<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Tam je AVR644DD32, má 12b a ref 1/2/2,5/4 V. To se teda musí
kalibrovat.<br>
Takže z 8 V je 0,8, to je většina rozsahu 1V a ze 4 V je 40 %
rozsahu. To je při 12 bitech až až.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 10.07.2024 v 13:03 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:aff30bb3-08bb-4be8-ac30-5a0a3026a5b2@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Nějak mi to nedochází... Jsou to vlastně
spínané děliče 1:10. Jenže to když přivedete na ADC v AVR, tak
ten má rozlišení cca 5mV, takže máte krok 50mV. Ale pro LiFePo
je i těch 5mV hodně. Nebo to nechápu, jak to funguje.</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 10.7.2024 v 12:02 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:6bf04cd1-baf2-4463-9452-3381330eca82@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
No je otázka, co je přesně cílem, třeba jaká je potřeba přesnost
a rychlost.<br>
Klidně může stačit patřičný počet odporových děličů, kterým se
horní část odpíná tranzistorem.<br>
<br>
Pro náročnější řešení třeba AMC130, izolační ADC včetně
reference a izolačního zdroje, 16b, 64 kS<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.ti.com/lit/ds/symlink/amc130m02.pdf"
moz-do-not-send="true">https://www.ti.com/lit/ds/symlink/amc130m02.pdf</a><br>
Má dva kanály, takže možná i po 1 ks pro dva sousední články.<br>
A taky má GPIO, takže lze vypínat děliče, aby to při neaktivitě
z baterky nic nežralo.<br>
<br>
Tady naopak pro inspiraci jak jsem to nedávno udělal do
přístroje s dvojčlánkem, kde byl požadavek na nízkoucenu. Taky
je tam vypínání měření, GND spojené přes výkonový tranzistor a
bočník s mínusem baterky:<br>
<img src="cid:part1.8gxmDfLz.EIyO12UG@seznam.cz" alt="" class=""><br>
Podobně to jde i pro víc článků, jen je pak potřeba větší
přesnost.<br>
Výhoda tohodle uspořádání je, že pak stačí třeba ADC v AVR a
může to být dost nízkorozpočtové.<br>
<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 09.07.2024 v 12:04 pavel PP
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:20240709120440.0F98A912@atlas.cz">
<meta http-equiv="content-type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">Zdravím</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">V současnosti
používám 4.5místný multimetr (<strong>MM</strong>) s UARTem,
ze kterého vyčítám měřené napětí, přes <span
style="font-size: 13.3333px;">izolovaný</span><span
style="font-size: 13.3333px;"> </span><span
style="font-size: 10pt;">UART, do Raspberry Pi.</span></p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">Napětí
jednotlivých článků je přiváděno do <strong>MM</strong>
pomocí HU reléového multiplexu , přepíná se cca co 5 vteřin.</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">Je to takové
archaické ale naprosto funkční a to i když do to frčí
aktivní flyback balancéry. lze sledovat průběh
vybíjení/nabíjení a tak</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">např. vyhodnocovat
funkčnost balancéru.</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"> </p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">Měl jsem k tomu
určený LTC6803 .připojený k RPi přes SPI ale pořád se to
nějak ovlivňovalo a tak jsem ho nahradil tím MM.</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"> </p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">MM je stavěn na
ICL 7129, uvažoval jsem , že vyrobím desku, bez LCD a
doplním jí o isol. UART, nebo máte nějaký lepší nápad _</p>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>