<!DOCTYPE html>
<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    <p><font face="Arial">Hodně. Zkusil jsem využít betonovou jímku na
        dešťovou vodu jako výměník. Jímka má 7m3, ale to není to
        hlavní.Je kruhová a je v ní namotáno dokola 50m trubky PexAlPex
        (na podlahovku) 18x2. Bylo to schopné dávat 5 kW, ale stěny
        jímky nebyly shopné ten výkon předat, teplota vody postupně
        klesala. Ale 2kW trvale. To předání tepla je bídné (vzhledem k
        rozměrům) protože </font></p>
    <p><font face="Arial">1) voda v jímce není čistá a na trubkách se
        usadily nečistoty.</font></p>
    <p><font face="Arial">2) voda v jímce je stojatá.</font></p>
    <p><font face="Arial">Závěr: Pokud byste udělal ten výměník tak, že
        byste vzal plastový sud (se šroubovacím víkem, aby to šlo
        rozebrat), do něj namotal co se vejde trubky, (alespoň 10 m) a
        sudem by protékala ta primární znečištěná voda, asi byt to bylo
        navždycky. Víkem by prostředkem přicházela prímární voda a
        druhou trubkou by se zespoda vracela. no a výměník by se namotal
        tak, aby víkem prošel a zde by naopak studená šla dolů a teplá
        odcházela horním koncem, aby byl protisměrný. A neo to celé
        upavnit vzhůru nohama. Kdybyste to chtěl vyčistit, vypustíte
        primární vodu a sud vyšroubujete. A ke všemu můžete.<br>
      </font></p>
    <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 4.5.2024 v 1:09 Petr Labaj
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:06ca1b9d-3884-324e-5d42-fbfd6576831d@volny.cz">Jak moc
      by asi zhoršilo přenos tepla, kdyby se použila plastová spirála?
      <br>
      Bylo by to levné a lehké, tak by se asi klidně mohla udělat 2x
      delší a tedy i s 2x větším povrchem.
      <br>
      Ta voda zřejmě není příliš natlakovaná, tak by stěny mohly být
      celkem tenké.
      <br>
      <br>
      PL
      <br>
      <br>
      ********************
      <br>
      <br>
      Dne 3.5.2024 v 23:18 Vláďa Anděl napsal(a):
      <br>
      <blockquote type="cite">No proč se ptám. Kamarád vyrábí tepelná
        čerpadla voda-voda a jako výparník tam dává měděný trubkový
        výměník. Proti deskovému je to nesrovnatelně odolnější proti
        zanášení. Mám to od něj taky a topím s tím už 7 let. Jenže teď
        přišel s tím, že u některých zákazníků se stane, že se v mědi
        začnou vyleptávat dolíky, až se to prožere skrz. A dělají se v
        různých místech, na začátku i na konci. Nejdřív to zkoušel
        cínovat a to jsem mu hned rozmlouval. Protože co vím od
        korozářů, co mají na starosti potrubí v zemi - pokud je tam
        stará porézní asfaltová izolace a potrubí není dostatečně
        elektricky chráněné (potřebuje proti referenční elektrodě
        Cu/CuSO4 minimálně -0,85V, dává se -1,5 a nesmí to překročit -2,
        kdy tam začne vznikat vodík), sice koroduje, ale relativně
        pomalu. Pokud je to nové poplastované potrubí a při ukládání do
        země udělá do plastu šutr díru, proud se soustředí do toho
        jednoho místa a díra se tam prožere dost rychle.
        <br>
        <br>
        U toho cínování si nedělám iluze, že by u tak složitého dílu ta
        vrstva cínu byla bez pórů. Je tam ve velké trubce svazek trubek,
        je to 3 m dlouhé stočené do spirály a jsou tam plastové
        rozpěrky. Má tam čerpadlo ve studni spojené s PE a k TČ
        připojené přes 10-40m plastové trubky. Nevím, jaký proud může
        téct přes 10 m vodního sloupce, ale odhadoval bych, že bude
        zanedbatelný.
        <br>
        <br>
        Nevím, jak je to u mědi, ale u železa proud 1A po dobu 1 roku
        rozpustí něco přes 9 (9,2?) Kg železa. Pokud by přes takovou
        plochu mědi tekly miliampéry, nebo jen mikroampéry, nemělo by to
        udělat vůbec nic. Co mě na tom mate, že se to vyžere jen místně
        a né v celé ploše. A kdekoliv, někdy na začátku a někdy i na
        konci trubky. Pokud by to udělal DC proud ze vstupní trubky,
        čekal bych tu korozi hned na začátku. I když je tam iontová
        vodivost a třeba je životnost iontů tak dlouhá, že se mohou
        dostat až na konec té trubky? Fakt nevím. Jediné, co mě napadá,
        že se ten povrch zpasivuje a v některých místech se ta pasivační
        vrstva poruší. Pak by to mohlo působit takhle bodově. Nebo tam
        působí jen chemie té vody? Ale i tak by se tomu asi dalo tou
        elektrodou pomoct.
        <br>
        <br>
        Právě že mám dojem, že jste tehdy psal, že vám to výměník
        prožírá taky jen někde. Bohužel korozáři znají ochranu železa a
        co jsem se už u dvou lidí ptal, s mědí mi moc neporadili. Takže
        tápeme a hledáme řešení. On se už pak naučil dělat ty výměníky i
        z nerezu, ale říkal, že zase někde jinde se prožere nerezový. Já
        mám vodu bublinkovou, tak trochu poděbradkovou a výměník zatím
        drží. Jak uvnitř vypadá, nevím.
        <br>
        <br>
        Anděl
        <br>
        <br>
      </blockquote>
      <br>
      _______________________________________________
      <br>
      HW-list mailing list  -  sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
      <br>
      <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
      <br>
      <a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
      <br>
    </blockquote>
  </body>
</html>