<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Stejně je to zajímavý přístup řešit numerickými výpočetními metodami
jak bude nějaký jedinec něco vnímat.<br>
Místo aby se vyhodnocoval přímo sledovaný parametr, tedy měřily se
konkrétní pocity lidí na konkrétní LEDky v konkrétních okolních
podmínkách.<br>
<br>
Připomíná mi to různé měření indexu štěstí nebo vnímání korupce.<br>
Když si vrznu s pěknou babou jsem šťastný. Kolikrát si musím
vrznout, abych byl 1.6x šťastnější nebo nebo naopak jen 0.6x méně
šťastný?<br>
Když se praštím kladivem do prstu tak mě to bolí. Kolikrát silněji
musím praštit aby mě to bolelo 1.6x víc nebo naopak 0.6x míň?<br>
<br>
Nemám oči nic moc (jsem krátkozraký). Ale dostal jsem od přírody
takový dar, že mám velmi vysoký barvocit. Skoro jako ženská.<br>
Takže je klidně možné, že třeba u mě by to fungovalo jinak než u
ostatních chlapů.<br>
A jak to nakonec bude u ženských? Bude to pocitově stejné?<br>
A bude to stejné u někoho, kdo přišel ze tmy a u někoho kdo přišel z
přesvětleného letního dne venku?<br>
A jak to vůbec bude ovlivňovat úroveň okolního světla?<br>
<br>
A mimochodem ten mnou navrhovaný ampérmetr je podle mě lepší volba
než zmíněný ohmmetr.<br>
Tím ohmmetrem můžu přece měřit jen ve vypnutém stavu, kdežto
ampérmetrem můžu měřit kontinuálně za jízdy.<br>
<br>
Používá se tady výrok, který tady myslím jako první první použil
Balu: někdy je lepší měřit než počítat.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*********************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 29.4.2024 v 9:36 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:7301cfbe-0b9d-4209-bded-4b352ebd7379@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
Když je DS, tak je řešení triviální, stačí srovnat na stejný počet
mCd, nakonec přesně od toho tahle divná jednotka je:-)<br>
<br>
Když DS není ...<br>
Tenhle poměr byl právě v předchozí iteraci přehnán, ta co v
seznamu není, tedy se nemá zmírnit, je zelená:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 29.04.2024 v 8:39 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRNsFyLEdZAr3a1uV9YQdYYwgWuG6Q=eG4fm-BEVWXB5bg@mail.gmail.com">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Další věc.. citlivost oko na různé barvy jestliže se jedná o
různé barvičky tak u zelené ledky budou mnohem vyšší odpory a
menší proudy...<br>
<br>
pondělí 29. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a
href="mailto:edizon@seznam.cz" moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0
.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div> Takhle nějak to proběhlo v předchozím případě, jen se
dvěma obměnami:<br>
1. Místo ampérmetru byl použit ohmmetr - to bylo jasné +,
rovnou je znám požadovaný R, i když se nikdo z přítomných
asi neznal s panem Ohmem:-)<br>
2. LEDky byly 0805 připájené na drátky - bohužel se přitom
některé trochu připekly, tak výsledek neodpovídal ... proto
přišlo na řadu druhé kolo<br>
<br>
Druhé kolo se jmenuje "o nich bez nich", tedy změnu mám
vyřešit já, zatímco se LEDky nacházejí daleko:-)<br>
<br>
------------<br>
Trochu lépe jsem zformuloval dotaz pro chatGPT a dozvěděl
se, že následovníkem pánů Weber–Fechner je pan Stevens a
jeho <br>
<a
href="https://en.wikipedia.org/wiki/Stevens%27s_power_law"
target="_blank" moz-do-not-send="true">https://en.wikipedia.org/wiki/<wbr>Stevens%27s_power_law</a><br>
(česky podle chata "Stevensova-Bartlettova úprava",
nenalezeno, na dotaz jak je to anglicky, "Stevens power
law")<br>
<br>
Hlavní myšlenka:<br>
<img
src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7fa10098e2730e290d0420f0eb22f260646feb31"
aria-hidden="true" alt="{\displaystyle \psi (I)=kI^{a},}"
style="border:0px;vertical-align:-0.838ex;display:inline-block;color:rgb(32,33,34);font-family:sans-serif;font-size:14px;font-style:normal;font-weight:400;letter-spacing:normal;text-align:start;text-indent:0px;text-transform:none;word-spacing:0px;white-space:normal;background-color:rgb(255,255,255);width:11.769ex;height:2.843ex"
moz-do-not-send="true"><br>
<br>
A k tomu jsou i data.<br>
Ale jak už to tak bývá, tak u zdokonalených věcí přicházejí
složitosti, třeba víc možností alfy:<br>
<table
style="font-size:14px;background-color:rgb(248,249,250);color:rgb(32,33,34);margin:1em
0px 1em 1em;border:1px solid
rgb(162,169,177);border-collapse:collapse;font-family:sans-serif;font-style:normal;font-weight:400;letter-spacing:normal;text-align:start;text-transform:none;word-spacing:0px;white-space:normal">
<tbody>
<tr>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">0.33</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">5° target in
dark</td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">0.5</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em"><a
href="https://en.wikipedia.org/wiki/Point_source"
title="Point source"
style="text-decoration:none;color:rgb(51,102,204);background:none"
target="_blank" moz-do-not-send="true">Point
source</a></td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">0.5</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brief flash</td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Brightness</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">1</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Point source
briefly flashed</td>
</tr>
<tr>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Lightness</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">1.2</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Reflectance of
gray papers</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Ještě mě tam zaujala položka:<br>
<table
style="font-size:14px;background-color:rgb(248,249,250);color:rgb(32,33,34);margin:1em
0px 1em 1em;border:1px solid
rgb(162,169,177);border-collapse:collapse;font-family:sans-serif;font-style:normal;font-weight:400;letter-spacing:normal;text-align:start;text-transform:none;word-spacing:0px;white-space:normal">
<tbody>
<tr>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Electric shock</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">3.5</td>
<td style="border:1px solid
rgb(162,169,177);padding:0.2em 0.4em">Current
through fingers</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Takže v závislosti na okolnostech je vjem jasu vs výkon:<br>
3. odmocnina, 2. odmocnina, lineární, nebo kousek
rychlejší...<br>
<br>
Další věc je, že to týpek naměřil před mnoha lety, určitě ne
s LEDkama.<br>
<br>
Závěr: Odrazivost šedých papírů vynechám, průměr z ostatních
je:<br>
2.33/4 = 0.5825, tedy taková slabší 2. odmocnina<br>
1/0,58.. = 1,7167..<br>
když na tohle umocním zadaný poměr, dostanu poměr proudů, 1/
je poměr R<br>
Např. z 0,5 se tak stane 0,304 a R má bejt 3,29x větší.<br>
<br>
Tak uvidíme, zda to dopadne líp než předchozí kolo:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 23:14 Petr Labaj napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Potřebné ingredience:<br>
LED, zdroj 5V, potenciometr, ampérmetr, papír, tužka,
pozorovatel, točitel.<br>
<br>
Točitel pootočí potenciometrem a zeptá se pozorovatele:
"Už je to ono?"<br>
Proces opakuje tak dlouho, až je odpověď "Ano".<br>
Pak jeden z nich přečte údaj na ampérmetru a ten druhý ho
zapíše na papír.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div>Dne 28.4.2024 v 19:42 Pavel Hudeček napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Dostal jsem zadání, změnit
hodnoty tak, aby se <b>vizuální jas</b> změnil o<br>
D1 -50%<br>
D2 -40%<br>
D4 -10%<br>
D5 -50%<br>
<br>
K tomu znám původní hodnoty R a že je na nich poměrně
velká část napájecího napětí, takže můžu očekávat, že i
po změně hodnot bude na R skoro stejné napětí. Kolik
mají LEDky mCd/mA neznámo, natož nějaké průběhy. Týpek
si jich do zásoby koupil hromadu na Ali.<br>
<br>
Zároveň vím, že hlavní nelinearita v celém řetězci
začíná dopadem na sítnici a končí dojmem pozorovatele. A
že má tvar logaritmu o základu který neznám, alias
dekadický logaritmus násobený neznámým koeficientem.<br>
<br>
Ostatní vlivy, jako nelinearita LEDek, nebo změna úbytku
napětí, jsem se právě z praktických důvodů rozhodl
zanedbat, že by to bylo zbytečně moc vědecké:-)<br>
<br>
Jediný problém je, že neznám ten koeficient, nebo základ
logaritmu:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 15:39 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Co je to běžný rozsah? Proud
běžnou 20mA LED 10-20 mA? Je třeba se bavit konkrétně.
V DS u diod bývá uvedená závislost Pout na I.
<div><br>
</div>
<div><a
href="https://electronics.stackexchange.com/questions/180666/why-does-the-intensity-of-light-in-leds-not-increase-with-current-after-a-partic"
target="_blank" moz-do-not-send="true">https://electronics.<wbr>stackexchange.com/questions/<wbr>180666/why-does-the-intensity-<wbr>of-light-in-leds-not-increase-<wbr>with-current-after-a-partic</a></div>
<div><br>
</div>
<div><br>
</div>
<div> A ano , od 10-20mA je ta závislost skoro
lineární.</div>
<div>To lze ale prohlásit ale o jakékoliv "křivuli"
když z ní vezmeme 5%.</div>
<div> Podle mě na to jdete zbytečně vědecky. Prostě
kouknu do DS a podle požadovaného svitu nastavím
proud a nebo vezmu konkrétní diodu a tu svítivost
změřím. A jak už jsem psal hraje v tom velkou
roli právě účinnost té LEDky.</div>
<div><br>
</div>
<div><br>
neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a
href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank"
moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0
.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div> No to je krajní varianta, v běžném rozsahu a
když není bílá, tak je linearita velmi vysoká.
Akorát bílý jí maj horší kvůli luminoforu. Ale i
vliv luminoforu je zanedbatelnej proti tomu, že
si to voko to zlogaritmuje:-)<br>
<br>
Takže linearita LEDky je drobnej detail, kterej
je proti "kolik je k" zanedbatelnej.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 12:22 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Už sám o sobě
předpoklad lineárního vztahu mezi
procházejícím proudem a výstupním světelným
výkonem u LED je špatný. Je třeba vycházet i
z účinnosti, která je právě hodně závislá na
procházej tím proudu. Když jsem dělal nějaké
pokusy s ultra low power napájením LED ,
vycházelo lépe LED klíčovat na střídou např.
1:200 než snižovat její pracovní proud.
<div><br>
</div>
<div><br>
<br>
neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a
href="mailto:edizon@seznam.cz"
target="_blank" moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px
#ccc solid;padding-left:1ex">Dobrý den
všem,<br>
<br>
mějme LEDku, s technicky vzato lineárním
vztahem mezi procházejícím I a výsledným
Popt.<br>
I je nějaký, výsledný jas se nelíbí a je
požadováno ho změnit v nevelkém poměru N.<br>
<br>
Na to je Weberův–Fechnerův zákon<br>
<a
href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C5%AFv_z%C3%A1kon"
target="_blank" moz-do-not-send="true">https://cs.wikipedia.org/wiki/<wbr>Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C<wbr>5%AFv_z%C3%A1kon</a><br>
<br>
Takže potřebuju buď k kterým se log
násobí, nebo specifický základ toho log.<br>
<br>
Jenže jsem nikde neviděl materiály, kde by
byla hodnota k pro běžné jasy.<br>
Maximálně je snadno dohledatelné, jak
funguje hvězdná magnituda, tam je log o
základu 2,5, ale to je pro úplně jiný druh
vnímání.<br>
<br>
Jak řešíte úlohu "zvýšit vizuální jas o 50
%", jestliže nemáte po ruce daný HW a máte
jen říct, jaký odpor dát do BOM, třeba
místo 680R?<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
<span style="white-space:pre-wrap">
</span></blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>