<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
U aut se to asi bere trochu jinak než u BESS.<br>
Jednak u BESS asi za životnost těch baterek natočíte o hodně víc
cyklů. A nehraje tam moc velkou roli čas.<br>
Kdežto u auta se na čas hledí mnohem víc. Tak tam předehřev baterky,
který pak dokáže urychlit nabíjení, je brán jako malá daň.<br>
Pokud ten předehřev vezme třeba 1-3kWh navíc, tak je to energeticky
podobné, jako když na to řidič trochu šlápne a pojede o něco
rychleji.<br>
Tak když díky předehřevu nabije rychleji, je spokojenější a nemusí
na to tak šlapat.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 6.6.2024 v 20:40 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRMz8eFWTXW_ds0gwfsqauAS6GfX4aEqTLhv3tvTmhNTpQ@mail.gmail.com">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8">
Já netvrdím že tam metoda je špatná. Jen nebude přesná a ten
výsledek nekoresponduje s účinností běžně udávanou u LiFePo
článků...
<div><br>
</div>
<div>Já nepočítám kolik v článku zůstalo, jen porovnávám energii
do článku dodanou a z článku získanou mezi dvěma stanovenými
hodnotami napětí. Konkrétně u toho Li-on 18650 mám tu spodní mez
3,2V a horní 4V. Určitě (jak tu zmínil pan Labaj) v tom ale
hraje roli i teplota, já to mám v klimatizované místnosti
technologie, takže vliv teploty neznám. Ale určitě tam nějaký
vliv teploty bude. Ten pokus mi běží, protože jsem chtěl zjistit
počet cyklů Li-on článku, když se nevyužívá celá jeho kapacita.</div>
<div><br>
</div>
<div>U olověných staničních baterií které se používají v
telekomunikacích by ale tahle metoda byla totálně nepřesná,
neboť tam trvale třeba do 100Ah baterie teče přibližně půl
ampéry. Když budu počítat dobu třeba jednoho roku a pak provedu
vybíjení změřením dodané (během toho roku) a získané (při
vybíjení např 1C) kapacity tak ten výpočet je o ničem. A ukáže
mizivou účinnost.</div>
<div>Chci tím příkladem demonstrovat že ta metoda může být i méně
přesná.</div>
<div><br>
</div>
<div>A u e-aut se zase při nízkých teplotách nejspíš nějaká
energie použije pro zahřátí článku a nebo obráceně. Viděl jsem
v konstrukci nějaké auto baterie vodní chlazení procházející
skrze bloky. Tahle "externí" energie je třeba započítat též do
účinnosti, protože k nabíjení nebo vybíjení článku je potřebná,
ale není využitelná.<br>
</div>
<div><br>
čtvrtek 6. června 2024 Martin Záruba <<a
href="mailto:swz@volny.cz" moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">swz@volny.cz</a>> napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0
.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">No ale jak počítáte kolik v článku
zůstalo?</font></p>
<p><font face="Arial">Co myslíte, že je na té metodě špatně?
Nenapadám, co jste napsal, jen bych rád věděl, proč Vám
připadá, ž výsledek nadhodnocuje? Údaj Dodané a Získané
se stále sumuje, takže význam zůstatku stále klesá. A
pak už je to jen prostý podíl. <br>
</font></p>
<p><font face="Arial">Jinak ty vzorky mám po vteřině.<br>
</font></p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 6.6.2024 v 19:09 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> 96,5% je velmi dobrá
účinnost.Osobně si myslím, že ta metoda co jste popsal
nebude úplně přesná a tu účinnost nadhodnocuje. Vycházím z
obecných průměrných účinností. Já dělám takový hodně
dlouhodobý test na 18650 článku, který cyklicky nabíjím a
vybíjím, ale jen v malém rozsahu kapacity článku. A
dlouhodobě mi tam vychází nějakých 73%. Vybíjím a nabíjím
konstantním proudem, ale vzhledem k měření napětí jen 1x
za minutu a počítání dodané energie v závislosti na čase
si dovolím troufnout že ta metoda nebude bůh ví jak
přesná.<br>
<br>
čtvrtek 6. června 2024 Martin Záruba <<a
href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank"
moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">swz@volny.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0
.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">Rádo se stalo. Jsem zvědav, kam
se to dostane. Dlouho jsem přemýšlel, jak to
vlastně udělat. Dodanou a získanou energii měřit
je snadné. Ale jak zjistit zůstatkovou energii v
baterii? Podle napětí je to (zvláště u LiFePo
nemožné). Takže jsem to udělal tak, že to, co
zbývá v baterii = Dodané x účinnost - získané. No
a ta účinnost je na začátku odhad. Pokud se
baterie vybíjí a vypočtený zůstatek se dostane pod
nulu nebo naopak bms ohlásí ochranu podvybitím a
zůstatek není 0, zkoriguje se účinnost tak, aby to
vyšlo. No a při nabíjení, pokud se dosáhne
deklarované kapacity a stále lze nabíjet nebo
naopak dojde k aktivaci ochrany na přenabití, tak
se zkoriguje skutečná kapacita baterie. Ty meze
mám nastavené dost měkce, takže to článkům snad
nevadí i za cenu, že by z nich šlo vyždímat ještě
pár procent navíc. Ale o to mi nejde. Lepší
metodu, jak vypočítat účinnost a kapacitu jsem
nevymyslel.</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 6.6.2024 v 18:27 Petr Labaj napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Pěkné a důležité měření.<br>
Díky za něho.<br>
<br>
<br>
PL<br>
<br>
********************<br>
<br>
<div>Dne 6.6.2024 v 16:34 Martin Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<p><font face="Arial">To je velmi logický závěr.
Byl jsem překvapen, jak ztráty stěhováním
iontů jsou malé. Já odhadoval účinnost baterie
FVE na 95%. No a teď asi týden měřím dodanou,
získanou a zůstatkovou energii. Na DC to jde
docela snadno. Je to ještě moc krátká doba,
ale výpočet zatím vylezl na 96,5% a údaj stále
stoupá.</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>