<!DOCTYPE html>
<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Mě účinnost 18650 vychází taky spíš 90 %. Moje měřící metoda taky
    dává výsledky po sekundách, ale celou tu sekundu běží ADC a všechny
    kanály projde v řádu desítek kS/S. To se pak integruje. Integruje se
    prošlý náboj a energie. Náboj má prakticky 100 %, energie míň,
    protože je tam rozdíl napětí při nabíjení a vybíjení.<br>
    <br>
    Jo a letadlo s lipolkama mi taky lítalo v -15, chvíli hůř, než se
    ohřála na nějakou kompromistní teplotu, potom jak v létě. Ona je
    potom i vyšší účinnost regulátoru a motoru.<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 07.06.2024 v 15:41 Martin Záruba
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:2ac63989-47cf-4601-9422-c041be36048a@volny.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      <p><font face="Arial">No to je ale přece nabíjení a vybíjení.
          Dodaná energie se ukládá v tom článku tím, že se mění chemické
          složení jedné nebo obou elektrod nebo elektrolytu. A vybíjení
          je zase opačný proces. Ale jde o ten rozdíl. Pokud ten proces
          nemá účinnost 100%, což nemá žádný, může se rozdíl vyzářit ve
          formě tepla (článek se zahřívá) nebo ve formě plynů, které
          uniknou, typicky "vaření" olověné baterie. Ale nic z toho se
          tu neděje. Asi je možná i jiná forma přeměny, ale žádná
          významná mě v tomto případě nenapadá.</font></p>
      <p><font face="Arial">Budu na tom pracovat, zajímá mě to. Dnes
          jsem upravoval program a bohužel jsem si smazal stará data,
          takže pár dní bude trvat, než se něco dozvím. Dal jsem mezi
          články teplotní čidlo, bude to pak vidět na webu, ale
          mámpocit, že ta změna teploty bude velmi malá. Jenže to je
          tím, že články jsou vzhledem k jejich kapacitě namáhané
          nepatrně a ztráta na vnitřním odporu je I^2/Ri. Takže pokud
          teče 50A a článek má odpor okolo 1mO, je ztráta 2,5W. To je na
          tak velká článek velmi málo, na celou baterii 24 článků je to
          60W. A přitom za těchto podmínek dodává 50A x 80V = 4000 W.
          Ztráta na vnitřním odporu je tedy cca 1,5%. Ostatní ztráty
          naprosto nedovedu odhadnout natož spočítat.</font></p>
      <p><font face="Arial">Možná, že Vám funguje v mraze proto, že Vy
          článek zatěžujete 10C, možná i víc. Jenže pak jsou ztráty na
          vnitřním odporu tak velké, že článek zahřejí. Co je
          nebezpočné, kdybyste v mrazu článek velkým proudem nabíjel,
          protože by se naopak začal ochlazovat, protože by převážil
          vliv chemické reakce nad oteplením ztrátou na Ri.</font></p>
      <p><font face="Arial">Nechová se to tak, že v mraze je to pár
          vteřin líné, než se článek ohřeje?<br>
        </font></p>
      <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 7.6.2024 v 15:06 Jan Kuba
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRPXYq4ShJnGBv0L1kjiC6Te0OGYgVOLcVryxOpYJ=Ypaw@mail.gmail.com">
        <meta http-equiv="content-type"
          content="text/html; charset=UTF-8">
        V oblasti chemie jsem úplný lajk, ale ona se energie nemusí
        ztrácet nutně do tepla. Asi to bude špatná úvaha, ale nemůže tu
        energii pohltit nějaká chemická změna která se nepodílí na
        náboji baterie?  Čistě teoreticky ( jen jako příklad) třeba
        vývoj plynu který se dokáže na něco vázat... a díky tomu se pak
        baterie může ochlazovat.  A jak uvádím jen taková spekulace. K
        <div>tomu by se určitě dokázali vyjádřit chemici..<br>
          <div><br>
          </div>
          <div><br>
          </div>
          <div>A Ano, souhlas, ty stabilní LiFepo články budou mít
            určitě mnohem lepší účinnost než lionky. Google uvádí 92%.
            Ale už to také může být více.</div>
          <div><br>
          </div>
          <div>Jestli na tom budete dál pracovat tak by mě docela
            zajímalo jaký vliv na to má ta teplota. Já třeba byl
            překvapen, když li-ion článek v mraze pracoval naprosto
            stejně jako při 25 stupních. Myslím tím zatěžovací
            charakteristika. Všude jsem četl jak lionka v mraze
            nefunguje, tak jsem počítal že mi koptérka kterou s tím
            živím rychle spadne a ono ne. Lítalo to dýl než v létě..<br>
            <br>
            pátek 7. června 2024 Martin Záruba <<a
              href="mailto:swz@volny.cz" moz-do-not-send="true"
              class="moz-txt-link-freetext">swz@volny.cz</a>>
            napsal(a):<br>
            <blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
              <div>
                <p><font face="Arial">Souhlasím. Možná u 18650 lze
                    počítat podle dosažení určitého napětí, ale u LiFePo
                    to nefunguje. Charakteristika je velmi plochá a
                    zřejmě největší vliv má teplota (v řádu jednotek mV)
                    a možná ještě něco, co nevím.</font></p>
                <p><font face="Arial">Zase u 18650 to tak asi bude, ale
                    u velkých LiFePo musí být účinnost mnohem větší a to
                    z tohoto důvodu: Baterií každý den proteče okolo
                    10kWh. Pokud by měla účinnost 73%, ztratilo by se na
                    ní každý den 2,7 kWh. To by v té místnosti (je
                    poměrně malá) bylo značně teplo. Ale není. A baterie
                    sama je úplně studená. Asi to je tím, že je
                    zatěžována proudem do 0.3C, ale obvykle okolo 0.1C.
                    Proto ztráty na vnitřním odporu jsou malé. Jinak si
                    to neumím vysvětlit.<br>
                  </font></p>
                <pre cols="72">Martin Záruba</pre>
                <div>Dne 6.6.2024 v 20:40 Jan Kuba napsal(a):<br>
                </div>
                <blockquote type="cite"> Já netvrdím že tam metoda je
                  špatná. Jen nebude přesná a ten výsledek
                  nekoresponduje s účinností běžně udávanou u LiFePo
                  článků...
                  <div><br>
                  </div>
                  <div>Já nepočítám kolik v článku zůstalo,  jen
                    porovnávám energii do článku dodanou a z článku
                    získanou mezi dvěma stanovenými hodnotami napětí.
                    Konkrétně u toho Li-on 18650 mám tu spodní mez 3,2V
                    a horní 4V. Určitě (jak tu zmínil pan Labaj)  v tom
                    ale hraje roli i teplota, já to mám v klimatizované
                    místnosti technologie, takže vliv teploty neznám.
                    Ale určitě tam nějaký vliv teploty bude. Ten pokus
                    mi běží, protože jsem chtěl zjistit počet cyklů
                    Li-on článku, když se nevyužívá celá jeho kapacita.</div>
                  <div><br>
                  </div>
                  <div>U olověných staničních baterií které se používají
                    v telekomunikacích by ale tahle metoda byla totálně
                    nepřesná, neboť tam trvale třeba do 100Ah baterie
                    teče přibližně půl ampéry. Když budu počítat dobu
                    třeba jednoho roku a pak provedu vybíjení změřením
                    dodané (během toho roku) a získané (při vybíjení
                    např 1C) kapacity tak ten výpočet je o ničem. A
                    ukáže mizivou účinnost.</div>
                  <div>Chci tím příkladem demonstrovat že ta metoda může
                    být i méně přesná.</div>
                  <div><br>
                  </div>
                  <div>A  u e-aut se zase při nízkých teplotách nejspíš
                    nějaká energie použije pro  zahřátí článku a nebo
                    obráceně. Viděl jsem v konstrukci nějaké auto
                    baterie vodní chlazení procházející skrze bloky.
                    Tahle "externí" energie je třeba započítat též do
                    účinnosti, protože k nabíjení nebo vybíjení článku
                    je potřebná, ale není využitelná.<br>
                  </div>
                  <div><br>
                    čtvrtek 6. června 2024 Martin Záruba <<a
                      href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank"
                      moz-do-not-send="true"
                      class="moz-txt-link-freetext">swz@volny.cz</a>>
                    napsal(a):<br>
                    <blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
                      <div>
                        <p><font face="Arial">No ale jak počítáte kolik
                            v článku zůstalo?</font></p>
                        <p><font face="Arial">Co myslíte, že je na té
                            metodě špatně? Nenapadám, co jste napsal,
                            jen bych rád věděl, proč Vám připadá, ž
                            výsledek nadhodnocuje? Údaj Dodané a Získané
                            se stále sumuje, takže význam zůstatku stále
                            klesá. A pak už je to jen prostý podíl. <br>
                          </font></p>
                        <p><font face="Arial">Jinak ty vzorky mám po
                            vteřině.<br>
                          </font></p>
                        <pre cols="72">Martin Záruba</pre>
                        <div>Dne 6.6.2024 v 19:09 Jan Kuba napsal(a):<br>
                        </div>
                        <blockquote type="cite"> 96,5% je velmi dobrá
                          účinnost.Osobně si myslím, že ta metoda co
                          jste popsal nebude úplně přesná a tu účinnost
                          nadhodnocuje. Vycházím z obecných průměrných
                          účinností. Já dělám takový hodně dlouhodobý
                          test na 18650 článku, který cyklicky nabíjím a
                          vybíjím, ale jen v malém rozsahu kapacity
                          článku. A dlouhodobě mi tam vychází nějakých
                          73%.  Vybíjím a nabíjím konstantním proudem,
                          ale vzhledem k měření napětí jen 1x za minutu
                          a počítání dodané energie v závislosti na čase
                          si dovolím troufnout že ta metoda nebude bůh
                          ví jak přesná.<br>
                          <br>
                          čtvrtek 6. června 2024 Martin Záruba <<a
                            href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank"
                            moz-do-not-send="true"
                            class="moz-txt-link-freetext">swz@volny.cz</a>>
                          napsal(a):<br>
                          <blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
                            <div>
                              <p><font face="Arial">Rádo se stalo. Jsem
                                  zvědav, kam se to dostane. Dlouho jsem
                                  přemýšlel, jak to vlastně udělat.
                                  Dodanou a získanou energii měřit je
                                  snadné. Ale jak zjistit zůstatkovou
                                  energii v baterii? Podle napětí je to
                                  (zvláště u LiFePo nemožné). Takže jsem
                                  to udělal tak, že to, co zbývá v
                                  baterii = Dodané x účinnost - získané.
                                  No a ta účinnost je na začátku odhad.
                                  Pokud se baterie vybíjí a vypočtený
                                  zůstatek se dostane pod nulu nebo
                                  naopak bms ohlásí ochranu podvybitím a
                                  zůstatek není 0, zkoriguje se účinnost
                                  tak, aby to vyšlo. No a při nabíjení,
                                  pokud se dosáhne deklarované kapacity
                                  a stále lze nabíjet nebo naopak dojde
                                  k aktivaci ochrany na přenabití, tak
                                  se zkoriguje skutečná kapacita
                                  baterie. Ty meze mám nastavené dost
                                  měkce, takže to článkům snad nevadí i
                                  za cenu, že by z nich šlo vyždímat
                                  ještě pár procent navíc. Ale o to mi
                                  nejde. Lepší metodu, jak vypočítat
                                  účinnost a kapacitu jsem nevymyslel.</font><br>
                              </p>
                              <pre cols="72">Martin Záruba</pre>
                              <div>Dne 6.6.2024 v 18:27 Petr Labaj
                                napsal(a):<br>
                              </div>
                              <blockquote type="cite"> Pěkné a důležité
                                měření.<br>
                                Díky za něho.<br>
                                <br>
                                <br>
                                PL<br>
                                <br>
                                ********************<br>
                                <br>
                                <div>Dne 6.6.2024 v 16:34 Martin Záruba
                                  napsal(a):<br>
                                </div>
                                <blockquote type="cite">
                                  <p><font face="Arial">To je velmi
                                      logický závěr. Byl jsem překvapen,
                                      jak ztráty stěhováním iontů jsou
                                      malé. Já odhadoval účinnost
                                      baterie FVE na 95%. No a teď asi
                                      týden měřím dodanou, získanou a
                                      zůstatkovou energii. Na DC to jde
                                      docela snadno. Je to ještě moc
                                      krátká doba, ale výpočet zatím
                                      vylezl na 96,5% a údaj stále
                                      stoupá.</font><br>
                                  </p>
                                  <pre cols="72">Martin Záruba</pre>
                                </blockquote>
                                <br>
                                <fieldset></fieldset>
                                <pre>______________________________<wbr>_________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz"
                                target="_blank" moz-do-not-send="true">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank"
                                moz-do-not-send="true"
                                class="moz-txt-link-freetext">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank"
                                moz-do-not-send="true">http://list.hw.cz/mailman/list<wbr>info/hw-list</a>
</pre>
                              </blockquote>
                            </div>
                          </blockquote>
                          <br>
                          <fieldset></fieldset>
                          <pre>______________________________<wbr>_________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz"
                          target="_blank" moz-do-not-send="true">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank"
                          moz-do-not-send="true"
                          class="moz-txt-link-freetext">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank"
                          moz-do-not-send="true">http://list.hw.cz/mailman/list<wbr>info/hw-list</a>
</pre>
                        </blockquote>
                      </div>
                    </blockquote>
                  </div>
                  <br>
                  <fieldset></fieldset>
                  <pre>______________________________<wbr>_________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz"
                  target="_blank" moz-do-not-send="true">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank"
                  moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank"
                  moz-do-not-send="true">http://list.hw.cz/mailman/<wbr>listinfo/hw-list</a>
</pre>
                </blockquote>
              </div>
            </blockquote>
          </div>
        </div>
        <br>
        <fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
        <pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a
        class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz"
        moz-do-not-send="true">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated moz-txt-link-freetext"
        href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" moz-do-not-send="true">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext"
        href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list"
        moz-do-not-send="true">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
      </blockquote>
      <br>
      <fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
      <pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
    </blockquote>
    <br>
  </body>
</html>