten u mě bude 2-úrovňový. IGBT tranzistor přemostěný stykačem, aby
stykač snesl rozpojení DC.<br>
<br>
U toho množství spálené energie si myslím, že to za nějaké přelívání
nestojí.<br>
Pokud se u baterek bavíme o nabíjecích proudech nějakých 30A, tak
nějaký balancovací proud 100-300mA (a to jen chvíli a jen u
některých článků) není nic dramatického.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 16.9.2024 v 14:28 Tomáš Mádr
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:920f948f-b278-461e-9976-a6e889e03833@email.android.com">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8">
<div dir="auto">A o jakém množství energie se bavíme? Jestli snaha
o předávání energie nebude neúměrná přínosům. Zvlášť pokud to
bude z části v létě nebo jindy kdy je přebytek energie z
panelů.
<div dir="auto">A druhá věc - jak to celé bude fungovat, když se
něco pokazí? Bude tam nějaká samostatná nezávislá ochrana,
která zatáhne za drát a všechno odpojí? A to nejenom kvůli
ochraně drahých baterek, ale i kvůli ochraně okolí před
případným zahořením.</div>
<div dir="auto">Možná mě moc ovlivňuje železniční zabezpečovací
zařízení, ale něco mi říká, že tohle zajistit bude stejně
složité, jako zbytek celého řízení.</div>
<div dir="auto">Tomáš OK2MTM </div>
</div>
<div class="gmail_extra"><br>
<div class="gmail_quote">Dne 16. 9. 2024 13:40 napsal uživatel
Miroslav Mraz <a class="moz-txt-link-rfc2396E" href="mailto:mrazik@volny.cz"><mrazik@volny.cz></a>:<br type="attribution">
<blockquote class="quote" style="margin:0 0 0
.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<p dir="ltr">Mě by třeba zajímalo proč je to balancováno
vybíjením do rezistoru. <br>
Nešlo by akumulovat energii do cívky a následně jí předat
"o patro výš" <br>
? A pokud by jí ten následující článek nevyužil, postup by
opakoval.
<br>
Je v tom nějaký zásadní problém, který na první pohled
nevidím ?
<br>
<br>
Mrazík
<br>
<br>
On 16. 09. 24 9:44, Jaroslav Buchta wrote:
<br>
> Mam to udelane podobne, jen pouzivam ATTINY1626 na
nizke frekvenci, <br>
> vyhoda je, ze snese az 5V a tak nemusim napeti vubec
stabilizovat, pres <br>
> 3V3 se na clancich vyskytuje.
<br>
> Komunikacni rychlost mam kvuli levnym optronum 4800 a
posila se to se <br>
> zpozdenim 1 znak aby to nebylo moc pomale, moduly si
berou konfiguraci a <br>
> doplnuji merene hodnoty,
<br>
> kazdy zvysi index v paketu o 1 takze kazdy modul vi,
v jakem je poradi a <br>
> kde ma data. Na konci je CRC16, pokud již chybné
přijde, schválně se pro <br>
> další moduly zmrví a paket oběhne s vadným CRC.
<br>
> <br>
> Když tak schema ke kritice případně inspiraci:
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.hascomp.cz/bms.png">www.hascomp.cz/bms.png</a>
<br>
</p>
</blockquote>
</div>
</div>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>