<div dir="ltr">Ne, jde jen o nabíjecí "koncové" napětí. Jde o to, že u těch staničních provozů se udržuje baterie trvale nabitá. Dlouhodobě. Prostě dokud nepřijde výpadek 230V, baterka má maximální napětí, které v DS ( stdby-use) dovoluje. <div>V praxi a při 20C Ceslia to bývá na 4x12V ( 48V) baterie 53,8-54,5 V , což je 2,25V/článek. Nabíječ je nastaven na nabíjení konstantním napětím s omezením proudu.<div>Až se opět baterka po výpadku nabije, udržuje se konstatní napětí, které ale je závislé na teplotě.</div><div>U datasheetu ( např. <a href="https://www.omnitron.cz/_dokumenty/292019125749857/ft12-100ah-7387.pdf">https://www.omnitron.cz/_dokumenty/292019125749857/ft12-100ah-7387.pdf</a> ) těch baterií je uváděn tzv. "temperature compensation" a nabíječ hlídá, aby se to napětí se změnou teploty upravovalo. Při změně teploty např z 5C na 35C je to poměrně veliká hodnota. </div><div>Myslel jsem si, že je to výsada těch olověných baterií, ale teplotní čidla u baterek se používají i novějších LiFePo a v menu toho rectifieru se také "tc" nastavuje. </div><div><br></div></div></div><div id="DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2"><br><table style="border-top:1px solid #d3d4de"><tr><td style="width:55px;padding-top:13px"><a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" target="_blank"><img src="https://s-install.avcdn.net/ipm/preview/icons/icon-envelope-tick-round-orange-animated-no-repeat-v1.gif" alt="" width="46" height="29" style="width: 46px; height: 29px;"></a></td><td style="width:470px;padding-top:12px;color:#41424e;font-size:13px;font-family:Arial,Helvetica,sans-serif;line-height:18px">Neobsahuje žádné viry.<a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" target="_blank" style="color:#4453ea">www.avast.com</a></td></tr></table><a href="#DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2" width="1" height="1"></a></div><br><div class="gmail_quote"><div dir="ltr" class="gmail_attr">ne 5. 5. 2024 v 11:09 odesílatel Martin Záruba <<a href="mailto:swz@volny.cz">swz@volny.cz</a>> napsal:<br></div><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex"><u></u>
<div>
<p><font face="Arial">Mám to chápat tak, že v závislosti na teplotě
se mění napětí na které se baterie nabíjí a pod které se nesmí
vybíjet?</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 5.5.2024 v 10:08 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
Nechtěl jsem to vlákno unést, takže jsem nezasahoval...ale chtěl
jsem napsat totéž, co jste napsal teď vy. V profi praxi u
telekomunikačních staničních baterií (většinou olovo, teď občas už
Li-Ion, LiFePo..) se Ri neměří a ani to většinou management okolo
těch baterií neumožňuje. Co se sleduje je kapacita. Nabíječe jsou
nastavené tak, že jednou za čas udělají zátěžovou zkoušku, odhodí
230V a měří se kapacita takže se baterka vybíjí do zařízení. Když
je víc než jedna sada je to jednodušší. Když je jen jedna sada,
nevybíjí se úplně ale jen do nějakého koncového napětí. Dá se z
toho velmi dobře poznat úbytek kapacity, protože v tom rectifieru
jsou uloženy předchozí testy a úbytky.
<div>Jinak má vypozorováno že některé typy staničních<br>
<div>olověných baterií i když mají po x letech ještě např. 80%
kapacity, vnitřní odpor je mnohem vyšší až o řád, než u nových
baterií. </div>
<div><br>
</div>
<div>Co se v profi praxi ale používá je teplotní kompenzace...
napětí na baterii se hodně přesně upravuje dle její teploty.
Tohle jsem nikde jinde neviděl...</div>
<div><br>
<br>
neděle 5. května 2024 Martin Záruba <<a href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank">swz@volny.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">Asi tyto úvahy měly smysl a přivedly
mě vlastně na začátek.....</font></p>
<p><font face="Arial">Proč vlastně měřit vnitřní odpor? No
protože mě to zajímá. Jenže něco jiného je to u
akumulátoru v elektromobilu, elektrokolu, koloběžce a
především v dronu. Ve všech těchto případech je
akumulátor (především při vybíjení) zatěžován proudem
5C, možná i víc. Zde má vnitřní odpor významný vliv na
ztráty a tedy i oteplení. Článek, který bude mít
kapacitu, ale velký vnitřní odpor je nepoužitelný.</font></p>
<p><font face="Arial">U FVE ale jsou články zatěžované
mnohem méně. Pokud budeme předpokládat, že baterie
musí vydržet přes noc, než se vybije, bude obvykle
zatěžovací proud do 0.2C. A nabíjecí? Řekněme do 0.5C.
Nevím, jak jinde, ale já mám cca 200Ah a nabíjecí
proud málokdy přesáhne 50A. Takže pro FVE je
důležitější kapacita. Článek s výrazně menší kapacitou
snižuje kapacitu celé baterie, protože udělat
balancer, který by mu dostatečně pomohl je
problematické.</font></p>
<p><font face="Arial">Takže zajímavé je měřit kapacitu.
Ale i to není tak snadné, pokud nenastane stav, že
článek je zcela nabitý nebo zcela vybitý.......<br>
</font></p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">Já mám to měření vnitřního odporu
naplánováno až jako bonus, až bude fungovat všechno
ostatní. <br>
Ale měřit to chci po jednotlivých článcích, protože tak
to podle mě to má i logický smysl. <br>
Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na každém článku.
<br>
Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít teoreticky
až 16-bitový převodník. <br>
<br>
Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel, tj. na žádost
z centra. <br>
Pak už je jen třeba zajistit na chvíli nulový odběr (lze
snadno zajistit, BMS nahlásí měniči zákaz nabíjení i
vybíjení). <br>
Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché, dopoledne
budou baterky po noci prázdné a výkon za slunečného dne
bude násobný proti okamžité spotřebě domu). <br>
No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné zajistit
někdy pozdě večer). <br>
<br>
Snažit se to měřit průběžně by možná taky šlo, ale
chtělo by to měření omezit na dobu ustáleného toku a jen
při napětí článku někde uprostřed jeho napěťového
rozsahu. <br>
<br>
Takže realizačně: nejdůležitější je naučit ty moduly
programování firmware typu OTB (variace na známé OTA,
kde tady to nebude Over-the-air, nýbrž Over-the-bus).
;-) <br>
Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus doladit za
chodu. <br>
<br>
Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil
předváděčky/školení mimo jiné na baterky Pylontech. Tedy
asi nejznámější a zřejmě nejpopulárnější baterky do
úložišť FVE. <br>
A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si BMS
vyvinout sám, protože i známý Pylontech to má udělané
mizerně. <br>
<br>
PL <br>
<br>
******************** <br>
<br>
Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">Chtěl bych do programu pro
obsluhu BMS udělat výpočet vnitřního odporu. Jenže
stále se mi nedaří udělat vhodný algoritmus. Mám
vzorky napětí článků a celkový proud baterií (všechny
články jsou v sérii). Jenže současně se články
nabíjejí nebo vybíjejí podle toho, kterým směrem teče
proud. Takže <br>
<br>
Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky, protože dU se
pohybuje okolo 10 mV na baterii o napětí 80V. Navíc je
třeba vzít v úvahu to nabití a vybití. A pak se mi
zdá, že napětí reaguje na protékající proud se
zpožděním, ale to se mi zdá skoro nemožné, vzhledem k
velikosti proudu (cca 10A) <br>
<br>
Ty vzorky mám po vteřině. <br>
<br>
Máte nějaký nápad, jak na to? <br>
</blockquote>
_______________________________________________ <br>
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" target="_blank">www.HW.cz</a> <br>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<br>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</div>
<br>
<fieldset></fieldset>
<pre>_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" target="_blank">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
</div>
_______________________________________________<br>
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a><br>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a><br>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br>
</blockquote></div>