<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Asi jedině něco s vláknama. Moje pokusy na téma hmota do hmotových
odporů skončily zjištěním, že dokud není vodivého prášku opravdu
vysoké %, je materiál stále v podstatě dokonale nevodivý.<br>
<br>
Spíš bych to viděl na nějakej nacvakávací přípravek se zkratovacíma
pogopinama.<br>
<br>
Nebo zkusit s lepidlem + pár kouskama cuprextitu a křemíku, kdy tam
to ESD nastává, jestli by nestačilo to v určitou dobu na chvilku
rentgenovat, nebo ozařovat jiným IZ. U nás jsou radiační pracovníci
skoro všichni, tak předpokládám, že v CERNu to bude podobný a
vhodných zdrojů IZ bude taky dost.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 06.08.2024 v 22:45 Vláďa Anděl
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:1991d8e9-04e9-43e5-8b83-fcf2dc45f1a0@vaelektronik.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<div class="moz-cite-prefix">Zrovna nedávno jsem opravoval
zařízení, ve kterém je ručkové měřidlo. Zařízení bylo roky
provozované v podstatě ve venkovním prostředí. Sice na něj
nepršelo, ale když byla na podzim mlha, byla i uvnitř. </div>
<div class="moz-cite-prefix">Vyčistil jsem upatlaný deklík měřidla
a ukazovalo místo nuly asi čtvrtinu max. výchylky. Na deklík
jsem dýchnul, abych ho vybil. Výchylka se změnila, ale na nulu
nešla. Tyhle deklíky mají nějakou antistatickou úpravu, ta asi
byla pryč. Deklík jsem sundal, o kousek hadru jsem ošoupal tuhu
z tužky a přeleštil jsem ho jak z venku, tak i zevnitř. Po
sestavení měřidlo stále něco ukazovalo. Nakonec jsem tím
grafitem přeleštil měřidlo z druhé strany - pod panelem. Jen z
venku, nerozdělával jsem ho. A bylo po problému.</div>
<div class="moz-cite-prefix">Tak mě napadá - přimíchat do lepidla
tak malé množství grafitu, aby časová konstanta vybíjení tak
akorát stíhala odvádět hromadící se náboj? Pokud by to teda
nevadilo funkci. </div>
<div class="moz-cite-prefix">Dneska jsou v módě nanotechnologie.
Grafen má jemnější strukturu, než grafit. Třeba by ho stačilo
míň a byl by rovnoměrněji rozptýlený. Problém je, že to, co se
jevilo jako jednoduché napatlání lepidla, se může zvrtnout na
dlouhý výzkum a vývoj :-(</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Anděl</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 05.08.2024 v 13:12 Daniel Valuch
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:794b83c5-cdf9-4b0c-b6d0-ca758fa32de6@k-net.fr">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<p>ano, ak som to spravne zachytil to je sucasny stav pochopenia
problemu. Piezoelektricky, alebo triboelektricky sa vytvara
vysoke napatie pri manipulacii pocas kompletizacie a so
skompletovanymi modulmi. <br>
</p>
<p>Velmi zaujimavy problem. <br>
</p>
<p><br>
</p>
<div class="moz-cite-prefix">On 05/08/2024 12:49, Pavel Hudeček
wrote:<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:b4b2ff7c-9b19-4b34-965a-ec3d7cc8258a@seznam.cz"><br>
Citát z původní zprávy:<br>
> <b>vymyslet ako uz vyrobene dosky ochranit pred montazou
a po montazi ochranu znova odstranit</b><br>
Já to pochopil tak, že lepí DPS na křemík a v průběhu tuhnutí
nastávají ESD eventy. Předpokládám, že v nějaké fázi tuhnutí
lepidla nastane mechanické pnutí a to buď piezoelektricky,
nebo triboelektricky vyrobí VN. Další možnost je, že
triboelektrická výroba nastane už ve fázi míchání lepidla.<br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>