<!DOCTYPE html>
<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    > <font face="Arial">myslím, že je správné řídit délku sepnutí
      podle požadovaného proudu a pwm tak, aby se dosáhlo potřebného
      napětí<br>
      <br>
    </font>Asi by to takhle bylo běžně implementováno ve švábech pro
    spínané zdroje, kdyby to bylo běžně užitečné, ale není. Standardně
    se používá pevná frekvence, akorát u extra-low power se dělá
    měnitelná, takže když má střída klesnout tak, že by zapínací a
    vypínací čas tvořil moc velkou část délky pulzů, pulzy se přestanou
    zkracovat a místo toho se prodlužuje čas mezi nimi.<br>
    <br>
    Řízení jako takové ale téměř vždycky funguje stylem, že jedna
    veličina zpětnou vazbou řídí spínání a zda to bude U nebo I závisí
    na stavu obvodu, tedy při proudovém omezení se řídí proudem, v
    napěťovém režimu napětím. Nebo se řídící veličina vytvoří z více
    vstupů, takže např. jeden typ aktivního PFC do zpětné vazby u*i,
    nebo u^2 ze vstupu a mixuje se (zpomaleným) zpětnovzebním napětím.
    Ale zas je to ve finále jedna řídící veličina.<br>
    <br>
    Pak je další věc, zda řídící veličina řídí PWM, nebo třeba vypínací
    proud. První má lepší dynamickou odezvu na prudké změny zátěže,
    druhé inherentní zkratuvzdornost.<br>
    <br>
    Abych se vrátil zpět ke ztrátám na diodě při kontinuálním režimu:
    Když je tohle potřeba řešit, dá se paralelně k ní MOSFET a udržuje
    sepnutý po dobu, kdy prochází nezanedbatelný proud. Je na to spousta
    švábů, co to podporují. Keyword: synchronous. Pokud je zájem ho pak
    řídit procesorem, dá se mu do zpětné vazby přimixovat DAC, nebo
    vyhlazená PWM. Případně ještě pouštět pulzy místo jeho vlastního
    oscilátoru.<br>
    <br>
    Pak je ještě kategorie sama pro sebe: Rezonanční měniče. Na první
    pohled to vypadá strašeně super, ale jen do doby, než to začne kazit
    zpětnovazební řízení. Pak se skončí u složitostí typu LLC a nakonec
    se často zjistí, že radši míň starostí a větší spínací/rozpínací
    ztráty:-)<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 16.07.2024 v 12:33 Martin Záruba
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:eee5a4ac-32fa-4af9-b29b-b0887da3d9e5@volny.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      <p><font face="Arial">I když to v mém případě není podstatné,
          nabízí se otázka, kdy bude účinnost měniče nejvyšší. Máme dané
          vstupní napětí, výstupní napětí, proud (rozsah proudu).
          Zapojení je udělané optimálně co do použitých součástek.</font></p>
      <p><font face="Arial">Můžeme měnit střídu pwm a opakovací
          frekvenci. </font></p>
      <p><font face="Arial">Pokud se pohybujeme v oblasti, kdy se
          zvyšováním střídy jen pomalu narůstá proud, je to zjevně
          nevýhodné, protože proud je tak malý, že v době, kdy je
          tranzistor rozepnutý neudrží cívka proud a napětí začne
          stoupat, teče proud cívkou v opačném směru do kapacity
          přechodu zavřeného tranzistoru, zavřené diody a parazitních
          kapacit cívky. Vzniknou tlumené kmity a tato energie se
          nakonec ztratí, pravděpodobně na ohmickém odporu cívky.</font></p>
      <p><font face="Arial">Pokud se pohybujeme výrazně vpravo od kolena
          na přechodové charakteristice, dodává proud do zátěže střídavě
          tranzistor a dioda. Tranzistor má obvykle velmi malý RdsOn a
          je tak na něm malý úbytek, ale na diodě je cca 0,5V, což při
          třeba 20A dělá 10W.</font></p>
      <p><font face="Arial">Optimální je dle mého názoru bod v místě
          kolena na charakteristice. V době sepnutí dodává proud
          tranzistor. V době rozepnutí klesá proud diodou až (skoro) k
          nule. Proud je tedy roven polovině výstupního proudu po dobu
          rozepnutí tranzistoru.</font></p>
      <p><font face="Arial">Takže myslím, že je správné řídit délku
          sepnutí podle požadovaného proudu a pwm tak, aby se dosáhlo
          potřebného napětí.</font></p>
      <p><font face="Arial">Samozřejmě ošetření chybových stavů je další
          nadstavba.<br>
        </font></p>
      <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 16.7.2024 v 10:09 Pavel Hudeček
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:1cb2540e-761f-4d03-914d-529b56ad9446@seznam.cz">
        <meta http-equiv="Content-Type"
          content="text/html; charset=UTF-8">
        Step-down s pevnou střídou se nechová jako zdroj proudu, ale
        jako zdroj napětí, s divnými vlastnostmi při moc malé zátěži.<br>
        <br>
        Tomu odpovídá ta charakteristika, kdy dokud výstupní U není
        dostatečné k nabíjení, proud (skoro) neteče a pak prudce stoupá.
        Já nabíjení dělám tak, že prostě postupně přidávám střídu, dokud
        se nedosáhne požadovaného U nebo I. Resp. regulace triviálně
        funguje tak, že přidává/ubírá PWM po jednotlivých krocích, po
        každém měřícím cyklu. Pak je ještě ošetření chybových stavů,
        takže např. přerušení od ADC při významném nadproudu srazí
        střídu na 1/2.<br>
        <br>
        PH<br>
        <br>
        <div class="moz-cite-prefix">Dne 16.07.2024 v 9:16 Martin Záruba
          napsal(a):<br>
        </div>
        <blockquote type="cite"
          cite="mid:4a2c4619-c4c7-44f4-bf6d-6af4cf184df7@volny.cz">
          <meta http-equiv="Content-Type"
            content="text/html; charset=UTF-8">
          <p><font face="Arial">Rozdíl je v tom, že při prostém
              připojení zátěže - baterie ke zdroji napětí dojde k tomu,
              že pokud je napětí menší než napětí baterie, neteče proud
              vůbec (pokud by nemohl téci zpět), ale ten step-down se v
              tomto případě chová jako zdroj proudu, který určuje délka
              sepnutí a indukčnost cívky. Jakmile proud v cívce nezaniká
              po celou periodu, přestane se uplatňovat vliv indukčnosti
              a chová se to v podstatě jako zdroj napětí.</font><br>
          </p>
          <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
          <div class="moz-cite-prefix">Dne 16.7.2024 v 8:06 Jan Waclawek
            napsal(a):<br>
          </div>
          <blockquote type="cite"
            cite="mid:54986643-5413-4A59-AABF-F24507E5741A@efton.sk">
            <meta http-equiv="content-type"
              content="text/html; charset=UTF-8">
            <div dir="auto">Ono je to "jednosmerny transformator" stale,
              ale kym vystup nedosiahne 12V, tak do<br>
              > zátěž je baterie 12V<br>
              netecie prud.<br>
              <br>
              S rezistivnou zatazou by to mala byt viacmemej priamka.<br>
            </div>
          </blockquote>
        </blockquote>
        <br>
        <fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
        <pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a
        class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz"
        moz-do-not-send="true">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated moz-txt-link-freetext"
        href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" moz-do-not-send="true">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext"
        href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list"
        moz-do-not-send="true">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
      </blockquote>
      <br>
      <fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
      <pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
    </blockquote>
    <br>
  </body>
</html>