<div dir="ltr">Bohužel ty LiFePo články se teprve nasazují. Je to v podstatě novinka, je jen pár site, kde je nově tahle baterka, takže zkušenosti žádné.<div>Vytendroval se nějaký zahraniční dodavatel a ceny jsou naprosto nevídané. I oproti stejné kW/h kapacitě z olova je ta cena výborná, jakože je to levné.</div><div>Za pár let se uvidí, jak to funguje, teď se to ladí.</div><div>Je třeba zdůraznit, že ten režim je naprosto odlišný od těch FV úložišť, kde baterka furt cykluje.</div><div>Tady je to nabité věčnost a čeká na výpadek. Ten je někde co měsíc, někde ale i roky bez výpadku..</div></div><div id="DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2"><br><table style="border-top:1px solid #d3d4de"><tr><td style="width:55px;padding-top:13px"><a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" target="_blank"><img src="https://s-install.avcdn.net/ipm/preview/icons/icon-envelope-tick-round-orange-animated-no-repeat-v1.gif" alt="" width="46" height="29" style="width: 46px; height: 29px;"></a></td><td style="width:470px;padding-top:12px;color:#41424e;font-size:13px;font-family:Arial,Helvetica,sans-serif;line-height:18px">Neobsahuje žádné viry.<a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" target="_blank" style="color:#4453ea">www.avast.com</a></td></tr></table><a href="#DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2" width="1" height="1"></a></div><br><div class="gmail_quote"><div dir="ltr" class="gmail_attr">ne 5. 5. 2024 v 16:38 odesílatel Petr Labaj <<a href="mailto:labaj@volny.cz">labaj@volny.cz</a>> napsal:<br></div><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div>
Zajímavé informace, děkuji.<br>
<br>
Je jasné, že musí doběhnout perioda životnosti.<br>
Ale do nových zařízení se snad už olovo nedává, nebo ano?<br>
<br>
Zajímalo by mě, na jakém napětí drží ty LFP baterky. A jak to napětí
modifikují s ohledem na teplotu.<br>
Nelze to prosím nějak jednoduše vyčíst nebo jinak zjistit, aby to
nebylo složité nebo pracné?<br>
A jsou už nějaké zkušenosti s životnosti LFP baterek v takovém
použití? Nebo je ještě moc brzo a zatím ještě všechny žijí?<br>
<br>
U olova se myslím dá použít režim, že když se nastaví vhodné napětí,
tak je možné mít připojený paralelně zdroj stále.<br>
Já jsem tohle dlouho používal na baterce v autě. Po příjezdu jsem na
baterku připnul slabý zdroj cca 13.6V (zásuvkový adaptér a
stabilizátor s LM317), ta baterka pak byla snad věčná.<br>
Teď už to bohužel používat nemůžu, už nemám auto v garáži. A tak mi
baterky odcházejí mnohem dřív.<br>
<br>
Ale u LFP to prý použit nejde, prý to zkracuje životnost. Dřív jsem
si myslel, že je to u LiIon baterek stejné jako u olova, ale asi ne.
Že je třeba externí zdroj odpojit.<br>
Tak předpokládám, že ty profi nabíječky to asi dělají taky tak. Že
baterku natlačí, pak se odpojí a asi jen periodicky na chvíli zase
případně dobijí k vykompenzování samovybíjení.<br>
Je to prosím tak?<br>
<br>
Protože začínám stavět tu svou BMS, tak mě tyhle zkušenosti
zkušenějších zajímají.<br>
<br>
Pro pana Zárubu:<br>
Mimochodem jsem si uvědomil, že to je možná trochu problematický
moment u Vašeho pojetí nabíjení, kdy máte panely paralelně k
baterce.<br>
V létě budou ty panely udržovat baterku stéle v režimu nabíjení, což
pro ni možná není úplně zdravé.<br>
Pokud jí tedy nějak neodpínáte.<br>
<br>
Děkuji.<br>
PL<br>
<br>
*********************<br>
<br>
<div>Dne 5.5.2024 v 12:40 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<div dir="ltr">U těch PB a teplotní kompenzaci ale o samovybíjení
nejde, není to prioritní. To se stejně v průběhu doby zvětšuje a
na konci životnosti je poměrně velké tím, jak se
<div>na dně hromadí bordel z oloupaných elektrod. Taková baterka
když se s ní cukne je už nepoužitelná, převoz např. 5 let
staré baterie na jiné místo = smrt.</div>
<div>Je to kvůli jiné konstrukci, narozdíl např. od starovacích
baterií.</div>
<div> Ale zas jsou výrobci těch staničních bat. , kde převoz i
staré sady nevadí a samovybíjení je i po letech minimální. <br>
<div><br>
</div>
<div> Ta kompenzace je u Pb především kvůli plynování.
To napětí se udržuje na maximální možné výši , ale právě
tak, aby baterka ještě neplynovala. </div>
<div>Ona je sice ventilem řízená, ale plynování zvyšuje tlak,
teplotu atd. ale hlavně zkracuje životnost. Ta v tomhle
režimu s teplotní kompenzací je i 10-12 let.</div>
<div>Když to tam není ( jednodušší a starší rectifiery ) tak
je životnost klidně i jen poloviční.</div>
<div><br>
</div>
<div>Ono okolo toho olova je vlastně nastavení všech parametrů
toho nabíječe doslova alchymie. U některých typů Pb
například po připojení zátěže napětí postupně klesá z oněch
54,5V až na přibližně 50V a </div>
<div>při dalším vybíjení začne opět stoupat. Nelogicky,
avšak díky různým elektrochemickým procesům uvnitř té
baterie se tak děje. Ale ne zas u všech typů.</div>
<div>Tzv. "horké" baterie ( FHT typy např: <a href="https://www.energom.hu/shop_ordered/57753/pic/Adatlapok/fiamm-fht.pdf" target="_blank">https://www.energom.hu/shop_ordered/57753/pic/Adatlapok/fiamm-fht.pdf</a>
) , které mohou být i na neklimatizovaných site kde je
vysoká provozní teplota , je to vybíjení zas jiné. </div>
<div>Co baterka, to různé nastavení rectifieru, aby se dalo
detekovat , když je problém, vybití, nabití, pokles kapacity
atd.</div>
<div>Dá se říct, že ten nabíječ má uložené "tabulky" které k
dané baterii přesně sedí, a pokud něco nehraje, posílá to
alarmy, že je s bat. něco špatně. </div>
<div><br>
</div>
<div>Zmiňuji to hlavně ve vztahu k těm domácím úložištím, kde
třeba ta teplotní kompenzace není, nebo lépe řečeno já se s
ní ještě nesetkal. A spousty dalších věcí, které se v profi
praxi používají.</div>
<div><br>
</div>
</div>
</div>
<div id="m_1127451926244989027DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2"><br>
<table style="border-top:1px solid rgb(211,212,222)">
<tbody>
<tr>
<td style="width:55px;padding-top:13px"><a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" target="_blank"><img src="https://s-install.avcdn.net/ipm/preview/icons/icon-envelope-tick-round-orange-animated-no-repeat-v1.gif" alt="" style="width: 46px; height: 29px;" width="46" height="29"></a></td>
<td style="width:470px;padding-top:12px;color:rgb(65,66,78);font-size:13px;font-family:Arial,Helvetica,sans-serif;line-height:18px">Neobsahuje
žádné viry.<a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" style="color:rgb(68,83,234)" target="_blank">www.avast.com</a></td>
</tr>
</tbody>
</table>
</div>
<br>
<div class="gmail_quote">
<div dir="ltr" class="gmail_attr">ne 5. 5. 2024 v 12:16
odesílatel Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank">edizon@seznam.cz</a>>
napsal:<br>
</div>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div> Pb baterie mají nezanedbatelné samovybíjení. Jedna ze
strategií, jak se s tím poprat, je udržování na stabilním
napětí.<br>
<br>
Běžné je, že je konstantní, což buď snižuje garantovatelný
dostupný náboj (např. 13-13,2 V), nebo zkracuje životnost
(třeba 13,6), nejčastěji obojí.<br>
<br>
Lepší je, když se tohle U řídí podle teploty. Jenže to
správné U i jeho teplotní závislost se u konkrétních aku
trochu liší. Takže pro výrobce levných UPS, kterej tam hodí
baterky, co jsou zrovna nejlevnější, se to moc nehodí. Ale u
těch staničních je to jiná liga. Tam jsou parametry známy,
případně jsou prachy na vývoj SW, co si je umí najít. A asi
okolo toho budou i nějaký patenty.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 05.05.2024 v 10:53 Martin Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<p><font face="Arial">Mám to chápat tak, že v závislosti
na teplotě se mění napětí na které se baterie nabíjí a
pod které se nesmí vybíjet?</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 5.5.2024 v 10:08 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Nechtěl jsem to vlákno unést,
takže jsem nezasahoval...ale chtěl jsem napsat totéž, co
jste napsal teď vy. V profi praxi u telekomunikačních
staničních baterií (většinou olovo, teď občas už Li-Ion,
LiFePo..) se Ri neměří a ani to většinou management
okolo těch baterií neumožňuje. Co se sleduje je
kapacita. Nabíječe jsou nastavené tak, že jednou za čas
udělají zátěžovou zkoušku, odhodí 230V a měří se
kapacita takže se baterka vybíjí do zařízení. Když je
víc než jedna sada je to jednodušší. Když je jen jedna
sada, nevybíjí se úplně ale jen do nějakého koncového
napětí. Dá se z toho velmi dobře poznat úbytek kapacity,
protože v tom rectifieru jsou uloženy předchozí testy a
úbytky.
<div>Jinak má vypozorováno že některé typy staničních<br>
<div>olověných baterií i když mají po x letech ještě
např. 80% kapacity, vnitřní odpor je mnohem vyšší až
o řád, než u nových baterií. </div>
<div><br>
</div>
<div>Co se v profi praxi ale používá je teplotní
kompenzace... napětí na baterii se hodně přesně
upravuje dle její teploty. Tohle jsem nikde jinde
neviděl...</div>
<div><br>
<br>
neděle 5. května 2024 Martin Záruba <<a href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank">swz@volny.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">Asi tyto úvahy měly smysl
a přivedly mě vlastně na začátek.....</font></p>
<p><font face="Arial">Proč vlastně měřit vnitřní
odpor? No protože mě to zajímá. Jenže něco
jiného je to u akumulátoru v elektromobilu,
elektrokolu, koloběžce a především v dronu.
Ve všech těchto případech je akumulátor
(především při vybíjení) zatěžován proudem
5C, možná i víc. Zde má vnitřní odpor
významný vliv na ztráty a tedy i oteplení.
Článek, který bude mít kapacitu, ale velký
vnitřní odpor je nepoužitelný.</font></p>
<p><font face="Arial">U FVE ale jsou články
zatěžované mnohem méně. Pokud budeme
předpokládat, že baterie musí vydržet přes
noc, než se vybije, bude obvykle zatěžovací
proud do 0.2C. A nabíjecí? Řekněme do 0.5C.
Nevím, jak jinde, ale já mám cca 200Ah a
nabíjecí proud málokdy přesáhne 50A. Takže
pro FVE je důležitější kapacita. Článek s
výrazně menší kapacitou snižuje kapacitu
celé baterie, protože udělat balancer, který
by mu dostatečně pomohl je problematické.</font></p>
<p><font face="Arial">Takže zajímavé je měřit
kapacitu. Ale i to není tak snadné, pokud
nenastane stav, že článek je zcela nabitý
nebo zcela vybitý.......<br>
</font></p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">Já mám to měření
vnitřního odporu naplánováno až jako bonus, až
bude fungovat všechno ostatní. <br>
Ale měřit to chci po jednotlivých článcích,
protože tak to podle mě to má i logický smysl.
<br>
Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na
každém článku. <br>
Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít
teoreticky až 16-bitový převodník. <br>
<br>
Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel, tj.
na žádost z centra. <br>
Pak už je jen třeba zajistit na chvíli nulový
odběr (lze snadno zajistit, BMS nahlásí měniči
zákaz nabíjení i vybíjení). <br>
Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché,
dopoledne budou baterky po noci prázdné a
výkon za slunečného dne bude násobný proti
okamžité spotřebě domu). <br>
No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné
zajistit někdy pozdě večer). <br>
<br>
Snažit se to měřit průběžně by možná taky šlo,
ale chtělo by to měření omezit na dobu
ustáleného toku a jen při napětí článku někde
uprostřed jeho napěťového rozsahu. <br>
<br>
Takže realizačně: nejdůležitější je naučit ty
moduly programování firmware typu OTB (variace
na známé OTA, kde tady to nebude Over-the-air,
nýbrž Over-the-bus). ;-) <br>
Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus
doladit za chodu. <br>
<br>
Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil
předváděčky/školení mimo jiné na baterky
Pylontech. Tedy asi nejznámější a zřejmě
nejpopulárnější baterky do úložišť FVE. <br>
A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si
BMS vyvinout sám, protože i známý Pylontech to
má udělané mizerně. <br>
<br>
PL <br>
<br>
******************** <br>
<br>
Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">Chtěl bych do programu
pro obsluhu BMS udělat výpočet vnitřního
odporu. Jenže stále se mi nedaří udělat
vhodný algoritmus. Mám vzorky napětí článků
a celkový proud baterií (všechny články jsou
v sérii). Jenže současně se články nabíjejí
nebo vybíjejí podle toho, kterým směrem teče
proud. Takže <br>
<br>
Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky,
protože dU se pohybuje okolo 10 mV na
baterii o napětí 80V. Navíc je třeba vzít v
úvahu to nabití a vybití. A pak se mi zdá,
že napětí reaguje na protékající proud se
zpožděním, ale to se mi zdá skoro nemožné,
vzhledem k velikosti proudu (cca 10A) <br>
<br>
Ty vzorky mám po vteřině. <br>
<br>
Máte nějaký nápad, jak na to? <br>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</div>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
<br>
</div>
_______________________________________________<br>
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a><br>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a><br>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br>
</blockquote></div>