<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Já chci implementovat jen ztrátové balancování.<br>
Dělají to tak i velcí kluci. Třeba u HV baterek Pylontech, Solax
TriplePower a mnoha dalších.<br>
Stejně tak to dělají autaři.<br>
<br>
Ty proudy pro balancování se používají velice nízké. Já jsem původně
u té své BMS plánoval udělat vysoké proudy, konkrétně 1, 2 nebo 3A,
realizované 2 spínacímí tranzistory a příslušnými výkonovými odpory.
Samozřejmě plus PWM.<br>
Ale zřejmě to stáhnu výrazně níž.<br>
<br>
Třeba ten Solax používá balanční proud max. cca 100mA. Konkrétně tam
má odpor 33R. Pylontech tam má chip, který teoreticky umí maximálně
150mA, ale má to odporem taky myslím staženo níž.<br>
Autaři (například moduly známého končícího koncernu) mají výstupy na
externí balancér jištěné nevratnou pojistkou 400mA. Takže taky
zřejmě budou používat proud maximálně kolem 200mA. A to tam mají
pořádně tučné články.<br>
Mimochodem mají to balancování udělané tak blbě, že ten bateriový
pack je nerozdělavatelný jinak než destruktivně (flexou). A ty
pojistky jsou uvnitř, ven jsou jen vývody.<br>
Takže při překročení toho balancovacího proudu shoří pojistka, a
celý pack se může vyhodit.<br>
<br>
Pro nabíjení těch 80V bych použil 2 telekomunikační zdroje. Jsou
galvanicky oddělené a mají výstup regulovatelný od nějakých 40 do
64V. A umí omezení proudu.<br>
S oblibou se používají v sériovém propojení pro nabíjení baterek s
vyšším napětím.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*********************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 15.9.2024 v 8:33 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:5fb8164a-0b32-42f6-b2c9-be62cfa4a85d@volny.cz">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Přeji Vám, aby se to podařilo. Já jsem to
nakonec vzdal. Hlavním důvodem bylo, že jsem chtěl, aby
bms/balancer byla schopná předávat energii z jednoho článku do
druhého, což </font><font face="Arial">JKBMS dokáže. N</font><font
face="Arial">yní, kdy je málo sluníčka se to ukazuje jako
velmi důležité, celá baterie vydrží mnohem déle. Řešení s
cívkou, která má pro každý článek jedno vinutí se ukázalo jako
ne-moc vhodné na napětí 3V, které mají články. Zřejmě správné
řešení by bylo pomocí step-up nabít kondenzátor a ten přes
malou cívku pak připnout k nejslabšímu článku a tak stále
dokola. Výhoda by byla, že by tam byly mosfety, které mohou
mít povolené velmi malé Uds, ale musí mít co nejmenší RdsOn. A
dále jen dvě jednoduché cívky. Možná se k tomu někdy vrátím.</font></p>
<p><font face="Arial">Protože chci přejít na spot, je nutné v zimě
v době kdy je cena nízká (někdy i záporná) nabíjet ze sítě
baterky, aby pak běžnou spotřebu (nemyslím topení, TUV, bazén)
utáhly po cca 5 až 7 hodin, kdy je cena vysoká. Na to stačí i
baterie cca 10kWh, já mám 16, takže v pohodě. Jenže jak udělat
nejlépe nabíječ, který bude schopen dávat 80V a alespoň 60A.
Předpokládám třífázový. Už tu padl názor použít invertorovou
svářečku, ale dá sotva 3kW hučí a asi by nevydržela trvalý
chod třeba hodinu.</font></p>
<p><font face="Arial">Zatím mě napadá jen z každě fáze dioda,
cívka, kondenzátor a stepdown na těch 80V. Ten kondenzátor by
nemusel být moc velký, pokud by stepdown stíhal měnit pwm
sepnutí v rytmu kolísání pulzujícího napětí. Napadá Vás lepší
řešení?<br>
</font> </p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 14.9.2024 v 17:11 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:63d93554-d863-1588-4e6a-943930c7166a@volny.cz"> Takhle
plánuju svou distribuovanou BMS.<br>
Každý článek bude mít na sobě svou vlastní elektroniku, která ho
bude lokálně hlídat a balancovat.<br>
A všechny budou zapojeny do takového řetězce (resp.
jednosměrného kruhu), kde šéf ani nemusí předem vědět, kolik má
podřízených.<br>
Tady to bude ještě vylepšeno tím, že každý článek nebude na
jiném potenciálu, tak bude jednosměrně galvanicky oddělený od
svého souseda.<br>
<br>
Ale takové uspořádání chce vedení silné ruky. Žádnou demokracii.
Ten šéf si na začátku musí zjistit kolik oveček má ve stádu, a
pak musí trvat na tom, že jeho příkazy projdou celým kruhem k
němu zase zpět. A pokud ne, tak musí mít možnost vyhlásit
poplach a případně odstavit nějaká návazná zařízení, která jsou
na tom závislá.<br>
(v případě té BMS když se odmlčí jediný z těch 80 modulů co tam
budu mít, tak to odstaví celou baterku, případně celou FVE)<br>
<br>
Kdežto při paralelním napojení na nějakou sběrnici to chce
periodicky monitorovat jednotlivé ovečky, ale pokud se jedna
odmlčí, tak nemusí být nezbytné odstavit celou sběrnici.<br>
<br>
Rozhodně bych ve Vašem naznačeném příkladu nespoléhal na tržní
principy a na chozrasčot, ale nasadil bych tvrdé direktivní
řízení.<br>
Každá ovečka ať nahlásí šéfovi to má k dispozici, ale o tom, kdo
co bude dodávat, by měl rozhodovat šéf.<br>
Žádné volby, žádná referenda, pěkně diktátorské zřízení.<br>
<br>
PL</blockquote>
<pre class="moz-signature" cols="72">--
Martin Záruba</pre>
<br>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>