Když vy chcete za každou cenu naprosto banální věc řešit akademicky...<div>Já nevím co na tom nepochopitelného že zelená je vnímána lidským oknem úplně jinak, než třeba modrá. A co je nepochopitelné na tom že každý člověk může snížení jasu o 50% vnímat úplně jinak, každý může mít na danou barvu/plochu jinou reakci? Příklad je moje babička, vidí už hodně špatně a pro ní je například problém světlo z nějaké LED vůbec vidět. Vliv má i okolní osvětlení jak tu někdo nastínil. Pokud to ten pozorovatel vidí za poledního Slunce a nebo za úplné tmy budou v tom rozdíly. Jestli chcete matematickou analýzu oka tak pochybuji že vám jí tady někdo dá.</div><div><div>A s tou zelenou jste to špatně pochopil, ona nesvítí víc, to jen oko to tak vnímá protože má mnohem více zelených receptorů....😉<br>pondělí 29. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz">edizon@seznam.cz</a>> napsal(a):<br><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex"><u></u>
<div>
Já nevím co je na tom nepochopitelného:<br>
Jaký jas je správný, hodnotí zadavatel za podmínek, které uzná za
vhodné.<br>
A ten vyhodnotil, že jas určitých 4 LEDek se má snížit, aby to
vizuálně bylo o 50, 40, 10 a 50 % méně.<br>
LEDky k tomu fyzicky nedodal.<br>
<br>
Takže buď můžu říct že to nejde, nebo to nějak vyřešit.<br>
Tak jsem 5 minut gůglil a klábosil s chatgGPT, 3 minuty přemejšlel a
2 minuty počítal a je nějakej výsledek.<br>
(a 20 minut do mailů opakoval, že chci znát nějaký koeficient, nebo
jiný osvědčený postup, jak s daným zadáním pracovat a místo toho čet
různé úžasné novinky, jakože třeba zelená svítí víc, které jsou pro
daný problém irelevantní).<br>
<br>
Ampérmetr vs ohmmetr:<br>
Nějak nechápu, v čem by měl bejt rozdíl. V obou případech se k
hodnotě dojde kroucením trimrem, liší se jen způsob odečtení
výsledku, když je dokrouceno k dojmu správnosti.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 29.04.2024 v 13:54 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
Stejně je to zajímavý přístup řešit numerickými výpočetními
metodami jak bude nějaký jedinec něco vnímat.<br>
Místo aby se vyhodnocoval přímo sledovaný parametr, tedy měřily se
konkrétní pocity lidí na konkrétní LEDky v konkrétních okolních
podmínkách.<br>
<br>
Připomíná mi to různé měření indexu štěstí nebo vnímání korupce.<br>
Když si vrznu s pěknou babou jsem šťastný. Kolikrát si musím
vrznout, abych byl 1.6x šťastnější nebo nebo naopak jen 0.6x méně
šťastný?<br>
Když se praštím kladivem do prstu tak mě to bolí. Kolikrát silněji
musím praštit aby mě to bolelo 1.6x víc nebo naopak 0.6x míň?<br>
<br>
Nemám oči nic moc (jsem krátkozraký). Ale dostal jsem od přírody
takový dar, že mám velmi vysoký barvocit. Skoro jako ženská.<br>
Takže je klidně možné, že třeba u mě by to fungovalo jinak než u
ostatních chlapů.<br>
A jak to nakonec bude u ženských? Bude to pocitově stejné?<br>
A bude to stejné u někoho, kdo přišel ze tmy a u někoho kdo přišel
z přesvětleného letního dne venku?<br>
A jak to vůbec bude ovlivňovat úroveň okolního světla?<br>
<br>
A mimochodem ten mnou navrhovaný ampérmetr je podle mě lepší volba
než zmíněný ohmmetr.<br>
Tím ohmmetrem můžu přece měřit jen ve vypnutém stavu, kdežto
ampérmetrem můžu měřit kontinuálně za jízdy.<br>
<br>
Používá se tady výrok, který tady myslím jako první první použil
Balu: někdy je lepší měřit než počítat.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*********************<br>
<br>
<div>Dne 29.4.2024 v 9:36 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
Když je DS, tak je řešení triviální, stačí srovnat na stejný
počet mCd, nakonec přesně od toho tahle divná jednotka je:-)<br>
<br>
Když DS není ...<br>
Tenhle poměr byl právě v předchozí iteraci přehnán, ta co v
seznamu není, tedy se nemá zmírnit, je zelená:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 29.04.2024 v 8:39 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
Další věc.. citlivost oko na různé barvy jestliže se jedná o
různé barvičky tak u zelené ledky budou mnohem vyšší odpory a
menší proudy...<br>
<br>
pondělí 29. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div> Takhle nějak to proběhlo v předchozím případě, jen se
dvěma obměnami:<br>
1. Místo ampérmetru byl použit ohmmetr - to bylo jasné +,
rovnou je znám požadovaný R, i když se nikdo z přítomných
asi neznal s panem Ohmem:-)<br>
2. LEDky byly 0805 připájené na drátky - bohužel se přitom
některé trochu připekly, tak výsledek neodpovídal ...
proto přišlo na řadu druhé kolo<br>
<br>
Druhé kolo se jmenuje "o nich bez nich", tedy změnu mám
vyřešit já, zatímco se LEDky nacházejí daleko:-)<br>
<br>
------------<br>
Trochu lépe jsem zformuloval dotaz pro chatGPT a dozvěděl
se, že následovníkem pánů Weber–Fechner je pan Stevens a
jeho <br>
<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Stevens%27s_power_law" target="_blank">https://en.wikipedia.org/wiki/<wbr>Stevens%27s_power_law</a><br>
(česky podle chata "Stevensova-Bartlettova úprava",
nenalezeno, na dotaz jak je to anglicky, "Stevens power
law")<br>
<br>
Hlavní myšlenka:<br>
<img src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7fa10098e2730e290d0420f0eb22f260646feb31" aria-hidden="true" alt="{\displaystyle \psi (I)=kI^{a},}" style="border:0px;vertical-align:-0.838ex;display:inline-block;color:rgb(32,33,34);font-family:sans-serif;font-size:14px;font-style:normal;font-weight:400;letter-spacing:normal;text-align:start;text-indent:0px;text-transform:none;word-spacing:0px;white-space:normal;background-color:rgb(255,255,255);width:11.769ex;height:2.843ex"><br>
<br>
A k tomu jsou i data.<br>
Ale jak už to tak bývá, tak u zdokonalených věcí
přicházejí složitosti, třeba víc možností alfy:<br>
<table style="font-size:14px;background-color:rgb(248,249,250);color:rgb(32,33,34);margin:1em 0px 1em 1em;border:1px solid rgb(162,169,177);border-collapse:collapse;font-family:sans-serif;font-style:normal;font-weight:400;letter-spacing:normal;text-align:start;text-transform:none;word-spacing:0px;white-space:normal">
<tbody>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">0.33</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">5° target in
dark</td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">0.5</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Point_source" title="Point source" style="text-decoration:none;color:rgb(51,102,204);background:none" target="_blank">Point
source</a></td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">0.5</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brief flash</td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">1</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Point source
briefly flashed</td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Lightness</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">1.2</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Reflectance of
gray papers</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Ještě mě tam zaujala položka:<br>
<table style="font-size:14px;background-color:rgb(248,249,250);color:rgb(32,33,34);margin:1em 0px 1em 1em;border:1px solid rgb(162,169,177);border-collapse:collapse;font-family:sans-serif;font-style:normal;font-weight:400;letter-spacing:normal;text-align:start;text-transform:none;word-spacing:0px;white-space:normal">
<tbody>
<tr>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Electric shock</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">3.5</td>
<td style="border:1px solid rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Current
through fingers</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Takže v závislosti na okolnostech je vjem jasu vs výkon:<br>
3. odmocnina, 2. odmocnina, lineární, nebo kousek
rychlejší...<br>
<br>
Další věc je, že to týpek naměřil před mnoha lety, určitě
ne s LEDkama.<br>
<br>
Závěr: Odrazivost šedých papírů vynechám, průměr z
ostatních je:<br>
2.33/4 = 0.5825, tedy taková slabší 2. odmocnina<br>
1/0,58.. = 1,7167..<br>
když na tohle umocním zadaný poměr, dostanu poměr proudů,
1/ je poměr R<br>
Např. z 0,5 se tak stane 0,304 a R má bejt 3,29x větší.<br>
<br>
Tak uvidíme, zda to dopadne líp než předchozí kolo:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 23:14 Petr Labaj napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Potřebné ingredience:<br>
LED, zdroj 5V, potenciometr, ampérmetr, papír, tužka,
pozorovatel, točitel.<br>
<br>
Točitel pootočí potenciometrem a zeptá se pozorovatele:
"Už je to ono?"<br>
Proces opakuje tak dlouho, až je odpověď "Ano".<br>
Pak jeden z nich přečte údaj na ampérmetru a ten druhý
ho zapíše na papír.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div>Dne 28.4.2024 v 19:42 Pavel Hudeček napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Dostal jsem zadání, změnit
hodnoty tak, aby se <b>vizuální jas</b> změnil o<br>
D1 -50%<br>
D2 -40%<br>
D4 -10%<br>
D5 -50%<br>
<br>
K tomu znám původní hodnoty R a že je na nich poměrně
velká část napájecího napětí, takže můžu očekávat, že
i po změně hodnot bude na R skoro stejné napětí. Kolik
mají LEDky mCd/mA neznámo, natož nějaké průběhy. Týpek
si jich do zásoby koupil hromadu na Ali.<br>
<br>
Zároveň vím, že hlavní nelinearita v celém řetězci
začíná dopadem na sítnici a končí dojmem pozorovatele.
A že má tvar logaritmu o základu který neznám, alias
dekadický logaritmus násobený neznámým koeficientem.<br>
<br>
Ostatní vlivy, jako nelinearita LEDek, nebo změna
úbytku napětí, jsem se právě z praktických důvodů
rozhodl zanedbat, že by to bylo zbytečně moc
vědecké:-)<br>
<br>
Jediný problém je, že neznám ten koeficient, nebo
základ logaritmu:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 15:39 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Co je to běžný rozsah? Proud
běžnou 20mA LED 10-20 mA? Je třeba se bavit
konkrétně. V DS u diod bývá uvedená závislost Pout
na I.
<div><br>
</div>
<div><a href="https://electronics.stackexchange.com/questions/180666/why-does-the-intensity-of-light-in-leds-not-increase-with-current-after-a-partic" target="_blank">https://electronics.stackexcha<wbr>nge.com/questions/180666/why-<wbr>does-the-intensity-of-light-<wbr>in-leds-not-increase-with-<wbr>current-after-a-partic</a></div>
<div><br>
</div>
<div><br>
</div>
<div> A ano , od 10-20mA je ta závislost skoro
lineární.</div>
<div>To lze ale prohlásit ale o jakékoliv "křivuli"
když z ní vezmeme 5%.</div>
<div> Podle mě na to jdete zbytečně vědecky. Prostě
kouknu do DS a podle požadovaného svitu nastavím
proud a nebo vezmu konkrétní diodu a tu svítivost
změřím. A jak už jsem psal hraje v tom velkou
roli právě účinnost té LEDky.</div>
<div><br>
</div>
<div><br>
neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div> No to je krajní varianta, v běžném rozsahu
a když není bílá, tak je linearita velmi
vysoká. Akorát bílý jí maj horší kvůli
luminoforu. Ale i vliv luminoforu je
zanedbatelnej proti tomu, že si to voko to
zlogaritmuje:-)<br>
<br>
Takže linearita LEDky je drobnej detail,
kterej je proti "kolik je k" zanedbatelnej.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 12:22 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Už sám o sobě
předpoklad lineárního vztahu mezi
procházejícím proudem a výstupním světelným
výkonem u LED je špatný. Je třeba vycházet
i z účinnosti, která je právě hodně závislá
na procházej tím proudu. Když jsem dělal
nějaké pokusy s ultra low power napájením
LED , vycházelo lépe LED klíčovat na střídou
např. 1:200 než snižovat její pracovní
proud.
<div><br>
</div>
<div><br>
<br>
neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">Dobrý den
všem,<br>
<br>
mějme LEDku, s technicky vzato lineárním
vztahem mezi procházejícím I a výsledným
Popt.<br>
I je nějaký, výsledný jas se nelíbí a je
požadováno ho změnit v nevelkém poměru
N.<br>
<br>
Na to je Weberův–Fechnerův zákon<br>
<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C5%AFv_z%C3%A1kon" target="_blank">https://cs.wikipedia.org/wiki/<wbr>Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C<wbr>5%AFv_z%C3%A1kon</a><br>
<br>
Takže potřebuju buď k kterým se log
násobí, nebo specifický základ toho log.<br>
<br>
Jenže jsem nikde neviděl materiály, kde
by byla hodnota k pro běžné jasy.<br>
Maximálně je snadno dohledatelné, jak
funguje hvězdná magnituda, tam je log o
základu 2,5, ale to je pro úplně jiný
druh vnímání.<br>
<br>
Jak řešíte úlohu "zvýšit vizuální jas o
50 %", jestliže nemáte po ruce daný HW a
máte jen říct, jaký odpor dát do BOM,
třeba místo 680R?<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
<span style="white-space:pre-wrap">
</span></blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
<br>
<br>
<fieldset></fieldset>
<pre>______________________________<wbr>_________________
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" target="_blank">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/<wbr>listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
<br>
</div>
</blockquote></div></div>