<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Myslím, že když člověk dostane do ruky první účet z nabíječky, tak
by to tam měl vidět.<br>
A čekal bych, že to bude vědět i auto.<br>
Ono si povídá s nabíječkou prakticky po Ethernetu (i když fyzicky
realizováno po jednom drátě dle standardu Powerline).<br>
Takže se dá předpokládat, že si to do své databáze taky načte a
uloží.<br>
Ale elektru nemá a tak to nevím.<br>
Protože mě to taky zajímá, tak se na to zeptám na jednom fóru, kde
je několik lidí s e-auty.<br>
<br>
PL<br>
<br>
******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 6.6.2024 v 22:24 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRPtP8TAcZp__=ZULF8ux8vbEXKLB9+z6dz0s6b8beLYug@mail.gmail.com">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8">
<div dir="ltr">No a mě přijde z tohoto pohledu zvláštní, že se
nikdo (účinnost nabíjení/vybíjení u e-auta)
<div>nepozastavuje nad tím, že ta změřená energie na palubce
vozu neodpovídá celkové dodané energii do vozu. Nebo to
spousty uživatelů ani neví.</div>
<div>Prostě se uvede spotřeba 20kWh/100km, ale ono je to ve
skutečnosti víc. Jen se šikovně zapomíná tam tuhle skutečnost
uvést.</div>
<div>Je to podobné "lhaní" jako u ropáků, když se udává super
spotřeba měřená nějakým postupem, který nikdy v praxi
nenastane.</div>
<div>Hodně dění okolo e-aut sleduji a v podstatě jen pár testerů
tuto skutečnost zmiňuje.</div>
<div>Jo, pokud někdo pokryje nabíjení plně z FV ( už v režimu po
návratnosti investic do FV ) , tak je mu to buřt.</div>
<div>Ale když to zaplatí ze svého, není to až tak zanedbatelné. </div>
<div>Mě by právě zajímalo jestli vůbec ví majitelé e-aut o
kolik nabijou víc, než projedou...</div>
<div><br>
</div>
</div>
<div id="DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2"><br>
<table style="border-top:1px solid #d3d4de">
<tbody>
<tr>
<td style="width:55px;padding-top:13px"><a
href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail"
target="_blank" moz-do-not-send="true"><img
src="https://s-install.avcdn.net/ipm/preview/icons/icon-envelope-tick-round-orange-animated-no-repeat-v1.gif"
alt="" style="width: 46px; height: 29px;"
moz-do-not-send="true" width="46" height="29"></a></td>
<td
style="width:470px;padding-top:12px;color:#41424e;font-size:13px;font-family:Arial,Helvetica,sans-serif;line-height:18px">Neobsahuje
žádné viry.<a
href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail"
target="_blank" style="color:#4453ea"
moz-do-not-send="true">www.avast.com</a></td>
</tr>
</tbody>
</table>
</div>
<br>
<div class="gmail_quote">
<div dir="ltr" class="gmail_attr">čt 6. 6. 2024 v 21:54
odesílatel Petr Labaj <<a href="mailto:labaj@volny.cz"
moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">labaj@volny.cz</a>>
napsal:<br>
</div>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px
0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div> U aut se to asi bere trochu jinak než u BESS.<br>
Jednak u BESS asi za životnost těch baterek natočíte o hodně
víc cyklů. A nehraje tam moc velkou roli čas.<br>
Kdežto u auta se na čas hledí mnohem víc. Tak tam předehřev
baterky, který pak dokáže urychlit nabíjení, je brán jako
malá daň.<br>
Pokud ten předehřev vezme třeba 1-3kWh navíc, tak je to
energeticky podobné, jako když na to řidič trochu šlápne a
pojede o něco rychleji.<br>
Tak když díky předehřevu nabije rychleji, je spokojenější a
nemusí na to tak šlapat.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div>Dne 6.6.2024 v 20:40 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Já netvrdím že tam metoda je
špatná. Jen nebude přesná a ten výsledek nekoresponduje s
účinností běžně udávanou u LiFePo článků...
<div><br>
</div>
<div>Já nepočítám kolik v článku zůstalo, jen porovnávám
energii do článku dodanou a z článku získanou mezi dvěma
stanovenými hodnotami napětí. Konkrétně u toho Li-on
18650 mám tu spodní mez 3,2V a horní 4V. Určitě (jak tu
zmínil pan Labaj) v tom ale hraje roli i teplota, já to
mám v klimatizované místnosti technologie, takže vliv
teploty neznám. Ale určitě tam nějaký vliv teploty bude.
Ten pokus mi běží, protože jsem chtěl zjistit počet
cyklů Li-on článku, když se nevyužívá celá jeho
kapacita.</div>
<div><br>
</div>
<div>U olověných staničních baterií které se používají v
telekomunikacích by ale tahle metoda byla totálně
nepřesná, neboť tam trvale třeba do 100Ah baterie teče
přibližně půl ampéry. Když budu počítat dobu třeba
jednoho roku a pak provedu vybíjení změřením dodané
(během toho roku) a získané (při vybíjení např 1C)
kapacity tak ten výpočet je o ničem. A ukáže mizivou
účinnost.</div>
<div>Chci tím příkladem demonstrovat že ta metoda může být
i méně přesná.</div>
<div><br>
</div>
<div>A u e-aut se zase při nízkých teplotách nejspíš
nějaká energie použije pro zahřátí článku a nebo
obráceně. Viděl jsem v konstrukci nějaké auto baterie
vodní chlazení procházející skrze bloky. Tahle "externí"
energie je třeba započítat též do účinnosti, protože k
nabíjení nebo vybíjení článku je potřebná, ale není
využitelná.<br>
</div>
<div><br>
čtvrtek 6. června 2024 Martin Záruba <<a
href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank"
moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">swz@volny.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px
0px 0.8ex;border-left:1px solid
rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">No ale jak počítáte kolik v
článku zůstalo?</font></p>
<p><font face="Arial">Co myslíte, že je na té metodě
špatně? Nenapadám, co jste napsal, jen bych rád
věděl, proč Vám připadá, ž výsledek
nadhodnocuje? Údaj Dodané a Získané se stále
sumuje, takže význam zůstatku stále klesá. A pak
už je to jen prostý podíl. <br>
</font></p>
<p><font face="Arial">Jinak ty vzorky mám po
vteřině.<br>
</font></p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 6.6.2024 v 19:09 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> 96,5% je velmi dobrá
účinnost.Osobně si myslím, že ta metoda co jste
popsal nebude úplně přesná a tu účinnost
nadhodnocuje. Vycházím z obecných průměrných
účinností. Já dělám takový hodně dlouhodobý test
na 18650 článku, který cyklicky nabíjím a vybíjím,
ale jen v malém rozsahu kapacity článku. A
dlouhodobě mi tam vychází nějakých 73%. Vybíjím a
nabíjím konstantním proudem, ale vzhledem k měření
napětí jen 1x za minutu a počítání dodané energie
v závislosti na čase si dovolím troufnout že ta
metoda nebude bůh ví jak přesná.<br>
<br>
čtvrtek 6. června 2024 Martin Záruba <<a
href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank"
moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">swz@volny.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px
0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid
rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">Rádo se stalo. Jsem
zvědav, kam se to dostane. Dlouho jsem
přemýšlel, jak to vlastně udělat. Dodanou
a získanou energii měřit je snadné. Ale
jak zjistit zůstatkovou energii v baterii?
Podle napětí je to (zvláště u LiFePo
nemožné). Takže jsem to udělal tak, že to,
co zbývá v baterii = Dodané x účinnost -
získané. No a ta účinnost je na začátku
odhad. Pokud se baterie vybíjí a vypočtený
zůstatek se dostane pod nulu nebo naopak
bms ohlásí ochranu podvybitím a zůstatek
není 0, zkoriguje se účinnost tak, aby to
vyšlo. No a při nabíjení, pokud se dosáhne
deklarované kapacity a stále lze nabíjet
nebo naopak dojde k aktivaci ochrany na
přenabití, tak se zkoriguje skutečná
kapacita baterie. Ty meze mám nastavené
dost měkce, takže to článkům snad nevadí i
za cenu, že by z nich šlo vyždímat ještě
pár procent navíc. Ale o to mi nejde.
Lepší metodu, jak vypočítat účinnost a
kapacitu jsem nevymyslel.</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 6.6.2024 v 18:27 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Pěkné a důležité
měření.<br>
Díky za něho.<br>
<br>
<br>
PL<br>
<br>
********************<br>
<br>
<div>Dne 6.6.2024 v 16:34 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<p><font face="Arial">To je velmi logický
závěr. Byl jsem překvapen, jak ztráty
stěhováním iontů jsou malé. Já
odhadoval účinnost baterie FVE na 95%.
No a teď asi týden měřím dodanou,
získanou a zůstatkovou energii. Na DC
to jde docela snadno. Je to ještě moc
krátká doba, ale výpočet zatím vylezl
na 96,5% a údaj stále stoupá.</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>