<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
<p><font face="Arial">No s tím odpínáním se mi to moc nezdá.
Pamatuji se, že prodejce mi doporučoval vyrovnat články na
stejné napětí, než se z nich udělá baterie. Měly rozdíl okolo
10mV a (už nevím přesně) asi 3,25V. Všech 24 článků jsem spojil
paralelně, takže to mělo 4880 Ah. A připojil na zdroj s omezením
na 3,4V a proud 2A(víc nedal). Asi po týdnu začal proud klesat a
nakonec zůstal na cca 10mA. Napětí samozřejmě měly všechny
stejné, ale nezměřím to přesněji než na 100uV a i to je už
diskutabilní. A to napětí i po odpojení od zdroje a rozpojení
článků zůstalo. Z toho důvodu si myslím, že je to úplně jedno,
zda jsou připojené ke zdroji nebo ne, stejně nic neteče. Jen
musíte dodržet horní mez napětí, aby se nenafoukly. Ale to je
starost BMS. Pokud jeden článek je zcela nabit, baterii odpojí.
Napětí na panelech vzroste cca o 9 V, což samozřejmě střídačům
nevadí, ony fungují i bez baterek jen připojené k panelům,mají
MPPT. Pokud napětí na panelech v důsledku odběru klesne pod
napětí baterek, BMS je zase připojí a jsou vybíjeny.</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 5.5.2024 v 16:37 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:a0130460-0aff-5fc6-c73c-193f7bf664ce@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
Zajímavé informace, děkuji.<br>
<br>
Je jasné, že musí doběhnout perioda životnosti.<br>
Ale do nových zařízení se snad už olovo nedává, nebo ano?<br>
<br>
Zajímalo by mě, na jakém napětí drží ty LFP baterky. A jak to
napětí modifikují s ohledem na teplotu.<br>
Nelze to prosím nějak jednoduše vyčíst nebo jinak zjistit, aby to
nebylo složité nebo pracné?<br>
A jsou už nějaké zkušenosti s životnosti LFP baterek v takovém
použití? Nebo je ještě moc brzo a zatím ještě všechny žijí?<br>
<br>
U olova se myslím dá použít režim, že když se nastaví vhodné
napětí, tak je možné mít připojený paralelně zdroj stále.<br>
Já jsem tohle dlouho používal na baterce v autě. Po příjezdu jsem
na baterku připnul slabý zdroj cca 13.6V (zásuvkový adaptér a
stabilizátor s LM317), ta baterka pak byla snad věčná.<br>
Teď už to bohužel používat nemůžu, už nemám auto v garáži. A tak
mi baterky odcházejí mnohem dřív.<br>
<br>
Ale u LFP to prý použit nejde, prý to zkracuje životnost. Dřív
jsem si myslel, že je to u LiIon baterek stejné jako u olova, ale
asi ne. Že je třeba externí zdroj odpojit.<br>
Tak předpokládám, že ty profi nabíječky to asi dělají taky tak. Že
baterku natlačí, pak se odpojí a asi jen periodicky na chvíli zase
případně dobijí k vykompenzování samovybíjení.<br>
Je to prosím tak?<br>
<br>
Protože začínám stavět tu svou BMS, tak mě tyhle zkušenosti
zkušenějších zajímají.<br>
<br>
Pro pana Zárubu:<br>
Mimochodem jsem si uvědomil, že to je možná trochu problematický
moment u Vašeho pojetí nabíjení, kdy máte panely paralelně k
baterce.<br>
V létě budou ty panely udržovat baterku stéle v režimu nabíjení,
což pro ni možná není úplně zdravé.<br>
Pokud jí tedy nějak neodpínáte.<br>
<br>
Děkuji.<br>
PL<br>
<br>
*********************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 5.5.2024 v 12:40 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRMWbhq94azVw4kUvbOOf6ZDvbkU46_P6jAoPDCbikqsFQ@mail.gmail.com">
<meta http-equiv="content-type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<div dir="ltr">U těch PB a teplotní kompenzaci ale o
samovybíjení nejde, není to prioritní. To se stejně v průběhu
doby zvětšuje a na konci životnosti je poměrně velké tím, jak
se
<div>na dně hromadí bordel z oloupaných elektrod. Taková
baterka když se s ní cukne je už nepoužitelná, převoz např.
5 let staré baterie na jiné místo = smrt.</div>
<div>Je to kvůli jiné konstrukci, narozdíl např. od
starovacích baterií.</div>
<div> Ale zas jsou výrobci těch staničních bat. , kde převoz i
staré sady nevadí a samovybíjení je i po letech minimální. <br>
<div><br>
</div>
<div> Ta kompenzace je u Pb především kvůli
plynování. To napětí se udržuje na maximální možné výši ,
ale právě tak, aby baterka ještě neplynovala. </div>
<div>Ona je sice ventilem řízená, ale plynování zvyšuje
tlak, teplotu atd. ale hlavně zkracuje životnost. Ta v
tomhle režimu s teplotní kompenzací je i 10-12 let.</div>
<div>Když to tam není ( jednodušší a starší rectifiery ) tak
je životnost klidně i jen poloviční.</div>
<div><br>
</div>
<div>Ono okolo toho olova je vlastně nastavení všech
parametrů toho nabíječe doslova alchymie. U některých
typů Pb například po připojení zátěže napětí postupně
klesá z oněch 54,5V až na přibližně 50V a </div>
<div>při dalším vybíjení začne opět stoupat. Nelogicky,
avšak díky různým elektrochemickým procesům uvnitř té
baterie se tak děje. Ale ne zas u všech typů.</div>
<div>Tzv. "horké" baterie ( FHT typy např: <a
href="https://www.energom.hu/shop_ordered/57753/pic/Adatlapok/fiamm-fht.pdf"
moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">https://www.energom.hu/shop_ordered/57753/pic/Adatlapok/fiamm-fht.pdf</a>
) , které mohou být i na neklimatizovaných site kde
je vysoká provozní teplota , je to vybíjení zas jiné. </div>
<div>Co baterka, to různé nastavení rectifieru, aby se dalo
detekovat , když je problém, vybití, nabití, pokles
kapacity atd.</div>
<div>Dá se říct, že ten nabíječ má uložené "tabulky" které k
dané baterii přesně sedí, a pokud něco nehraje, posílá to
alarmy, že je s bat. něco špatně. </div>
<div><br>
</div>
<div>Zmiňuji to hlavně ve vztahu k těm domácím úložištím,
kde třeba ta teplotní kompenzace není, nebo lépe řečeno já
se s ní ještě nesetkal. A spousty dalších věcí, které se
v profi praxi používají.</div>
<div><br>
</div>
</div>
</div>
<div id="DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2"><br>
<table style="border-top:1px solid #d3d4de">
<tbody>
<tr>
<td style="width:55px;padding-top:13px"><a
href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail"
target="_blank" moz-do-not-send="true"><img
src="https://s-install.avcdn.net/ipm/preview/icons/icon-envelope-tick-round-orange-animated-no-repeat-v1.gif"
alt="" style="width: 46px; height: 29px;"
moz-do-not-send="true" width="46" height="29"></a></td>
<td
style="width:470px;padding-top:12px;color:#41424e;font-size:13px;font-family:Arial,Helvetica,sans-serif;line-height:18px">Neobsahuje
žádné viry.<a
href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail"
target="_blank" style="color:#4453ea"
moz-do-not-send="true">www.avast.com</a></td>
</tr>
</tbody>
</table>
</div>
<br>
<div class="gmail_quote">
<div dir="ltr" class="gmail_attr">ne 5. 5. 2024 v 12:16
odesílatel Pavel Hudeček <<a
href="mailto:edizon@seznam.cz" moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
napsal:<br>
</div>
<blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0px 0px 0px
0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div> Pb baterie mají nezanedbatelné samovybíjení. Jedna ze
strategií, jak se s tím poprat, je udržování na stabilním
napětí.<br>
<br>
Běžné je, že je konstantní, což buď snižuje garantovatelný
dostupný náboj (např. 13-13,2 V), nebo zkracuje životnost
(třeba 13,6), nejčastěji obojí.<br>
<br>
Lepší je, když se tohle U řídí podle teploty. Jenže to
správné U i jeho teplotní závislost se u konkrétních aku
trochu liší. Takže pro výrobce levných UPS, kterej tam
hodí baterky, co jsou zrovna nejlevnější, se to moc
nehodí. Ale u těch staničních je to jiná liga. Tam jsou
parametry známy, případně jsou prachy na vývoj SW, co si
je umí najít. A asi okolo toho budou i nějaký patenty.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 05.05.2024 v 10:53 Martin Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<p><font face="Arial">Mám to chápat tak, že v závislosti
na teplotě se mění napětí na které se baterie nabíjí
a pod které se nesmí vybíjet?</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 5.5.2024 v 10:08 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Nechtěl jsem to vlákno unést,
takže jsem nezasahoval...ale chtěl jsem napsat totéž,
co jste napsal teď vy. V profi praxi u
telekomunikačních staničních baterií (většinou olovo,
teď občas už Li-Ion, LiFePo..) se Ri neměří a ani to
většinou management okolo těch baterií neumožňuje. Co
se sleduje je kapacita. Nabíječe jsou nastavené tak,
že jednou za čas udělají zátěžovou zkoušku, odhodí
230V a měří se kapacita takže se baterka vybíjí do
zařízení. Když je víc než jedna sada je to jednodušší.
Když je jen jedna sada, nevybíjí se úplně ale jen do
nějakého koncového napětí. Dá se z toho velmi dobře
poznat úbytek kapacity, protože v tom rectifieru jsou
uloženy předchozí testy a úbytky.
<div>Jinak má vypozorováno že některé typy staničních<br>
<div>olověných baterií i když mají po x letech ještě
např. 80% kapacity, vnitřní odpor je mnohem vyšší
až o řád, než u nových baterií. </div>
<div><br>
</div>
<div>Co se v profi praxi ale používá je teplotní
kompenzace... napětí na baterii se hodně přesně
upravuje dle její teploty. Tohle jsem nikde jinde
neviděl...</div>
<div><br>
<br>
neděle 5. května 2024 Martin Záruba <<a
href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank"
moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">swz@volny.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0px
0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid
rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">Asi tyto úvahy měly
smysl a přivedly mě vlastně na
začátek.....</font></p>
<p><font face="Arial">Proč vlastně měřit
vnitřní odpor? No protože mě to zajímá.
Jenže něco jiného je to u akumulátoru v
elektromobilu, elektrokolu, koloběžce a
především v dronu. Ve všech těchto
případech je akumulátor (především při
vybíjení) zatěžován proudem 5C, možná i
víc. Zde má vnitřní odpor významný vliv na
ztráty a tedy i oteplení. Článek, který
bude mít kapacitu, ale velký vnitřní odpor
je nepoužitelný.</font></p>
<p><font face="Arial">U FVE ale jsou články
zatěžované mnohem méně. Pokud budeme
předpokládat, že baterie musí vydržet přes
noc, než se vybije, bude obvykle
zatěžovací proud do 0.2C. A nabíjecí?
Řekněme do 0.5C. Nevím, jak jinde, ale já
mám cca 200Ah a nabíjecí proud málokdy
přesáhne 50A. Takže pro FVE je důležitější
kapacita. Článek s výrazně menší kapacitou
snižuje kapacitu celé baterie, protože
udělat balancer, který by mu dostatečně
pomohl je problematické.</font></p>
<p><font face="Arial">Takže zajímavé je měřit
kapacitu. Ale i to není tak snadné, pokud
nenastane stav, že článek je zcela nabitý
nebo zcela vybitý.......<br>
</font></p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">Já mám to měření
vnitřního odporu naplánováno až jako bonus,
až bude fungovat všechno ostatní. <br>
Ale měřit to chci po jednotlivých článcích,
protože tak to podle mě to má i logický
smysl. <br>
Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na
každém článku. <br>
Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít
teoreticky až 16-bitový převodník. <br>
<br>
Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel,
tj. na žádost z centra. <br>
Pak už je jen třeba zajistit na chvíli
nulový odběr (lze snadno zajistit, BMS
nahlásí měniči zákaz nabíjení i vybíjení). <br>
Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché,
dopoledne budou baterky po noci prázdné a
výkon za slunečného dne bude násobný proti
okamžité spotřebě domu). <br>
No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné
zajistit někdy pozdě večer). <br>
<br>
Snažit se to měřit průběžně by možná taky
šlo, ale chtělo by to měření omezit na dobu
ustáleného toku a jen při napětí článku
někde uprostřed jeho napěťového rozsahu. <br>
<br>
Takže realizačně: nejdůležitější je naučit
ty moduly programování firmware typu OTB
(variace na známé OTA, kde tady to nebude
Over-the-air, nýbrž Over-the-bus). ;-) <br>
Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus
doladit za chodu. <br>
<br>
Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil
předváděčky/školení mimo jiné na baterky
Pylontech. Tedy asi nejznámější a zřejmě
nejpopulárnější baterky do úložišť FVE. <br>
A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si
BMS vyvinout sám, protože i známý Pylontech
to má udělané mizerně. <br>
<br>
PL <br>
<br>
******************** <br>
<br>
Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba
napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">Chtěl bych do
programu pro obsluhu BMS udělat výpočet
vnitřního odporu. Jenže stále se mi nedaří
udělat vhodný algoritmus. Mám vzorky
napětí článků a celkový proud baterií
(všechny články jsou v sérii). Jenže
současně se články nabíjejí nebo vybíjejí
podle toho, kterým směrem teče proud.
Takže <br>
<br>
Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky,
protože dU se pohybuje okolo 10 mV na
baterii o napětí 80V. Navíc je třeba vzít
v úvahu to nabití a vybití. A pak se mi
zdá, že napětí reaguje na protékající
proud se zpožděním, ale to se mi zdá skoro
nemožné, vzhledem k velikosti proudu (cca
10A) <br>
<br>
Ty vzorky mám po vteřině. <br>
<br>
Máte nějaký nápad, jak na to? <br>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</div>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
<br>
<br>
<fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
<pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
</body>
</html>