Další věc.. citlivost oko na různé barvy jestliže se jedná o různé barvičky tak u zelené ledky budou mnohem vyšší odpory a menší proudy...<br><br>pondělí 29. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz">edizon@seznam.cz</a>> napsal(a):<br><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex"><u></u>
<div>
Takhle nějak to proběhlo v předchozím případě, jen se dvěma
obměnami:<br>
1. Místo ampérmetru byl použit ohmmetr - to bylo jasné +, rovnou je
znám požadovaný R, i když se nikdo z přítomných asi neznal s panem
Ohmem:-)<br>
2. LEDky byly 0805 připájené na drátky - bohužel se přitom některé
trochu připekly, tak výsledek neodpovídal ... proto přišlo na řadu
druhé kolo<br>
<br>
Druhé kolo se jmenuje "o nich bez nich", tedy změnu mám vyřešit já,
zatímco se LEDky nacházejí daleko:-)<br>
<br>
------------<br>
Trochu lépe jsem zformuloval dotaz pro chatGPT a dozvěděl se, že
následovníkem pánů Weber–Fechner je pan Stevens a jeho <br>
<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Stevens%27s_power_law" target="_blank">https://en.wikipedia.org/wiki/<wbr>Stevens%27s_power_law</a><br>
(česky podle chata "Stevensova-Bartlettova úprava", nenalezeno, na
dotaz jak je to anglicky, "Stevens power law")<br>
<br>
Hlavní myšlenka:<br>
<img src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7fa10098e2730e290d0420f0eb22f260646feb31" aria-hidden="true" alt="{\displaystyle \psi (I)=kI^{a},}" style="border:0px;vertical-align:-0.838ex;display:inline-block;color:rgb(32,33,34);font-family:sans-serif;font-size:14px;font-style:normal;font-weight:400;letter-spacing:normal;text-align:start;text-indent:0px;text-transform:none;word-spacing:0px;white-space:normal;background-color:rgb(255,255,255);width:11.769ex;height:2.843ex"><br>
<br>
A k tomu jsou i data.<br>
Ale jak už to tak bývá, tak u zdokonalených věcí přicházejí
složitosti, třeba víc možností alfy:<br>
<table style="font-size:14px;background-color:rgb(248,249,250);color:rgb(32,33,34);margin:1em 0px 1em 1em;border:1px solid rgb(162,169,177);border-collapse:collapse;font-family:sans-serif;font-style:normal;font-weight:400;letter-spacing:normal;text-align:start;text-transform:none;word-spacing:0px;white-space:normal">
<tbody>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">0.33</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">5°
target in dark</td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">0.5</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Point_source" title="Point source" style="text-decoration:none;color:rgb(51,102,204);background:none" target="_blank">Point
source</a></td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">0.5</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brief
flash</td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">1</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Point
source briefly flashed</td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Lightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">1.2</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Reflectance
of gray papers</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Ještě mě tam zaujala položka:<br>
<table style="font-size:14px;background-color:rgb(248,249,250);color:rgb(32,33,34);margin:1em 0px 1em 1em;border:1px solid rgb(162,169,177);border-collapse:collapse;font-family:sans-serif;font-style:normal;font-weight:400;letter-spacing:normal;text-align:start;text-transform:none;word-spacing:0px;white-space:normal">
<tbody>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Electric
shock</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">3.5</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Current
through fingers</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Takže v závislosti na okolnostech je vjem jasu vs výkon:<br>
3. odmocnina, 2. odmocnina, lineární, nebo kousek rychlejší...<br>
<br>
Další věc je, že to týpek naměřil před mnoha lety, určitě ne s
LEDkama.<br>
<br>
Závěr: Odrazivost šedých papírů vynechám, průměr z ostatních je:<br>
2.33/4 = 0.5825, tedy taková slabší 2. odmocnina<br>
1/0,58.. = 1,7167..<br>
když na tohle umocním zadaný poměr, dostanu poměr proudů, 1/ je
poměr R<br>
Např. z 0,5 se tak stane 0,304 a R má bejt 3,29x větší.<br>
<br>
Tak uvidíme, zda to dopadne líp než předchozí kolo:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 23:14 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
Potřebné ingredience:<br>
LED, zdroj 5V, potenciometr, ampérmetr, papír, tužka, pozorovatel,
točitel.<br>
<br>
Točitel pootočí potenciometrem a zeptá se pozorovatele: "Už je to
ono?"<br>
Proces opakuje tak dlouho, až je odpověď "Ano".<br>
Pak jeden z nich přečte údaj na ampérmetru a ten druhý ho zapíše
na papír.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div>Dne 28.4.2024 v 19:42 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
Dostal jsem zadání, změnit hodnoty tak, aby se <b>vizuální jas</b>
změnil o<br>
D1 -50%<br>
D2 -40%<br>
D4 -10%<br>
D5 -50%<br>
<br>
K tomu znám původní hodnoty R a že je na nich poměrně velká část
napájecího napětí, takže můžu očekávat, že i po změně hodnot
bude na R skoro stejné napětí. Kolik mají LEDky mCd/mA neznámo,
natož nějaké průběhy. Týpek si jich do zásoby koupil hromadu na
Ali.<br>
<br>
Zároveň vím, že hlavní nelinearita v celém řetězci začíná
dopadem na sítnici a končí dojmem pozorovatele. A že má tvar
logaritmu o základu který neznám, alias dekadický logaritmus
násobený neznámým koeficientem.<br>
<br>
Ostatní vlivy, jako nelinearita LEDek, nebo změna úbytku napětí,
jsem se právě z praktických důvodů rozhodl zanedbat, že by to
bylo zbytečně moc vědecké:-)<br>
<br>
Jediný problém je, že neznám ten koeficient, nebo základ
logaritmu:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 15:39 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
Co je to běžný rozsah? Proud běžnou 20mA LED 10-20 mA? Je
třeba se bavit konkrétně. V DS u diod bývá uvedená závislost
Pout na I.
<div><br>
</div>
<div><a href="https://electronics.stackexchange.com/questions/180666/why-does-the-intensity-of-light-in-leds-not-increase-with-current-after-a-partic" target="_blank">https://electronics.<wbr>stackexchange.com/questions/<wbr>180666/why-does-the-intensity-<wbr>of-light-in-leds-not-increase-<wbr>with-current-after-a-partic</a></div>
<div><br>
</div>
<div><br>
</div>
<div> A ano , od 10-20mA je ta závislost skoro lineární.</div>
<div>To lze ale prohlásit ale o jakékoliv "křivuli" když z
ní vezmeme 5%.</div>
<div> Podle mě na to jdete zbytečně vědecky. Prostě kouknu do
DS a podle požadovaného svitu nastavím proud a nebo vezmu
konkrétní diodu a tu svítivost změřím. A jak už jsem psal
hraje v tom velkou roli právě účinnost té LEDky.</div>
<div><br>
</div>
<div><br>
neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div> No to je krajní varianta, v běžném rozsahu a když
není bílá, tak je linearita velmi vysoká. Akorát bílý jí
maj horší kvůli luminoforu. Ale i vliv luminoforu je
zanedbatelnej proti tomu, že si to voko to
zlogaritmuje:-)<br>
<br>
Takže linearita LEDky je drobnej detail, kterej je proti
"kolik je k" zanedbatelnej.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 12:22 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Už sám o sobě předpoklad
lineárního vztahu mezi procházejícím proudem a
výstupním světelným výkonem u LED je špatný. Je třeba
vycházet i z účinnosti, která je právě hodně závislá
na procházej tím proudu. Když jsem dělal nějaké pokusy
s ultra low power napájením LED , vycházelo lépe LED
klíčovat na střídou např. 1:200 než snižovat její
pracovní proud.
<div><br>
</div>
<div><br>
<br>
neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">Dobrý
den všem,<br>
<br>
mějme LEDku, s technicky vzato lineárním vztahem
mezi procházejícím I a výsledným Popt.<br>
I je nějaký, výsledný jas se nelíbí a je
požadováno ho změnit v nevelkém poměru N.<br>
<br>
Na to je Weberův–Fechnerův zákon<br>
<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C5%AFv_z%C3%A1kon" target="_blank">https://cs.wikipedia.org/wiki/<wbr>Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C<wbr>5%AFv_z%C3%A1kon</a><br>
<br>
Takže potřebuju buď k kterým se log násobí, nebo
specifický základ toho log.<br>
<br>
Jenže jsem nikde neviděl materiály, kde by byla
hodnota k pro běžné jasy.<br>
Maximálně je snadno dohledatelné, jak funguje
hvězdná magnituda, tam je log o základu 2,5, ale
to je pro úplně jiný druh vnímání.<br>
<br>
Jak řešíte úlohu "zvýšit vizuální jas o 50 %",
jestliže nemáte po ruce daný HW a máte jen říct,
jaký odpor dát do BOM, třeba místo 680R?<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
<span style="white-space:pre-wrap">
</span></blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
</div>
</blockquote>