<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
<p><font face="Arial">Moc si nedovedu představit, jak ten modul může
fungovat. </font></p>
<p><font face="Arial">Může odpojit článek při podpětí nebo přepětí.
Jenže pak musí být v sérii s článkem spínací prvek. A pokud je
vnitřní odpor článku okolo 0.5mO, nedovedu si moc představit
prvek, který tuto vlastnost výrazně nezhorší. Já se přesvědčil,
že i mastnota na propojovacím můstku mezi články zhorší vnitřní
odpor.</font></p>
<p><font face="Arial">Nějak nechápu, jak to může balancovat. Jak
bude předávat energii z jednoho článku do druhého?</font></p>
<p><font face="Arial"><br>
</font></p>
<p><font face="Arial">Máte pravdu, že já nepotřebuji řešit nabíjení.
Nemám to ještě dodělané, ale bude to fungovat tak, že pokud se
nabití nějakého článku začne blížit řekněme 85%, začne se pomocí
pwm připínat k baterii (a tedy i k panelům) topné těleso v
bojleru. Tim poklesne nabíjecí proud až na hodnotu (v mém
případě 1A), kterou ubalancuje BMS. Tím do toho nabitého článku
už nepoteče nic a nabíjejí se jen ostatní. Pokud je bojler
nahřátý na maximální teplotu, tento mechanismus se vypne (jednak
logikou a navíc tam bude 100A DC stykač v sérii s tělesem, který
rozepne kapalinový termostat jako havarijní prvek). Tím dojde k
tomu, že BMS odpojí baterii. Napětí na panelech stoupne na cca
92V. Je to vidět na </font><a
href="http://www.ekovy.eu/ctirj/index.html?urljednotka=demo7&ovladani=2">Atyp
- 3 tepelná čerpadla, bazén, chlazení (ekovy.eu)</a> 12.4.2024
14:52 až 18:32. Střídačům to nevadí a panely ztratí výkon, protože
se odlehčí. Pokud zatížení odběrem střídačů stoupne a napětí
poklesne pod napětí baterie, BMS otevře spínací prvek a co nedají
panely jde z baterie. Tento stav je vidět třeba v 12.4.2024
17:28:37. Napětí pokleslo na 81.7V a níž to nepustila baterie. No
a při vybití baterie ji BMS opět odpojí a napětí poklesne natolik,
že střídače vypnou. Tento stav je vidět 14.4.2024 04:23:51. Jak se
začne rozednívat v 05:23, začne napětí na panelech stoupat a
nabíjet vstupní kondenzátory ve střídačích. Zde nastal zajímavý
stav: V 05:52:17 balancer přesunul do nejslabšího článku z
ostatních tolik energie, že ochrana na podpětí přestala být
aktivní a napětí na výstupu baterie naskočilo na 75V. Zřejmě byla
ještě skoro tma, protože teprve v 6:03:39 jeden střídač zapnul,
ale výkon panelů byl tak malinký, že sotva utáhl režii střídače a
proto napětí začalo klesat až k 72.6V, jenže BMS mezi tím články
natolik vyrovnal, že nedošlo k vypnutí.</p>
<p>To řešení komunikace s MQTT asi bude možné, nemám s tím žádné
zkušenosti.</p>
<p>Ještě k BMS a mým pokusům jej udělat: Došel jsem k závěru, že
správně BMS umí předvídat, který článek se nabije nebo vybije jako
první a dělá proto během činnosti kroky, aby se tento stav oddál.
To moje BMS neumí. Ale druhý úkol je snižovat vnitřní odpor
baterie, především v mezních stavech minimálního a maximálního
napětí. No a jak to může udělat? No jedině tak, že "něco" se
připojuje PARALELNĚ k článkům a ne do série. To něco může být asi
jen cívka v sérii s mosfetem, který je ovládán logikou BMS. Tedy
vlastně trnsformátor s tolika vinutími, kolik je článků. Při
podvybití sepnou mosfety všech (nebo jen některých) článků, které
ještě mají dost sil, vytvoří se magnetické pole v jádře a pak se
přelije energi do nejslabšího. No a na horním konci nabíjení se
vybíjí jen ten jeden, co má maximální napětí do cívky a energie se
předá do ostatních. U mě to ztroskotalo na přesném měření napětí
na článcích, které opravdu musí být přesné a stabilní (rozlišení
1mV) a také na nedostatku času, když jsem zjistil, že JK-BMS v
podstatě vyhovuje.<br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 15:15 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:b594f365-09b9-a011-800f-ba0399e0f114@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
Já jsem si představoval distribuovanou BMS, něco ve smyslu jako je
to tady:<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://shop.gwl.eu/index.php?force_sid=muni4lfgqquv3ojrd26vbel1rp&cl=details_disc&anid=7512"
moz-do-not-send="true">https://shop.gwl.eu/index.php?force_sid=muni4lfgqquv3ojrd26vbel1rp&cl=details_disc&anid=7512</a><br>
Nemají tam bohužel nějaký přehledný obrázek. Funguje to tak, že na
každém článku je tento modul, který měří a balancuje tento
konkrétní článek.<br>
Navzájem jsou spojené přes optronem oddělenou jednosměrnou
sběrnici.<br>
Na začátku a konci té sběrnice jsou silové prvky a datové
připojení k měniči/nabíječi.<br>
<br>
Něco podobného dělá i firma Batrium.<br>
Mají to obě postavené s ATtiny, já bych to chtěl postavit s něčím
trochu víc současným, konkrétně se STM32C nebo STM32G.<br>
<br>
A protože jsem strašpytel, tak přes to ještě překrýt druhou
(tentokrát už levnou komerční) BMS, které ale bude mít nezapojené
silové části.<br>
Ty silové části na jednotlivých BMS by společně budily výstup,
který by zatáhl za Total Stop.<br>
Prostě jako systém poslední záchrany, kdyby zklamala moje
distribuovaná BMS, tak kterákoli z těch dodatečných by dokázala
odstavit panely (v případě nebezpečí přebití) nebo měnič (v
případě nebezpečí podvybití).<br>
<br>
K tomu Vašemu řešení: Vy asi nepotřebujete komunikaci s měničem
pro řízení nabíjení, že? Protože máte nabíjení udělané jinak,
přímým připojením k panelům.<br>
Já bych to ale chtěl a potřeboval připojit dálkově k měniči, aby
řídil nabíjení.<br>
<br>
Mně se líbil nápad protáhnout komunikaci přes MQTT server. Baterky
by reportovaly svůj stav na ten MQTT server, nabíječka (nebo u mě
měnič kombinovaný s nabíječkou) by si bral data z něho.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*****************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 13:27 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:9bfbf1e3-2447-45fc-bb22-d8cba7752451@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Pokud jde o nové články, souhlasím s
rozhodnutím počkat. To by se týkalo i eventuelního
elektromobilu, když je v létě proud z FVE zadarmo.</font></p>
<p><font face="Arial">Já se taky snažil udělat BMS, protože mi
jich prošlo rukama několik a všechny stály za .... Poslední
JKBMS se mi zdá docela slušná, umí až 24 článků, takže
kdybyste použil 3 s tím, že dva články se vždy překrývají,
je to těch 3x22. Sice to nebude balancovat přes celou
baterii, ale ono to asi nebude zase až tak kritické.</font></p>
<p><font face="Arial">U té JKBMS byl zásadní problém s
komunikací. Ona má UART (nelogicky označený RS485), Použil
jsem proto izolační převodník, který mi to současně převádí
z 3,3V na 5V logiku. Výrobce samozřejmě neuvádí popis
komunikace, naivně jsem si myslel, že je to modbus-rtu, ale
není. Nakonec jsem našel hrůzně napsaný program ale s
popisem komunikace, který funguje. Většinu nesmyslů jsem z
něj odstranil a předělávám ho do rozumné podoby. Zatím data
odesílá na virtuální sériový port USB, ale chci udělat
komunikaci přes ethernet. Připojoval by se k našemu serveru,
takže by si server myslel, že je to řídící jednotka
tepelného čerpadla. Pokud byste chtěl, udělám Vám zdarma
přístup. Samozřejmě šlo by i udělat jednoduchý webový
server, ale myslím,že to není rozumné, protože buď to bude
chodit jen v lokální síti a nebo budete potřebovat veřejnou
IP, ať už pro přímý přístup nebo pro WireGuard. Takto se jen
připojíte k IP našeho serveru odkuďkoli a data si také
můžete prohlížet odkuďkoli a na čemkoli, co má webový
prohlížeč.<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 12:45 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:97cfde50-9c3d-23a6-ebb3-0020209f358b@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
Výrobci uvádějí vnitřní odpor jako jeden ze základních
parametrů v datasheetu.<br>
Třeba 105Ah LFP články EVE (které si zrovna asi plánuju
koupit) uvádí <0.5mR.<br>
A píšou to dokonce pro dynamický odběr, jako AC Impedance
resistance (1KHz).<br>
Takže ta Vaše hodnota asi celkem sedí.<br>
<br>
Odbočka bokem: plánuju si postavit vysokonapěťovou baterku,
něco kolem 200V.<br>
Takže buď 64s (4 moduly po 16 článcích) nebo 72s (3 moduly po
22 článcích).<br>
Kdyby tu byl někdo, kdo by se chtěl případně přidat (fyzicky
či intelektuálně),<br>
tak je vítán.<br>
Chci vyrobit distribuovanou BMS vlastní konstrukce s malým
STM32 na každém<br>
článku se společným řízením a silovým odpínáním.<br>
<br>
Trochu duševní problém mám s tím, že ceny baterek jdou dost
dolů. Navíc<br>
výrobci (teď nově CATL) oznamují různé celkem průlomové
výrobky, které<br>
snad jdou už skutečně do výroby. Tak mě to odrazuje od
nějakého většího<br>
nákupu (třeba 305Ah články místo 105Ah), který by by šel jinak
cenově líp.<br>
<br>
PL<br>
<br>
******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 8:12 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:65c148a2-3252-4257-b714-ebb25758a775@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Zkusil jsem do programu pro čtení z
BMS udělat výpočet vnitřního odporu podle dU/dI.
Samozřejmě při obvyklých proudech FVE, což u mě u článku
LiFePo 205Ah je cca -70A až +60A. Všechny (24 kusů)
články vykazují téměř stejný vnitřní odpor 0.45mO. </font></p>
<p><font face="Arial">Odpovídá to hodnotám, které jste
naměřil Vy? </font></p>
<p><font face="Arial">Má na velikost vnitřního odporu vliv
odebíraný/dodávaný proud?</font></p>
<p><font face="Arial">Zjistil jsem že docela významné bylo
počlivé odmaštění propojovacích pásků i svorek článků
před sestavením. Jsou i jiné kroky, které je rozumné
udělat?<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 13.4.2024 v 14:33 Vláďa
Anděl napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:f218f003-8ab7-4f5d-aa19-4e493b676909@vaelektronik.cz">Záleží,
co od toho bočníku chcete. Tady <a
class="moz-txt-link-freetext"
href="http://piknymburk.cz/obrazky/vyb400.jpg"
moz-do-not-send="true">http://piknymburk.cz/obrazky/vyb400.jpg</a>
je na té levé fotce bočník 400A, je to zátěž pro vybíjení
jednoho NiCd článku. Když bylo potřeba pro měření
vnitřního odporu článku dodatečně zvednout krátkodobě
(max. 30 s) proud na 800A, přidala se tam ta destička
nahoře. Tranzistory se chladí jen tepelnou kapacitou
hliníkového hranolku a ani bočník se při tom nepřehřívá.
Ale je tam jiný problém, který nevadí ani tak při
normálním provozu, ale při kalibraci. Pokud bočník
zatěžuju např. jmenovitým proudem, ohřeje se. Jenže každý
jeho konec se chladí tou měděnou pásovinou jinak. Pokud
pak přejdu ze 400A třeba na 40, začne vadit
termoelektrické napětí a už to může být mimo tolerance.
Takže jsme museli opustit ten pohodlnější postup, který
říká, že dokud je článek plně nabitý, zvládá i ty velké
proudy a ten malý proud pak dá vždycky. Holt se musí
kalibrovat od těch menších. Při provozu se nastaví proud
podle toho, jaký článek měříte a pro přechod z velkého
proudu na malý tam není důvod. <br>
<br>
Anděl <br>
<br>
Dne 12.04.2024 v 20:43 Petr Simek napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">On Fri, 12 Apr 2024, Pavel Hudeček
wrote: <br>
<br>
<blockquote type="cite">Dobrý den všem, <br>
mějme bočník jako: <br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.hadex.cz/r015d-bocnik-fl-2-2000a75mv-doprodej/"
moz-do-not-send="true">https://www.hadex.cz/r015d-bocnik-fl-2-2000a75mv-doprodej/</a>
<br>
<br>
2. Jaké řádově vydrží I2T? <br>
</blockquote>
<br>
Pisou tam pretizeni jmenoviteho proudu 120% na dve
hodiny. <br>
<br>
<br>
<blockquote type="cite">PH <br>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
<br>
<fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
<pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
</body>
</html>