V oblasti chemie jsem úplný lajk, ale ona se energie nemusí ztrácet nutně do tepla. Asi to bude špatná úvaha, ale nemůže tu energii pohltit nějaká chemická změna která se nepodílí na náboji baterie? Čistě teoreticky ( jen jako příklad) třeba vývoj plynu který se dokáže na něco vázat... a díky tomu se pak baterie může ochlazovat. A jak uvádím jen taková spekulace. K<div>tomu by se určitě dokázali vyjádřit chemici..<br><div><br></div><div><br></div><div>A Ano, souhlas, ty stabilní LiFepo články budou mít určitě mnohem lepší účinnost než lionky. Google uvádí 92%. Ale už to také může být více.</div><div><br></div><div>Jestli na tom budete dál pracovat tak by mě docela zajímalo jaký vliv na to má ta teplota. Já třeba byl překvapen, když li-ion článek v mraze pracoval naprosto stejně jako při 25 stupních. Myslím tím zatěžovací charakteristika. Všude jsem četl jak lionka v mraze nefunguje, tak jsem počítal že mi koptérka kterou s tím živím rychle spadne a ono ne. Lítalo to dýl než v létě..<br><br>pátek 7. června 2024 Martin Záruba <<a href="mailto:swz@volny.cz">swz@volny.cz</a>> napsal(a):<br><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex"><u></u>
<div>
<p><font face="Arial">Souhlasím. Možná u 18650 lze počítat podle
dosažení určitého napětí, ale u LiFePo to nefunguje.
Charakteristika je velmi plochá a zřejmě největší vliv má
teplota (v řádu jednotek mV) a možná ještě něco, co nevím.</font></p>
<p><font face="Arial">Zase u 18650 to tak asi bude, ale u velkých
LiFePo musí být účinnost mnohem větší a to z tohoto důvodu:
Baterií každý den proteče okolo 10kWh. Pokud by měla účinnost
73%, ztratilo by se na ní každý den 2,7 kWh. To by v té
místnosti (je poměrně malá) bylo značně teplo. Ale není. A
baterie sama je úplně studená. Asi to je tím, že je zatěžována
proudem do 0.3C, ale obvykle okolo 0.1C. Proto ztráty na
vnitřním odporu jsou malé. Jinak si to neumím vysvětlit.<br>
</font></p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 6.6.2024 v 20:40 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
Já netvrdím že tam metoda je špatná. Jen nebude přesná a ten
výsledek nekoresponduje s účinností běžně udávanou u LiFePo
článků...
<div><br>
</div>
<div>Já nepočítám kolik v článku zůstalo, jen porovnávám energii
do článku dodanou a z článku získanou mezi dvěma stanovenými
hodnotami napětí. Konkrétně u toho Li-on 18650 mám tu spodní mez
3,2V a horní 4V. Určitě (jak tu zmínil pan Labaj) v tom ale
hraje roli i teplota, já to mám v klimatizované místnosti
technologie, takže vliv teploty neznám. Ale určitě tam nějaký
vliv teploty bude. Ten pokus mi běží, protože jsem chtěl zjistit
počet cyklů Li-on článku, když se nevyužívá celá jeho kapacita.</div>
<div><br>
</div>
<div>U olověných staničních baterií které se používají v
telekomunikacích by ale tahle metoda byla totálně nepřesná,
neboť tam trvale třeba do 100Ah baterie teče přibližně půl
ampéry. Když budu počítat dobu třeba jednoho roku a pak provedu
vybíjení změřením dodané (během toho roku) a získané (při
vybíjení např 1C) kapacity tak ten výpočet je o ničem. A ukáže
mizivou účinnost.</div>
<div>Chci tím příkladem demonstrovat že ta metoda může být i méně
přesná.</div>
<div><br>
</div>
<div>A u e-aut se zase při nízkých teplotách nejspíš nějaká
energie použije pro zahřátí článku a nebo obráceně. Viděl jsem
v konstrukci nějaké auto baterie vodní chlazení procházející
skrze bloky. Tahle "externí" energie je třeba započítat též do
účinnosti, protože k nabíjení nebo vybíjení článku je potřebná,
ale není využitelná.<br>
</div>
<div><br>
čtvrtek 6. června 2024 Martin Záruba <<a href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank">swz@volny.cz</a>> napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">No ale jak počítáte kolik v článku
zůstalo?</font></p>
<p><font face="Arial">Co myslíte, že je na té metodě špatně?
Nenapadám, co jste napsal, jen bych rád věděl, proč Vám
připadá, ž výsledek nadhodnocuje? Údaj Dodané a Získané
se stále sumuje, takže význam zůstatku stále klesá. A
pak už je to jen prostý podíl. <br>
</font></p>
<p><font face="Arial">Jinak ty vzorky mám po vteřině.<br>
</font></p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 6.6.2024 v 19:09 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> 96,5% je velmi dobrá
účinnost.Osobně si myslím, že ta metoda co jste popsal
nebude úplně přesná a tu účinnost nadhodnocuje. Vycházím z
obecných průměrných účinností. Já dělám takový hodně
dlouhodobý test na 18650 článku, který cyklicky nabíjím a
vybíjím, ale jen v malém rozsahu kapacity článku. A
dlouhodobě mi tam vychází nějakých 73%. Vybíjím a nabíjím
konstantním proudem, ale vzhledem k měření napětí jen 1x
za minutu a počítání dodané energie v závislosti na čase
si dovolím troufnout že ta metoda nebude bůh ví jak
přesná.<br>
<br>
čtvrtek 6. června 2024 Martin Záruba <<a href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank">swz@volny.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">Rádo se stalo. Jsem zvědav, kam
se to dostane. Dlouho jsem přemýšlel, jak to
vlastně udělat. Dodanou a získanou energii měřit
je snadné. Ale jak zjistit zůstatkovou energii v
baterii? Podle napětí je to (zvláště u LiFePo
nemožné). Takže jsem to udělal tak, že to, co
zbývá v baterii = Dodané x účinnost - získané. No
a ta účinnost je na začátku odhad. Pokud se
baterie vybíjí a vypočtený zůstatek se dostane pod
nulu nebo naopak bms ohlásí ochranu podvybitím a
zůstatek není 0, zkoriguje se účinnost tak, aby to
vyšlo. No a při nabíjení, pokud se dosáhne
deklarované kapacity a stále lze nabíjet nebo
naopak dojde k aktivaci ochrany na přenabití, tak
se zkoriguje skutečná kapacita baterie. Ty meze
mám nastavené dost měkce, takže to článkům snad
nevadí i za cenu, že by z nich šlo vyždímat ještě
pár procent navíc. Ale o to mi nejde. Lepší
metodu, jak vypočítat účinnost a kapacitu jsem
nevymyslel.</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 6.6.2024 v 18:27 Petr Labaj napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Pěkné a důležité měření.<br>
Díky za něho.<br>
<br>
<br>
PL<br>
<br>
********************<br>
<br>
<div>Dne 6.6.2024 v 16:34 Martin Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<p><font face="Arial">To je velmi logický závěr.
Byl jsem překvapen, jak ztráty stěhováním
iontů jsou malé. Já odhadoval účinnost baterie
FVE na 95%. No a teď asi týden měřím dodanou,
získanou a zůstatkovou energii. Na DC to jde
docela snadno. Je to ještě moc krátká doba,
ale výpočet zatím vylezl na 96,5% a údaj stále
stoupá.</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
</blockquote>
<br>
<fieldset></fieldset>
<pre>______________________________<wbr>_________________
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" target="_blank">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/list<wbr>info/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
<br>
<fieldset></fieldset>
<pre>______________________________<wbr>_________________
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" target="_blank">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/list<wbr>info/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
<br>
<fieldset></fieldset>
<pre>______________________________<wbr>_________________
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" target="_blank">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/<wbr>listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
</div>
</blockquote></div></div>